Článek
Přečetla jsem si výše uvedený článek na Médiu a nemohu souhlasit.
Nějaká doporučení o tisících či desetitisících v obálce pro novomanžele, co to má znamenat? Jdu přece na svatbu jako host a přináším samozřejmě nějaký dárek novomanželům. V současné době se už většinou nenosí nějaké konkrétní věci do domácnosti, protože se snoubenci velmi často berou až poté, co spolu společně žijí. Není výjimkou, že už spolu mají i děti. Proč tedy kupovat něco do domácnosti, když už většinu věcí mají. Dělají se i tzv. svatební seznamy, kde si můžete, ale opravdu nemusíte vybrat a dotyčnou věc můžete a opět nemusíte koupit. Pořád jste hosty, kteří jsou na svatbu pozvaní a vaše jediná povinnost je, dostavit se včas a vhodně oblečeni.
Dar je dar a není to očekávaný příspěvek v předem určené výši.
Dar, dárek, darovat. Stejný slovní základ a smysl má dar jen tehdy, když ho připravím s láskou a těším se, že obdarovaní budou mít radost. Peníze v pěkné obálce daruji podle svého uvážení a ani mě nenapadne, abych kalkulovala. Kolik přijde hostů, aby mladí vybrali dost a mohli si zaplatit svatbu, aby měli ještě nějaké zbylé peníze i pro sebe a abych zaplatila za to, co jsem na svatbě zkonzumovala. A vlastně jim neudělala nějakou finanční škodu. Po všech těch aby…nemám chuť na takovou vykalkulovanou svatbu jít.
Ano, svatby nejsou levná záležitost. Stojí ten jeden krásný den hodně peněz. Tak si prostě promyslím, kolik za něj chci dát a dopředu nekalkuluji kolik mi vlastně proplatí mí hosté. A že se to tak v současné době takto dělá? Přece nepodléhám nějakému společenskému „rádoby zvyku“. Svatbu si připravím podle svého uvážení, pozvu hosty a těším se z jejich přítomnosti a užívám si ten slavný den. Mohu si užívat, protože vím, kolik můžu za svatbu dát a případné peněžní dary jsou jen příjemným benefitem, a ne nějak předem očekávanou sumou.
