Hlavní obsah
Cestování

Tři věci, které jste o Kutné Hoře možná nevěděli (a jedna navíc)

Foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kutna_Hora_CZ_St_Barbara_Cathedral_front_view_01.JPG - volná licence

Kutná Hora je jedním z nejnavštěvovanějších měst České republiky. Většina turistů zamíří ke chrámu svaté Barbory nebo do slavné kostnice v Sedlci.

Článek

Jenže město ukrývá i řadu zajímavostí, které nejsou na první pohled tak známé. Tady jsou tři z nich – a jedna historická perlička navíc.

1. Kutná Hora byla svého času bohatší než Praha

Dnes je hlavním městem Praha, ale na přelomu 13. a 14. století hrála první housle právě Kutná Hora. Díky obrovským nalezištím stříbra sem proudili horníci, obchodníci i řemeslníci z celé Evropy.

Odhaduje se, že kutnohorské doly tehdy produkovaly významnou část evropského stříbra. Není proto divu, že právě zde nechal král Václav II. zřídit královskou mincovnu, ve které se razily proslulé pražské groše. Ty se staly jednou z nejspolehlivějších měn středověké Evropy a platilo se jimi daleko za hranicemi Českého království.

2. Pod městem se skrývá svět horníků

Pod historickým centrem se rozprostírá spletitá síť středověkých štol a chodeb. Některé vznikly při těžbě stříbra, jiné byly později využívány jako sklepy nebo únikové cesty.

Část podzemí je dnes přístupná veřejnosti. Návštěvníci dostanou ochrannou přilbu a sestoupí do míst, kde se po staletí dobývalo bohatství českých králů. Teprve tady člověk pochopí, jak náročná a nebezpečná byla práce středověkých havířů.

3. Kutná Hora je oblíbenou kulisou filmařů

Krásně zachované historické centrum láká nejen turisty, ale i filmaře. Ve městě vznikaly scény českých pohádek, historických filmů i zahraničních produkcí.

Není divu. Jen málokde najdete tak rozsáhlý soubor gotických a renesančních staveb, který působí téměř stejně jako před několika stovkami let. Kameramani tak často nepotřebují složité počítačové úpravy – samotná Kutná Hora vytvoří dokonalou kulisu.

Bonus: Tady se psaly dějiny českého školství

Kutná Hora není spojena jen se stříbrem. Právě zde byl roku 1409 vydán slavný Dekret kutnohorský, kterým král Václav IV. změnil hlasovací poměry na pražské univerzitě. Čeští mistři získali rozhodující vliv, zatímco zahraniční učenci o své dosavadní postavení přišli.

Rozhodnutí mělo dalekosáhlé důsledky. Z univerzity odešla značná část zahraničních profesorů a studentů, zatímco reformní myšlenky Jana Husa získaly silnější prostor. Historikové dodnes diskutují, zda šlo především o posílení českého vlivu na univerzitě, nebo naopak o krok, který oslabil její mezinárodní význam.

Na závěr

Kutná Hora není jen městem nádherných památek. Je to místo, kde se razily mince, které obíhaly Evropu, kde se rozhodovalo o budoucnosti českého vysokého školství a kde pod dlážděnými ulicemi dodnes dříme svět středověkých horníků.

Až se sem příště vypravíte, zkuste na chvíli odložit mapu. V Kutné Hoře totiž často platí, že ty nejhezčí objevy čekají v uličce, do které se turistické průvodce ani nevejdou.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Prameny:

https://www.kutnahora.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora

STROBLOVÁ, Helena. Kutná Hora. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000.

DUDÁK, Vlastimil: Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran; Kutná Hora, Praha, 2012;

Ottův slovník naučný, sv. 15, str. 413 nn., hesla „Kutná Hora – dějiny“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz