Článek
Jiné naopak nefungují vůbec, i když jste si je nastudovali na internetu.
Řekněme si to otevřeně. Hezká mladá žena je pro řadu mužů něco jako parkovací místo v centru Brna. Všichni ho chtějí, málokdo ho najde a když už se objeví, člověk začne panikařit.
A právě panika je první problém.
1. Nezačínejte větou: „Slečno, jste nádherná“
Možná je. Pravděpodobně to ale ví.
A pokud je opravdu atraktivní, slyší tuto větu od mužů tak často, že by si na ni mohla nechat vytisknout tričko.
Mnohem lepší je začít normálně. Něco říct, na něco se zeptat, reagovat na situaci.
„Je tady vždycky taková fronta?“
je možná méně romantické než
„Vaše oči připomínají letní západ slunce.“
Ale zato je výrazně menší šance, že budete okamžitě zablokován.
2. Nesnažte se dokazovat, jak jste úspěšný
Tohle muži milují.
„Mám vlastní firmu.“
„Bydlím v centru.“
„Mám dvě nemovitosti a ještě zánovní mikrovlnku k tomu.“
„Letos jsem byl třikrát v Dubaji. A dvakrát až v Olomouci.“
Výborně. Ještě chvíli a budete potřebovat výroční zprávu.
Ženu nemusí fascinovat váš majetek. Může ji daleko více zajímat, jestli jste normální, jestli se s vámi dá smát a jestli dokážete vést rozhovor, aniž byste každou třetí větou připomněli svou hypotéku.
Sebevědomí totiž není seznam úspěchů.
Sebevědomí je schopnost být v klidu i tehdy, když zrovna nikoho nepotřebujete přesvědčovat, že jste borec.
3. Buďte vtipní. Ale ne za každou cenu
Humor je skvělá věc.
Jenže existuje rozdíl mezi mužem, který je vtipný, a mužem, který zoufale čeká na smích.
Pokud každých třicet sekund vyrobíte nějakou hlášku, začnete po chvíli připomínat moderátora firemního večírku.
Mnohem lepší je umět si udělat legraci sám ze sebe.
Třeba:
„Normálně jsem docela sebevědomý. Jenom když se mi někdo opravdu líbí, začnu mluvit trochu jako volební kandidát po třetím pivu.“
To už je lidské.
A hlavně – nesnažíte se být dokonalý.
4. Naučte se odejít
Tuhle radu by si měl přečíst každý muž.
Když se žena usmívá, ptá se, sama pokračuje v rozhovoru a evidentně ji vaše společnost baví, můžete zkusit pokračovat.
Když odpovídá jedním slovem, dívá se do telefonu a rozhlíží se po místnosti, je čas pochopit realitu.
Neexistuje žádná kouzelná věta, která z nezájmu udělá zájem.
A není nic trapnějšího než muž, který nedokáže přijmout „ne“.
„Bylo mi s tebou příjemně. Měj se hezky.“
A odejít.
Bez uraženého výrazu. Bez „tak nic“. Bez následného desetiminutového monologu o tom, jak jsou všechny ženy povrchní.
A teď to nejdůležitější
Mladou a krásnou ženu ve skutečnosti nepotřebujete „sbalit“.
Potřebujete ji zaujmout.
A to není totéž.
Nemusíte být nejbohatší muž v místnosti. Nemusíte mít břišáky. Nemusíte jezdit v BMW ani vlastnit apartmán v Chorvatsku.
Potřebujete být člověk, se kterým je příjemně.
A pokud se jí nelíbíte? Tak se jí prostě nelíbíte.
To není tragédie. Je to statistika.
Stejně jako když v Brně projíždíte kolem volného parkovacího místa a někdo vám ho před nosem zabere. Život jde dál. A třeba za rohem čeká jiné a lepší.
