Článek
V naší středně velké zemi, kde logika často prohrává s emocemi a tradicemi, se člověk občas musí častokrát ptát, proč zde něco jde a něco jiného je přísně zakázáno? Zatímco například Piráti aktuálně chtějí omezovat alkohol, ale povolovat marihuanu, mne trápí jiná věc.
Autorovi tohoto komentáře například dlouho vrtá v hlavě, proč je v Česku zakázána eutanazie (milosrdná smrt), zatímco potraty jsou zde naprosto legální. Poněkud ironický a nevyvážený stav, nemyslíte?
Smíme (tedy hlavně ženy) svobodně rozhodovat o cizím životě, který teprve začíná. Avšak nesmíme rozhodovat o svém vlastním, který již máme, skoro celý, za sebou. Pojďme se na tuto dichotomii analyticky podívat trochu blíže.
Jak je obecně známo, potraty jsou v naší zemi řadu let legální. Přece každá žena má právo rozhodovat o svém těle, resp. dítěti v něm dočasně umístěném. To dává docela smysl, že? Nicméně jakmile přijde na člověka, který trpí opravdu nevyléčitelnou závažnou nemocí a chce se svobodně rozhodnout o svém konci, stát mu říká: „Stop! O tom rozhodovat nesmíte! Vážení občané, tohle už Vám přece nemůžeme dovolit!“
Satirik ostřejšího třeba čtvrtníčkovského střihu by možná i řekl - Jaká úleva, že alespoň někdo má zájem o naše blaho, i když jde proti naší vůli. Možná je to tím, že stát miluje seniory natolik, že je chce držet mezi námi co nejdéle, ať se jim to líbí, nebo ne.
Pak je tady samozřejmě ten oblíbený cynický argument, že starší lidé jsou přece pro společnost cenní. Hlavně před volbami.
Zvyk je železná košile
Nezapomeňme také na morální aspekty. Eutanazie je přece nemorální, protože ukončení života je proti všem našim kulturním hodnotám. Potraty jsou v pořádku, protože ty přece český moudrý stát povoluje už roky. A jakmile se něco stane tradicí, mění se to velmi obtížně.
A teď si představme, jaký chaos by nastal, kdyby byla eutanazie legální. To by pak každý mohl začít přemýšlet o svém životě, o smyslu své existence, a nakonec by došel k závěru, že může mít kontrolu nad svým osudem. A to přece nechceme, aby každý řídil svůj vlastní autobus života!
Závěrem
Možná bychom měli začít více uvažovat o základní logice našich zákonů. Stát by měl dát lidem právo volby o jejich vlastním konci, stejně jako jim dáváme právo volby na začátku života.
Třeba na podzim některý z nových senátorů se nad věcí zamyslí, a udělá s ní něco. Vím, jsem naivní Jihomoravák.
Prozatím, když už máme zákony, které si tak krásně logicky protiřečí, je lepší se nad nimi zasmát, než se jimi trápit. Vždyť smích je tak zdravý!
-------------------------------------
(modifikovaně psáno pro MFD)