Článek
Móda. Vládne světem a když se tak zamyslíme, už asi všechno bylo vymyšleno a použito a navrženo. Móda se vrací, opakuje. Momentálně pletené svetry. Do nedávna bylo ještě nemyslitelné, vzít si na sebe něco pleteného. A nyní, pletené svetry jsou v kurzu. Vrací se i kostkované vzory a motivy. Široké kalhoty, jó, to už tady taky bylo.
Rádoby módní poradci
V naší a nejen naší společnosti se stále udržuje jakýsi poradní sbor. Chtějí určovat, co má kdo nosit na sobě, co už určitě ne, a dokonce vytvářejí jakési žebříčky, kdo úplně módně propadl a naprosto se znemožnil. Přece: „Tohle už nenos. V tvém věku.“ Když se na ty „rádoby radily“ podíváte, taky se vám chce říct: „Tohle už nenos.“ Jenže oni a ony se cítí být nad věcí a chtějí mít svoji pravdu. A leckdy i svůj módní poradní byznys. Každý z nás se dobře cítí v určitém typu a druhu oblečení. Má své oblíbené barvy, nebo preferuje jenom jednu, dvě barvy, a tak si ladí svůj šatník. Neříkám, že mi je milé vidět na ulici dámu či pána v letech, kteří chtějí vrátit mládí svým mladistvým oblečením. Někdy je to opravdu „zajímavé“, když se tak procházíte po ulici nebo jedete hromadnou dopravou a sledujete, co si kdo oblékl. A stejně si řeknu, ať vidím různé kreace a kombinace, které ostatní nosí, že je to jejich věc. Třeba se jim to líbí a cítí se ve svém oblečení skvěle. Tak co. Každý, ať si nosí, co chce. Bohužel, je mezi námi mnoho lidí, kteří se snaží držet krok s módou. Žijí pak pod diktátem výše zmíněných poradců. Jejich škoda.
Hlavně být originální a in
Pak tu máme skupinu dospívajících. Ti samozřejmě musejí mít vše, co se zrovna nosí. A hlavně se chtějí odlišit od ostatních. Chtějí mít svůj styl.
Tady se musím trochu pousmát. Nedávno jsem šla po ulici a skupinka pěti mladých dívek stála na chodníku. A všechny měly šedivou mikinu a široké kalhoty. To právě proto, že se chtěly odlišit a nevypadat stejně, že?
My jsme nebyly jiné, taky jsme chtěly být originální
A my jsme zase na střední nosily pruhované kalhoty, na nohavicích vyhrnuté. Síťovaná trička, v zimě návleky přes kozačky a já nevím co ještě. Chtěly jsme být úžasné a jiné a ať to nemá ta druhá. Přitom naše stejně pruhované kalhoty a stejně vyhrnuté, se lišily jen barvou pruhů. Tak vidíte, móda, to je pořád vaše volba. Noste si, co chcete, co se vám líbí. A nějaké rady, že to bys už neměla, vám mohou být k smíchu. Černá barva, stále vládne, prostě je taková kombinovatelná. Jenže mladé lidé celé v černém, trošku to nechápu, ale ať si chodí v čem je jim příjemně. Mně to nakonec může být jedno.