Článek
Tohle za nás nebývalo. To my, když jsme byli mladí, tak jsme museli, dělali, nesměli…….Takhle, prosím, ne!
To, že my jsme kdysi nějak začínali, neznamená, že to musí naše děti kopírovat a brát jako jedinou možnou volbu. My jsme měli jiné podmínky do začátků samostatného života a naši potomci mají naprosto odlišné. Opravdu, nedá se to srovnat.
Ale s čím se musíme srovnat, to jakože tedy obě strany, že mladí mají svůj život a chtějí si ho žít nezávisle na nás. Dovolme jim to. Takové dovolení k samostatnému životu může vypadat i drsně. Třeba: „Skončil jsi školu, najdi si byt a práci.“ Je to naprosto normální, že se dítě osamostatní a začne si za svůj život platit. A tady nastává úskalí. Bydlí zatím doma, má už nějakou práci a nástupní plat není nic moc. Nelitovat, nechat být. Nekomentovat. Chce si pořídit něco dražšího, ať si na to vydělá. Takové ty smutné oči: „Víš, já jsem tento měsíc nevyšel/ nevyšla.“ Tuhle situaci lze řešit: „Dobře, založím tě, ale vrátíš mi to.“ Údiv? Ne, realita života.
Je to přece moje dítě.
Je to přece moje dítě. Ano, je dospělé, ať se snaží a postaví se na vlastní nohy. Rodina někam odjíždí, je tady prodloužený víkend, dobře, vezmeme tě s sebou, ovšem zaplať si svoji část pobytu. Ten život něco stojí a rodiče nejsou doživotní banka či automat na peníze. Proč taky?
Pozor na půjčky, které si dospělé děti vezmou.
Chtějí žít po svém, ať žijí za své. Až budou mít našetřeno, pak si to koupí. Vezmou si půjčku, ano, v tom případě je nutné své děti odhlásit z trvalého pobytu ve vašem domě, bytě. Ne, není to hrozné, drsné špatné, vůči dítěti. Je to život, tak ať si zvykají být zodpovědní. Zodpovídají tak za svoji půjčku jen oni sami. Nejste spoludlužníkem, jen proto, že dítě bydlí u vás. Včas si uvědomte, že v případě nesplácení půjčky, můžete i vy, jako rodiče přijít o hodně, ne-li o všechno.
Přestaňte žít život svých dětí, máte přece svůj vlastní.
Když dospělé dítě pošlete do běžného života se všemi výhodami i nevýhodami, umožníte mu stát na vlastních nohou. Tak konec opečovávání. Ať se starají. A takové ty rady, tohle za nás nebylo, ty si musíme my rodiče nechat pro sebe. Svět už je jinde, nechme minulost v čase minulém.
Mám taky mnohokrát na jazyku: „Já bych to udělala takto, ne tak, jak jste to vymysleli vy.“ Jsem přece ta zkušenější, starší, a to za nás……Ne, ne. Raději jen vyslovím svůj názor a více neřeším, chcete, tak berte, nechcete, je to na vás. Je nutné, umět se odpoutat od života dospělých dětí, abyste měli čas na sebe. Život je krátký a vy jste už potomky vychovali, tak pokud zdraví dovolí, užívejte života.
Navigace - kam vyrazíme, poraď.
Zrovna se díváme do navigace, co tak ještě cestou po Německu navštívit. Musíme si koupit nějakou hotovost v eurech, zabalit kufry a léto budiž pochváleno. Vstupenky do zámků, hradů a jiných míst už máme koupené předem. A to mi věřte, to za nás FAKT nebylo.
A dětem posíláme fotky a voláme a vyprávíme zážitky. A proč ne, že?
