Článek
Vídeň, město, které je známé svou bohatou kulturní historií a krásnou architekturou, se stalo domovem mnoha migrantů a uprchlíků z celého světa.
Nedávno se však pozornost veřejnosti zaměřila na jednu syrskou rodinu, která se rozhodla pronajmout si byt v luxusní čtvrti Landstrasse, třetím vídeňském obvodě. Co je na tom zvláštního? Rodina financovala své bydlení z nemalých sociálních dávek, které dosahují 4 600 eur měsíčně, tedy přes 100 000 korun.
Pár se sedmi dětmi přišel do Rakouska v rámci programu na podporu uprchlíků. Díky svému statusu získali přístup k sociálním dávkám, které zahrnují nejen základní příspěvky na živobytí, ale také příspěvky na bydlení. Dohromady si tak každý měsíc přijdou na částku 4 600 eur (tedy při kurzu 25,2 za korunu je to pěkný balík), což jim umožňuje žít relativně komfortně.
Když rodina hledala nový byt, rozhodli se pro luxusní čtvrť Landstrasse. Tato oblast je známá svými moderními byty, elegantními kavárnami a dobrým dopravním spojením. Aby si mohli byt pronajmout, museli zveřejnit svůj měsíční příjem. To vyvolalo veřejnou debatu o tom, jak je systém sociálních dávek v Rakousku nastaven a zda je spravedlivý vůči všem obyvatelům.
Asociální dávky a jejich využití
V Rakousku jsou sociální dávky „zorchestrovány“ tak, aby pomohly rodinám a jednotlivcům v těžkých životních situacích. Poskytují základní podporu těm, kteří ji potřebují, a to bez ohledu na jejich původ.
U syrské rodiny s mnoha dětmi je pochopitelné, že potřebují vyšší příspěvky na pokrytí nákladů na bydlení a živobytí.
Nicméně částka, kterou dostávají, vyvolává také otázky ohledně motivace k hledání zaměstnání. Kritici argumentují, že takto vysoké dávky mohou demotivovat lidi od hledání práce a integrace do společnosti. Proč pracovat, když můžete žít komfortně z dávek? Navíc v čarokrásné Vídni!
Pracovat, nebo nepracovat?
Tento případ vyvolává širší debatu o tom, zda se v současné době vyplatí pracovat, nebo zda je lepší žít na sociálních dávkách. Pro mnoho lidí v Rakousku je práce nejen způsobem, jak si vydělat na živobytí, ale také prostředkem k seberealizaci a společenskému zapojení. Nicméně systém sociální podpory by neměl vytvářet situace, kdy lidé upřednostňují dávky před prací.
Je důležité, aby se uprchlíci a migranti mohli co nejdříve zapojit do pracovního trhu a stát se samostatnými. To nejen zlepší jejich ekonomickou situaci, ale také podpoří jejich integraci do společnosti.
Hledání rovnováhy
Autor této glosy dochází k závěru, že moudrá rakouská vláda se nyní musí více zaměřit na to, jak najít rovnováhu mezi poskytováním potřebné pomoci těm, kteří ji skutečně potřebují, a zároveň motivovat lidi k aktivnímu zapojení do společnosti.
Ergo kladívko, kauza syrské rodiny ve Vídni je jen jedním z mnoha, který ukazuje, jak složitá může být otázka sociálních dávek a jejich využití. Vyvolává legitimní otázky a subotázky, které si musí společnost klást, pakliže chce zajistit, aby pomoc byla cílená, efektivní a spravedlivá.
A pokud někdo na přílišnou štědrost dávek poukazuje a zamýšlí se nad ní, není korektní ho nazývat hned „dezolátem“. Zametání problémů pod koberec a utahování kohoutků svobodné diskuzi je cesta do pekel jak v Rakousku, tak i v Česku a na Slovensku.
--------------------------------------------------
Podklad:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-syrska-rodina-ve-vidni-bere-na-davkach-pres-sto-tisic-mesicne-chtela-si-najmout-byt-v-luxusni-ctvrti-40482685#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
