Článek
Glosa: Zdaň dýško, hrdino!
V brněnské restauraci se rozvinula nečekaná lekce z daňové morálky a mezinárodní politiky.
Senior Jura (74), zřejmě sečtělý nejen v zákoně o dani z příjmu, ale i v geopolitice, vyzval číšníka, aby začal danit své spropitné.
Pěkně popořadě - Senior důrazně požádal číšníka, aby začal platit daně ze spropitného, když chce dávat více peněz na válku na Ukrajině. Senior v brněnské restauraci zaslechl, jak mladý číšník opakovaně říkal kamarádovi (vysedávajím zbůhdarma na baru), že český stát dává málo peněz na pomoc Ukrajině, tak jej dědek vyzval, aby začal zdaňovat svoje dýška, aby stát měl z čeho Ukrajině platit.
Číšník zůstal stát s otevřenou pusou…Vůbec nic nepochopil.
Neměl děda Jura vlastně pravdu? Pokud si vážně (nejen na oko) někdo přeje, aby stát dával víc peněz na válku na Ukrajině, měl by sám přispět do státní kasy.
Ze svého. Třeba i z dýšek.
Byla to prostě scénka jak z absurdního dramatu, zopakujme si zpomalený záběr jako v hokeji: číšník v zápalu ideálů lamentuje nad malou štědrostí českého rozpočtu směrem na východ, zatímco z rohu restaurace se ozve suše: „Tak si to dýško nechej zdanit, mladej.“ A je vymalováno.
Číšník neodvolává brankáře, ale zůstává stát s otevřenou pusou. Komentátor: Pro pět ran do Pražského hradu konečně někdo použil selský rozum jako zbraň hromadného účinku.
Stát není bezedná kasička
Je to maličká, ale výmluvná momentka doby: mladí moralizují, staří počítají. Jeden chce měnit svět, druhý připomíná, že stát nebyl a stále není bezedná kasička a rozpočtová magie se neděje z ničeho.
A tak zatímco jeden přemýšlí o tanku pro Ukrajince, druhý o daňovém přiznání.
A oba mají svůj kus pravdy, ne že ne.
Možná bychom tenhle model měli rozšířit: kdo chce víc peněz na školství, ať dohlédne na dceru, aby dobrovolně zdanila svá doučování, která provozovala doposud tzv. na černo.
Kdo chce víc na důchody, ať přihodí z brigády babičce.
A kdo chce víc na Ukrajinu, ať si do daňového přiznání přidá „příplatek za ideály“.
Ze vzduchu se to opravdu nezaplatí, koneckonců již dnes náš dluží přes tři biliony korun. Takže kdo po něm něco chce, ať se nejprve zamyslí, zda sám nemůže do společné kasy platit více.
Je to vlastně jasné jako facka, nelze jen brát a nic nedávat.
