Článek
Určitě se vám to stalo také. Chystáte se k lékaři po své pracovní době, aby vás zaměstnavatel nečastoval dotazy, proč jdete během dne a zameškáváte tak pracovní dobu. Přijdete před ordinaci, jste přesvědčeni, že dnes mají do večera a u dveří najdete rukou psaný, případně tiskárnou vytištěný vzkaz. Dnes ordinace pouze do 12 hodin.
Jak vypadá neúcta k pacientům
Suché oznámení, bez dalšího vysvětlení. Musíte tedy zvolit jiný termín a znovu se vypravit k lékaři. Zbytečná cesta není nijak vysvětlena. Pokud se v ordinaci zeptáte, proč nebyli přítomni odpoledne, dostane se vám fádní odpovědi: „Museli jsme odejít.“ Dobře, někdy se to opravdu stane. I lékař je jenom člověk a někdy prostě musí odejít dřív. Někdy náhle, to už tedy jinak nejde, než dát lístek na dveře. Ale někdy ví dopředu, že nebude ordinovat a neoznámí to předem. No co, pacientů má dost, tak co se namáhat. Ať si přijdou jindy. Vždyť zítra je taky den. A to, že pacienti se musí opakovaně uvolnit z práce, nebo se uvolnit nemohou a potřebují přijít odpoledne? Proč by to v ordinaci řešili? To není jejich problém. Myslím si, že je.
Nikdo z nás pracujících si nemůže zkracovat pracovní dobu jen tak, nečekaně. Představuji si třeba sama sebe, že mám domluvenu výuku a moji studenti počítají s určitým časem a já nechám na dveřích vzkaz. Dnes nevyučuji. A těm on line studentům nezvedám telefon, prostě se nedovolají. A na zprávy a maily taky neodpovím. No a na další hodině jim jen suše sdělím: „Musela jsem odjet.“ Jak dlouho by asi ke mně při takovém chování chodili? Myslím, že dlouho by to nebylo a rozhodně by si našli jiného lektora. Ovšem to jaksi s lékařem nejde. Najít si hned jiného.
Arogance, jak jinak to nazvat
Na co spoléhají v ordinacích? Že potřebujeme radu lékaře a předepsat léky a nemáme možnost volby. Jít jinam? Maximálně akutně na pohotovost. A vůbec „nejlepší“ nápad je umístit oznámení o změně ordinační doby přímo na dveře ordinace, pokud se tato nachází v patře. Příchozí pacient, který třeba chodí o berlích a v budově není výtah, musí vyšplhat nahoru a dozvědět se tuto informaci. Co třeba trochu myslet na pacienty a oznámení dát dolu u vchodu do budovy.
Ale koho by nějací pacienti zajímali, že?
Jsou i výjimky, naštěstí
Ale je jich málo. Jsou ordinace, kde vám předem ještě připomenou vaši návštěvu. Navíc ji ještě máte potvrdit, aby i lékaři věděli předem, kdo přijde a kdo ne. Jsou i lékaři, kteří vám odpoví písemně mailem nebo jejich zdravotní sestra zavolá a informuje o změnách. Jsou takové ordinace, kde pacient není jen nějaký „další“. Bohužel, zatím je jich málo.
Pracovní nebo ordinační doba. Je jedno, jak se čas strávený v práci nazývá. Ovšem dodržovat se musí a změny je třeba hlásit předem. Kromě akutních odchodů, ale těch zase v kalendářním roce tolik nenastane. To jistě každý z nás uzná.
