Článek
Ženy mezitím, až na několik výjimek, které se zapsaly do dějin, pracovaly tak nějak po svém. Pečovaly o děti, domácnost, rodinu a občas také o muže, který se večer vrátil z práce tak unavený, že nedokázal ani najít vlastní bačkory. Nechci samozřejmě tvrdit, že ženy nepracovaly. To by byla historická nepravda. Jen jejich práce neměla vždycky pracovní smlouvu, výplatní pásku a stravenky.
A pak přišly feministky.
Tyto dámy si jednoho dne řekly, že takhle to dál nejde. Proč by měl muž celý život pracovat, zatímco žena nemá stejnou možnost vydělávat vlastní peníze, budovat kariéru a každé ráno nadávat na budík? Proč by měl mít muž výhradní právo na pracovní stres, protivného šéfa, poradu, která mohla být e-mailem, a kolegu, který v kuchyňce vypije poslední kávu, ale nový hrnek už neudělá?
A tak ženy vyrazily do práce.
Zpočátku to jistě nebylo jednoduché. Musely se naučit zacházet s vrtačkou, řídit tramvaj, účtovat faktury, šéfovat oddělením a vysvětlovat zákazníkům, že reklamace jejich vlastního špatného rozhodnutí opravdu není důvodem k vrácení peněz. Zkrátka začaly poznávat radosti, které muži po generace považovali za přirozenou součást života.
Dnes už ženy pracují téměř stejně jako obyčejní chudobní lidé. Vstávají brzy, jezdí přeplněnou tramvají, poslouchají porady, hlídají termíny a na konci měsíce zjišťují, že výplata má pozoruhodnou schopnost zmizet ještě před příchodem další. Některé dokonce zastávají vedoucí funkce, takže mohou nejen pracovat, ale také rozdávat práci ostatním. Pokrok je zkrátka nezadržitelný.
A muži? Ti si pomalu zvykají, že už nejsou jedinými držiteli patentu na pracovní únavu. Dokonce se od nich stále častěji očekává, že se zapojí i do domácnosti. Tedy že po návratu z práce nejen odloží aktovku, ale také si všimnou koše na prádlo, který už několik dní vysílá nouzové signály.
Přiznejme si, že to je občas náročné pro obě strany. Žena přijde domů unavená z práce a muž také. A teď nastává zásadní otázka moderní civilizace: Kdo uvaří večeři?
Naštěstí máme myčku, pračku, rozvážkové služby a internet. Lidská civilizace tedy snad přežije i tuto revoluci.
Samozřejmě, pořád existují rozdíly v odměňování, předsudky a nerovnoměrné rozdělení domácích povinností. Ale právě proto je dobře, že se o těchto věcech mluví a že si každý může vybrat vlastní životní cestu.
A tak bychom měli feministkám vlastně poděkovat. Otevřely ženám dveře do světa zaměstnání, kariéry a ekonomické samostatnosti. Ženy díky nim získaly větší svobodu. Muži zase získali konkurenci na pracovním trhu a novou motivaci dokázat, že nejsou jen nepostradatelnými živiteli rodiny, ale také schopnými kuchaři, otci a partnery.
