Článek
Úředník Petr, spořádaný pracující muž z moravské metropole, chodí každé ráno do zaměstnání stejnou cestou. A protože má dobré srdce, pravidelně přispívá jednomu bezdomovci, kterého míjí. Žádné drobné z kapsy od kabátu. Pěkně poctivých padesát korun denně.
Padesátka sem, padesátka tam. Jenže pak přišla životní změna.
Petrova dcera Dita se dostala na vysokou školu, navíc až v Praze. A tam je pěkně draze.
Každý rodič ví, co to znamená. Skripta, kolej, jízdné, obědy, káva, další káva a ještě trochu trávy pardon kávy. Peníze mizí rychleji než sníh v dubnu.
A tak se Petr jednoho dne zastavil u svého známého bezdomovce a omluvně povídá:
„Nezlobte se, ale dcera začala studovat vysokou školu. Máme teď doma napjatější rozpočet. Budu vám moci dávat jen dvacet korun.“
Člověk by čekal poděkování. Nebo alespoň pokrčení ramen.
Jenže přišel šok.
Bezdomovec (bývalý člen ODS) se na Petra přísně podíval, zamračil se a spustil:
„Takže ona si bude studovat za moje peníze? To je vrchol! Styďte se!“
Petr prý na okamžik zůstal stát jako opařený.
A není divu.
Ekonomická logika celé situace totiž nabrala nečekaný směr. Zatímco dosud si Petr myslel, že peníze vydělal on ve své práci (pokud se tak dá správní úřad nazvat), ukázalo se, že skutečným investorem do vzdělání jeho dcery (schválně zda si ještě pamatujete její jméno) byl zřejmě muž celodenně sedící na lavičce a popíjející Chateau de Crabitchak z vinařství Tesco.
Celá historka ale připomíná jeden starý lidský problém.
Na dobro si člověk zvykne překvapivě rychle. Co bylo včera milým darem, začne být dnes považováno za samozřejmost. A z dobrovolného příspěvku se v očích některých lidí stane téměř nároková dávka.
Petr nakonec pokračoval do práce a prý se cestou smál ještě několik ulic.
A bezdomovec?
Možná právě přemýšlel, jak zabránit dalšímu neodpovědnému financování vysokoškolského vzdělání z prostředků určených jemu.
Závěrečné poučení
Jestli je na tom všem něco pozitivního, pak snad jen to, že dcera Dita získala ještě před první zkouškou na vysoké škole cennou lekci z ekonomie. Když jí táta vypravoval co se mu stalo.
Někteří investoři totiž dokážou být opravdu velmi nároční. 😊
Hezké léto! A hodně pijte!
