Článek
Když AI pronásleduje inkvizitor aneb Petr Ludwig a jeho digitální čarodějnice
Petr Ludwig, známý popularizátor seberozvoje, autor knihy Konec prokrastinace a v posledních letech i amatérský moralizátor veřejného prostoru, se opět ozval. Tentokrát se pustil do politika Filipa Turka, kterého veřejně obvinil z toho, že si svou diplomovou práci „nechal napsat umělou inteligencí“. Bez jasných důkazů, bez kontextu a – jak se ukázalo – i bez základního porozumění tomu, jak nástroje jako ChatGPT fungují.
Zatímco se Ludwig stylizuje do role strážce akademické poctivosti, realita je mnohem prozaičtější. Ukázalo se totiž, že jím prezentovaný „nezvratný důkaz“ je jen výsledkem nekompetentního používání AI nástrojů a ignorování jejich základních limitů. V krátkosti: Ludwigův „AI detektor“ vyhodnotil Turkovu práci jako vytvořenou umělou inteligencí – ale stejně tak označil za AI výstup části textů europoslance Zdechovského nebo dokonce vlastní texty Ludwigovy. Jinými slovy: nástroj není důkaz, ale halucinující papoušek.
Nota bene kyperský „antiplagiátorský Program JustDone“, který Ludwig použil , je spíše chytrým marketingovým tahem. Produktem, který má lidi vystrašit, že u jejich diplomové práce či jiného textu je rozpoznatelné, že ho dělala umělá inteligence.
Za Čapka také psala umělá inteligence?
Vtipné je, že když zmíněnému programu dáte zkontrolovat třeba díla Karla Čapka nebo dokonce Ferdinanda Peroutky či Tomáše G. Masaryka, tak vám najde, obrovská shoda. Tedy i Čapkova Matka nebo Válka s mloky nebo díla Peroutkova či Masarykova prý byla vytvořena za pomocí umělé inteligence. Jediný problém je, a to napadne i středoškoláka, že programy AI vznikly dávno po jejich smrti. Takže Zeman měl Peroutku možná obvinit ne z přichylnosti k nacistům, ale k umělé inteligenci. Kauzu vpravo dole „Hitler byl gentleman“ by asi nahradilo „Hitler byl robot“.
Zpátky k Ludwigovi
Ludwig ale přesto trvá na svém. Dělá ze sebe spasitele pravdy a akademické integrity, zatímco v praxi jen plive obvinění a rozjíždí další kolo morální paniky. Jeho postup připomíná digitální hon na čarodějnice – přičemž on sám v roli samozvaného inkvizitora má v ruce místo důkazu jen kouřící klacek.
Přitom právě od člověka, který se prezentuje jako expert na technologie, bychom čekali elementární porozumění tomu, jak detekce AI skutečně (ne)funguje. Detektory generovaného textu mají obrovskou chybovost, nefungují spolehlivě ani v angličtině, natož v češtině. I OpenAI výslovně uvedla, že jejich detektor byl příliš nepřesný – a tak jej prostě zrušila.
Místo věcné debaty jsme tak svědky typického českého „bububu“, které má s vědeckým přístupem společného asi tolik, co šarlatánská předpověď počasí podle stavu srsti jezevčíka. A Ludwig? Ten v tom celém hraje hlavní roli „aktivistického štváče“, který si plete digitální etiku s online lynčem.
Je v pořádku ptát se, kde jsou meze využití AI ve školství, v médiích, v politice. Ale není v pořádku někoho bez silnějších důkazů vláčet veřejným prostorem, jen protože to zrovna vypadá jako „populární téma“. A to platí, i když jde o (ne)populárního opozičního politika. Dokonce Motoristu.
Ludwig místo podpory kritického myšlení jen přikládá pod kotel davové hysterie.
Ať už si o Turkovi myslíme cokoli, rozhodně si nezaslouží být souzen podle vágních výstupů nespolehlivých nástrojů.
(modifikovaně psáno pro LN)
