Článek
Jedna nejmenovaná velká banka - v reklamě se samoživitelkou nemocnou učitelkou - na konci říká dramatickým hlasem - na životku jsme vyplatili X milionů - akorát by ještě mohli v rámci fair-play divákům říct, kolik na něj předtím vybrali od těch lidí- klientů. Proč to také férově neřeknou divákům?
Cum grano salis - v čem se to vlastně liší od výherních (spíše proherních) automatů či rulety - vyberu 100 milionů a cca 60-70 milionů rozdělím těm, co vyhráli od Boha či přírody nějakou životní nebo zdravotní tragédii. Samozřejmě nikdy nedám zpět vše, co jsem vybral. Tak to funguje po staletí.
Forma jistě noblesnější, ale ve finále podobný princip.
A ještě jedna věc - pojišťovny od pradávna hrají docela perfidní hru na city.
Pojištění proti úrazu - jakoby ten, kdo se pojistí, tomu se nestane žádný úraz. Ale reálně je to pojištění pro případ úrazu, že vám pak něco dají. Někdo namítne - to snad každý rozumnější člověk ví, jistě takhle když se to transparentně napíše, tak se to jeví průzračně jasně.
Ale věřte, že podprahově to působí již po staletí.
Pojišťovací poradci hrají na city - co jste to za rodiče - když nepojistíte své dítě? Chcete, aby se mu něco stalo?
Nebo - Vy ještě nemáte pojištěný byt nebo chatičku, to podceňujete možnost vykradení či požáru? Nechápu, jak může být někdo tak nezodpovědný.
Byznys s lidským strachem vždy fungoval a asi bude ještě dlouho fungovat.
Prostě ruleta života, na které se přiživují (pardon s kterou nám pomáhají) mazané pojišťovny.
Jaký máte obecný názor na všelijaká pojištění vy?
Pište do komentářů, děkuji. Bez cenzury!
