Článek
Jedním z těch druhých je Roman Češka, někdejší výrazná tvář Občanské demokratické aliance (ODA) a muž, který stál v samotném centru české privatizace.
Roman Češka se poprvé narodil 29. ledna 1964 v Plzni.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a po listopadu 1989 se poměrně rychle dostal do nejvyšších pater ekonomické transformace. V roce 1990 nastoupil na nově vzniklé ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, kde působil jako poradce ministra Tomáše Ježka. Později se stal náměstkem ministra Jiřího Skalického. A to v necelých 30 letech, hvězdná kariéra.
Jeho kariéra však zdaleka nebyla pouze úřednická. V roce 1996 byl za ODA zvolen poslancem Poslanecké sněmovny. Patřil k tehdejší (nej)mladší generaci liberálně orientovaných politiků, kteří chtěli budovat standardní demokratickou pravicovou politiku. V parlamentu ovšem dlouho nevydržel.
V listopadu 1997 se charakterně vzdal poslaneckého mandátu, protože nechtěl kombinovat poslaneckou funkci s vedením Fondu národního majetku.
FNM na plný plyn
Právě Fond národního majetku se stal jeho životní politickou i profesní vizitkou. V červnu 1994 vystřídal Tomáše Ježka v čele jeho výkonného výboru. Stál tak u realizace jedné z největších ekonomických proměn moderních českých dějin. Státní podniky se měnily v soukromé společnosti, prodával se majetek a vznikala nová vlastnická struktura české ekonomiky.
Nebyla to ovšem žádná poklidná úřednická práce. Privatizaci provázely spory, podezření, politické tlaky i skutečné ekonomické zločiny. Jedním z nejvýraznějších případů byla Mostecká uhelná společnost. Češka patřil k těm, kteří upozorňovali na podezřelé skupování jejích akcií managementem za peníze samotné společnosti. Pokusil se také prosadit odvolání jejího vedení. Nakonec však stát o kontrolu nad podnikem přišel.
Následovalo období politických konfliktů. Vláda Miloše Zemana zahájila známou akci Čisté ruce a Češka se ocitl mezi jejími terči. Jeho působení ve Fondu národního majetku skončilo v roce 1999. Z někdejšího mocného muže privatizace se postupně stal především ekonom a poradce.
V roce 1999 se podílel na založení poradenské společnosti Value Added. Později se překvapivě vydal také duchovní cestou. Studoval teologii a v letech 2018 a 2019 působil jako ekonom Arcibiskupství pražského. Veřejně se vyjadřoval například k církevním restitucím a hospodaření církve.
Roman Češka je zajímavou připomínkou doby, kdy se v české politice ještě pohybovali lidé, kteří měli za sebou konkrétní ekonomickou a odbornou zkušenost. Nemusíme s nimi souhlasit ve všem, ale jejich příběhy stojí za připomenutí.
ODA, jejíž byl Češka součástí, už dávno zmizela z politické mapy. Její někdejší představitelé se rozutekli různými směry. Někteří zůstali v politice (například Jiří Pospíšil je tam dodnes, byť v jiném dresu), další se do ní snaží vrátit (např. Milan Hamerský či Oldřich Kužílek) jiní se věnují podnikání a další se stáhli do soukromí, respektive do penze.
Někteří již ani bohužel nejsou na tomto světě. Panta rhei.
Závěrem
A Roman Češka? Muž, který měl v rukou jednu z největších ekonomických operací českých dějin, dnes patří k téměř zapomenutým postavám devadesátých let.
Přitom právě jeho příběh ukazuje, že česká privatizace nebyla jen příběhem Václava Klause, Tomáše Ježka anebo Viktora Koženého. Byla také příběhem lidí, kteří se pokoušeli uhlídat pravidla hry, a ne vždy se jim to podařilo.
Máte tip na zajímavou osobnost z devadesátých let, o které byste si rádi přečetli? Napište nám do komentářů pod článkem.
Prameny a literatura k dalšímu čtení:
- PŠENIČKA, Jiří. Děláme, jako kdyby na nás útočili Marťani, diví se ekonom Roman Češka. Seznam Zprávy, 24. 4. 2020.
- Za kauzu MUS nese vinu Zemanova vláda, říká expředseda Fondu národního majetku. Hospodářské noviny, 15. 10. 2013.
- Nic bych neměnil. Privatizaci jsme dělali v dobré víře, tvrdí „tvář české privatizace“ Češka. Český rozhlas Plus, 8. 5. 2020.
- Wikipedie - heslo Roman Češka , 2026






