Článek
Když jsem byl hospitalizovaný ve fakultní nemocnici, nezažil jsem jen bolest, ale i něco horšího – samotu. Ten typ tiché, dusivé osamělosti, kdy si člověk připadá jako kus inventáře.
Ležíte, sledujete hodiny na zdi, kolem vás se mihotají bílá pláště a nikdo se vás doopravdy na nic neptá. Jste „případ“, diagnóza, číslo. Ne člověk.
A pak se jednoho dne objevila ona.
Skvělá paní doktorka Soňa. S tichým hlasem, lehkým ruským přízvukem a klidnýma očima. Nepřišla mě „prohlédnout“. Neptala se, jestli jsem měl stolici nebo jestli mě něco píchá. Přišla a řekla jen: „Jak se dnes máte?“
A najednou bylo jinak.
Ergo kladívko, zeptala se tak, že jsem jí to skutečně chtěl říct.
Od té chvíle za mnou chodila každý den. Vždycky až po vizitě. Vzala dva kelímky s čajem, vytáhla malou skládací šachovnici a řekla: „Dneska mi to půjde líp než včera.“
A hráli jsme.
Povídali si. Smáli se.
Mluvili jsme o rodinách, o knížkách, o životě. Občas o tom, co nás bolí – uvnitř i navenek.
Ten čaj byl často vlažný a figurky něco pamatovaly, ale v tu chvíli to bylo jedno.
Byl jsem zase člověk. A ne sám.
Nehažme je do jednoho samovaru
Dnes, když kolem sebe slyším, jak se hází Rusové a Rusky do jednoho pytle (kolektivní vina) , jak se v médiích i v hospodských řečech míchají pojmy jako „nepřítel“, „hrozba“ a „zlo“, tak se mi vybaví právě tahle žena.
Doktorka z Ruska usazená až na Moravě, která mi nepomohla léky, ale tím, že se zajímala. Že měla čas. Že se nebála lidského kontaktu v době, kdy zdravotnictví běží hlavně na výkon.
Ne, ne všichni Rusové jsou zlí. A ne každá Ruská žena je propagandistka či kuplířka.
Někteří jsou prostě jen dobří lidé. S otevřeným srdcem a ochotou naslouchat.
Dnes už jsem z nemocnice dávno doma. Ale občas, když si zaliju čaj a podívám se na starou dřevěnou šachovnici, vzpomenu si na ni.
A říkám si, že ne všechno lidské v tomhle světě ještě zmizelo.
A že bychom si to měli připomínat častěji – zvlášť dnes, kdy je tak snadné někoho odsoudit podle původu, přízvuku nebo pasu.
Někdy totiž léčí víc jeden šálek čaje a tichý rozhovor než celé nemocniční oddělení.
