Článek
Žijeme v mobilním, internetovém a celkově zrychleném světě, rodiče často nestačí sledovat, co všechno jejich děti sledují na internetu a čím se řídí. A to je moc špatně. Vystavují je vlastně nebezpečí, a přitom by je měli opečovávat a chránit, aby se jim nic zlého nestalo. Zrychlená doba, ve které žijeme, tlačí na výkon a čas a přináší našim potomkům mnoho nebezpečných situací každý den. Nemyslím tím, že musíme děti naučit chovat se správně na cestě do školy a zpět, přecházet na zelenou apod. To určitě my rodiče zvládneme skvěle. Ale právě v té škole, kam v pořádku dojdou, protože jsme je to my rodiče naučili, právě tam v té škole nesmí podlehnout tzv. výzvám. Hecování a tzv. výzvy typu: Skoč taky z několika schodů, nebuď srab. Zavřeme tě na záchodě a ty vylez ven oknem, přece nejsi bábovka. Vypij to, všichni to pijeme, uvidíš, že to bude skvělý atd. atd.
Děti musí umět odolat.
Jak odolat takovému davovému vyzývaní? Začít myslet. Jednoznačně a vždy. Přemýšlet napřed, co by se mohlo stát, když něco udělám jako ostatní. Nebude mi po podivném nápoji špatně? Nespadnu z okna, když se budu drápat ven z WC? Jak vysoké jsou ty schody a jak mohu dole nevhodně dopadnout a třeba si zlomit nohy? Nebo spadnu ještě hůře a třeba už nebudu chodit natož skákat. Naučte své děti myslet, ochráníte je od zranění, která mohou být na celý život. Viz klasický příklad: skok do vody po hlavě. Necítím se na to, nedělám to. Nebudu mít pak třeba celoživotní potíže se zraněnou páteří. Aby si děti nezničily svůj život hned na samém začátku, učte je přemýšlet. Neříkám, že třeba nikdy nemají sednout na kolo, bruslit, učit se plavat, skákat a lézt na stromy či prolézačky. Naučte je ovšem myslet na své bezpečí. I když všichni kolem budou dělat, že to nic není a budou provokovat a hecovat. Naučte je odmítnout nebezpečnou situaci, na kterou se necítí a kterou nechtějí. Není to zbabělost, je to rozumný přístup ke svému životu, ke své budoucnosti.
K čemu jim bude, když se nechají vyhecovat „výzvou“ třeba na internetu a taky jako ostatní na tom internetu, budou třeba vdechovat jim neznámou látku. Dělají to přece všichni. Ale vždycky je tu nějaké ALE… A zrovna to jejich ALE může mít špatné či dlouhodobé následky. Tak proč hazardovat se svým zdravím?
Nemáte čas? Udělejte si ho!
Takže, i když nemáte čas a musíte stíhat termíny a šéf vás honí do práce, zastavte se. Udělejte si čas na povídání se svými dětmi. Vysvětlujte jim, že v životě není všechno snadné a když něco dělají tak zvaní „všichni“, neznamená to, že je to správné.
Naši rodiče nám také říkali: Mysli přece! Když všichni skočí z okna, skočíš taky? A vidíte, neskočili jsme.
