Článek
Docela mne rozčilují ty všudypřítomné články a videa na sociálních sítích, zřejmě tlačené bankami, makléři nebo prodejci investičních kurzů, které se tváří jako finanční osvěta, ale ve skutečnosti jen zesměšňují obyčejné lidi.
Poučují nás, že držet peníze na spořicím účtu je „velká chyba“. A že „neinvestovat“ je prý skoro hřích proti modernímu finančnímu evangeliu.
Samozřejmě nechybí kouzelná věta – „musíte jen vědět, jak výhodně investovat“.
Jenže co už tito samozvaní finanční proroci zapomínají dodat, je fakt, že většina lidí v Česku není (a ani z definice být nemůže) žádný investor z Wall Streetu.
Mnozí jsou rádi, že jim po zaplacení nájmu nebo hypotéky něco zůstane. A pokud vůbec mají nějaké úspory, tak logicky chtějí, aby o ně nepřišli. Většina českých rodin totiž nežije v excelové tabulce, ale v realitě – kde je nečekaná oprava auta, nemoc nebo ztráta práce skutečný problém, ne investiční výzva.
Žere to čas, nervy i energii
Navíc investování není jen o výnosech, ale i o čase, znalostech a riziku. Kdo má dnes po práci, dětech a domácnosti čas studovat výkazy firem, sledovat trhy, analyzovat fondy a číst mezi řádky? A kdo má nervy dívat se na to, jak hodnota jeho „portfolia“ během pár týdnů klesne o desítky procent?
Ano, investice mají své místo – ale nejsou pro každého a už vůbec ne na každou korunu. Pokud má někdo volné desítky milionů, jistě, ať investuje do akcií, fondů nebo bitcoinu. Ale zesměšňovat běžné střadatele, kteří mají na spořicím účtu pár set tisíc, je čiré pohrdání realitou.
A navíc – spořicí účet má jednu obrovskou výhodu, kterou žádná investice nenabízí: jistotu. Peníze do výše 100 000 eur jsou pojištěné státem, a pokud má někdo víc, může si je prostě rozložit do více bank.
Žádný broker, žádný graf, žádný noční stres.
Ne nadarmo se píše - S investicí do investičních nástrojů je vždy spojeno riziko kolísání hodnoty, výkonnost investičního nástroje dosažená v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů a návratnost původně investovaných prostředků není zaručena.
Závěrem
Takže, ano, klidně mě označte za „finančně nevzdělaného“.
Ale dokud mám jistotu, že o své úspory nepřijdu, že mi vydělají aspoň něco a že se mi v noci dobře spí – pak to není hloupost.
To je obyčejný selský rozum.
P.S - Jistě pokud se chce někdo „bavit“ nákupem Bitcoinů, dluhopisů nebo akcií, klidně pokud ho to baví, ale radím dávat do toho jen minimum procent majetku, respektive úspor. Zopakujme si - návratnost původně investovaných prostředků není zaručena.
Sečteno - posmívat se lidem ze střední třídy, že mají peníze hlavně na spořících účtech je pošetilé.
