Článek
Tak si mnozí pamětníci asi vybavují předního „devadesátkového“ republikána Josefa Krejsu.
Nicméně pamětníků ubývá, proto je určitě zapotřebí následujících pár vzpomínkových řádků.
Josef Krejsa ve volbách roku 1992 byl za SPR-RSČ zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod Východočeský kraj).
Ve Federálním shromáždění pobyl do zániku Československa v prosinci 1992.
Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za SPR-RSČ a vytrval tam do předčasných parlamentních voleb v roce 1998.
Patřil mezi hlavní politiky SPR-RSČ. Působil jako redaktor stranického listu Republika. V roce 1997 byl dvakrát (sic!) po sobě zbaven poslanecké imunity. V jednom roce se to žádnému jinému českému politikovi prozatím nepodařilo.
V únoru pro výtržnost na česko-německém pietním aktu v Terezíně z roku 1994, kdy skupina republikánů (též další poslanec Rudolf Šmucr) rozkopávala věnce položené v jejím průběhu, a v červenci 1997 za články s protiněmeckou tematikou v týdeníku Republika.
Stíhání v prvním z těchto případů zastavila amnestie prezidenta republiky Václava Havla, za kontroverzní články byl v listopadu 1998 potrestán soudním příkazem.
Po fatálním nezdaru ve volbách v roce 1998, kdy se Sládkovi republikáni nedostali do dolní komory českého parlamentu, došlo ve straně k rozkolu, v jehož důsledku ji opustila velká část jejích funkcionářů včetně exposlonce Josefa Krejsy.
Pravicový politik pak přešel do formace Republikánská unie (RU).
Zajímavost počátkem devadesátých let byl členem zmíněné RU například i pozdější sociálně-demokratický poslanec a ministr kultury Vítězslav Jandák a údajně ji sponzoroval i kontroverzní Ivan Jonák.
V senátních volbách roku 1998 J. Krejsa kandidoval za citovanou Republikánskou unii do horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 34 - Liberec.
Úplně tehdy propadl, skončil poslední s pouhopouhým půl procentem hlasů a nebyl tedy do Senátu zvolen. Paradoxem bylo, že nedlouho předtím, ještě jako republikánský poslanec, Senát PČR častokrát zesměšňoval a nazýval ho mj. odkladištěm neúspěšných politiků.
Historická zajímavost – jedním z Krejsových protikandidátů tehdy byl mj. i dnešní pražský primátor Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, tehdy ovšem nikoliv za ODS, ale jako nestraník za tehdy populární Čtyřkoalici (KDU- ČSL, Unie svobody, ODA a marginální DeU).
Nicméně vítězem se v zmíněném roce 1998 stal Přemysl Sobotka z ODS.
Krejsa vtipálek – leckdy až na hraně
V rámci Sládkových republikánů holohlavý Krejsa patřil, patrně k nejaktivnějším a svým způsobem nejzábavnějším řečníkům, samozřejmě až po nesmrtelném předsedovi M. Sládkovi. Novináři i konkurenčními politiky byl Josef K. někdy nazýván jako „dvorní obveselovatel“ Poslanecké sněmovny PČR.
Autor této glosy si osobně vybavuje, jak se ve sněmovně mj. projednávala tehdejší „titul-gate“ několik politiků se přiznalo, že neoprávněně užívali akademické tituly, zejména titul JUDr. Když se již diskuze vlekla několik hodin, přistoupil ke sněmovnímu mikrofonu poslanec J. Krejsa a pravil vážným hlasem – A nyní se vážená sněmovno provalí, že Klaus a Zeman nemají ani maturitu, to už zde vážně můžeme zabalit! ….a za huronského smíchu PSP se vrátil do své poslanecké lavice - do hnízda republikánů.
Prameny:
Mareš, M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Nakladatelství Barrister & Principal, 2003
