Článek
Děti slavných rodičů to nemívají jednoduché. Děti herců, zpěváků, podnikatelů, politiků. Vždycky budou srovnáváni se svými rodiči. Vždy jim bude předhazováno, že měli snazší cestu a nemusely se prosadit samostatně. Přece jim všichni známí rodičů šli na ruku a se vším jim pomáhali a všechno jim ulehčovali. Tak jakápak kariéra. To umí každý, když má všechno připravené na zlatém podnose.
Děti slavných, zvolte si svoji vlastní cestu.
Ať děti slavných ukážou, co v nich vlastně je, případně není. Mohou sportovat, jako vrcholově sportující rodiče, mohou hrát v divadle nebo ve filmech, mohou zpívat na koncertech a vydávat své desky. To všechno mohou. Ale sami za sebe, ne jako dcera, syn někoho. A když se ta kariéra nepovede a nebude potomek slavný, slavná? Tak se vlastně nic strašného nestalo. Třeba bude vynikat v úplně jiném oboru a udělá kariéru sám/a za sebe. A to se cení. Pak můžou být děti slavných rodičů právem na sebe hrdí. To pak dává smysl.
Neplnit nesplněné ambice svých rodičů je rozumné.
Není nutné následovat rodiče v jejich kariéře, i když mnozí si chtějí prostřednictvím svých potomků splnit své nedosažené sny a mety.
Je důležité žít svůj život. Tak jak chci já, a ne moje okolí. Je důležité nenechat se kormidlovat přáním druhých. Pak bude možné prezentovat svoji rodinu na sítích a internetu, jako její členy. Ne tak, že maminka je modelka a dcera také vyrostla do krásy. A ve skutečnosti je dcera prostě obyčejně hezká. Do maminčiny krásy má hodně daleko, ale když je to její dcera, tak je taky krásná. Automaticky? Asi ne, že?
Děti rodičů sportovců nedosahují výsledků svých rodičů. A proč by měly? Jsou to už jiné osoby, jiní lidé, nejsou povinně stejní, jako jejich rodiče.
Děti zpěváků a zpěvaček mohou zpívat zcela průměrně. No a co? Tak budou úspěšní v jiné oblasti. Když se budou snažit.
Děti lékařů nemusí být špičkovými lékaři, dokonce nemusí být lékaři vůbec. Proč taky?
Žijme svoje životy a nechtějme vidět své děti na vrcholech a ve vítězných pozicích. Třeba to ani ony nechtějí.
