Článek
A přestože se může zdát, že něco takového je „přehnaný strašák“, zkušenosti ze západních evropských zemí ukazují, že je třeba být ostražitý.
Právo na majetek je nedotknutelné
V naší společnosti, která stojí na ústavních principech právního státu a ochraně soukromého vlastnictví, by měl být každý pokus o zpochybnění práva na majetek okamžitě odmítnut. Právo vlastnit majetek není jen právní institut – je to základní stavební kámen svobody jednotlivce. Kdyby stát (nebo Evropská unie) začal určovat, že vaše nemovitost bude sloužit jiným, bez vašeho souhlasu, šlo by o zásah, který se nemůže obejít bez ostrého veřejného odporu.
Nátlak pod rouškou solidarity?
Argumentace, že jde „jen o dočasné opatření“ kvůli solidaritě s válkou zmítanými oblastmi nebo ekonomickými migranty, neobstojí.
Každý, kdo se zajímá o realitu integrace migrantů v Německu, Švédsku či Francii, ví, že „dočasnost“ se velmi často mění na trvalý stav.
Lidé, kteří si celý život šetřili na chatu, aby si mohli odpočinout od práce a městského shonu, si rozhodně nepředstavovali, že jednoho dne je stát přinutí svůj majetek sdílet s cizinci, které do země pozval někdo jiný.
Evropská agenda bez veřejné podpory
Pan R. Kotzian správně poukazuje na to, že Evropská unie často prosazuje migrační politiku v rozporu s vůlí občanů jednotlivých států. Pokud se nyní uvažuje o rozdělování migrantů a jejich povinném přidělování členským státům – a dokonce i o finančních sankcích za odmítnutí – může být dalším logickým krokem právě hledání „volných kapacit“ na ubytování. A kde jich je víc než v sezonních nemovitostech?
Co s tím?
Odpovědí je jednoznačný a hlasitý NE. Takový návrh – byť by měl jen teoretickou podobu – je třeba smést ze stolu hned v zárodku. Občané musí dát jasně najevo, že solidarita nemůže znamenat znárodňování nebo přerozdělování majetku. A politici, kteří o podobných myšlenkách byť jen uvažují, musí nést plnou odpovědnost – včetně politické.
Konečně, nejde tu jen o chatu nebo chalupu. Jde o princip. O naši budoucnost. O to, zda budeme ve své zemi ještě rozhodovat my, nebo někdo jiný.
Na závěr povrchnější čtenáře a čtenářky, přečtěte si prosím důsledněji články právníka R. Kotziana k migraci. Je tam toho opravdu mnoho k přemýšlení.
Nenechme se odradit faktem, že v minulosti si na otázce migrace přiživovalo i několik pochybných existencí, články pana Kotziana jsou věcné a umírněné, ale to se již opakuji.
