Článek
Po letech intenzivního výzkumu v kavárnách, na lavičkách v parcích a při náhodném poslouchání cizích rozhovorů jsem dospěl k převratné teorii.
Kočka totiž dokonale připomíná bývalého partnera.
Zní to drsně? Posuďte sami.
Kočka se o vás většinu času vůbec nezajímá. Přesně jako ex.
Vy se snažíte navázat kontakt, mluvíte na ni, nabízíte pozornost, ale ona se na vás podívá pohledem, který říká: „Promiň, kdo jsi?“
Když přijde domů, zanechá po sobě nepořádek.
Když odchází, nikomu nic nevysvětluje.
Když něco rozbije, tváří se, že za to můžete vy.
A když se jí pokusíte vysvětlit pravidla soužití, odpoví výrazem hlubokého pohrdání.
Nápadná podobnost, nemyslíte?
Kočka navíc přichází jen tehdy, když něco potřebuje.
Buď má hlad.
Nebo se chce pomazlit.
Případně obojí.
Jakmile je její potřeba uspokojena, odchází pryč s výrazem aristokrata, který právě udělil audienci poddanému.
A teď si vzpomeňte na některé bývalé partnery.
Přesně.
Další podobnost je v komunikaci.
Kočka nikdy jasně neřekne, co chce.
Místo toho vydává podivné zvuky a očekává, že její sdělení správně dešifrujete.
Pokud neuspějete, je to samozřejmě vaše chyba.
I zde by se našlo několik historických paralel.
Někteří cynici tvrdí, že ženy mají kočky proto, aby doma nebyly samy.
Já si to nemyslím.
Podle mé teorie mají kočky proto, že jsou na podobný typ chování už dokonale vytrénované.
Po několika letech vztahových zkušeností je kočka vlastně příjemně předvídatelná.
Nevolá o půlnoci.
Nepředstírá, že jde na jedno pivo s kamarády.
Nevysvětluje, proč si omylem lajkla fotku neznámého kocoura z roku 2018.
Jen sedí na gauči a pohrdá vámi.
Upřímně a bez přetvářky.
A právě v tom možná spočívá její kouzlo.
Takže až příště uvidíte single ženu s kočkou, neříkejte, že si pořídila domácího mazlíčka.
Možná si jen pořídila vztah, ve kterém už přesně ví, na čem je.
Šach mat.
