Článek
Víte, co je to pasone ? Tak to je služba od pátku ráno do pondělí odpoledne. A chtěli byste takovou službu absolvovat? Já tedy rozhodně ne.
Nedávno jsem si přečetla článek od anesteziologa, který popisoval svoji službu pa so ne - tedy pátek, sobota, neděle… a ještě pondělí až do odpoledne!
Docela mi zatrnulo, když jsem si představila, že mě takový anesteziolog uspává a tiše jsem doufala, že neusne se mnou. Já vím, nesmí, musí být stále v obraze a připraven. Ale bere někdo na vědomí, že nejen doktoři, ale i sestřičky a ostatní zdravotní personál, jsou taky jenom lidé?
Vyšlo už mnoho studií o tom, že jen spokojený zaměstnanec je dobrý zaměstnanec a přínos pro firmu. Aby byl zaměstnance spokojený, musí dostat adekvátně zaplaceno a musí mít taky čas pro svůj soukromý život.
A tady je ten kámen úrazu, o kterém se ví a nic se s tím nedělá.
Lékař v nemocnici, sestřičky nevyjímaje, potřebuje nejen čas na svoji relaxaci a čas na soukromý život, ale i správné ohodnocení.
Zaplaťme lékaře a sestřičky, ať nám neutíkají do soukromého sektoru a za hranice.
Ať jsou raději k dispozici v našich nemocnicích a ať jsou spokojenými zaměstnanci. Pokud jich bude dost a budou mít šanci i žít svůj život, potom už nebudeme muset čekat v dlouhých frontách na ošetření.
A to vám povím z vlastní zkušenosti. Dostala jsem zprávu o vyšetření a na jejím konci stálo poučení, kdy mám další kontrolu a také věta: Při potížích ihned. No, nechtěla jsem mít potíže ihned, ale prostě nastaly. Hrnu se tedy do kartotéky a čekal mě následující rozhovor.
„Dobrý den, mám nějaké potíže, potřebovala bych, aby se na mě podíval lékař.“
„Tak já vás objednám,“ odpovídá osoba v kartotéce.
„Děkuji, nechci objednat. Mám potíže a tady je napsáno, při potížích ihned.“
„Ale mi tady máme mnoho pacientů objednaných na dnešek a ještě budou nějací z oddělení.“
Tak to vidíte, měla jsem se postavit do fronty a to tzv. ihned se proměnilo na… já vás objednám…
Nebo mi bylo doporučeno, že to mám zkusit na emergency.
Vzhledem k tomu, že jsem potíže měla, šla jsem tam a opět mi bylo řečeno, že mám čekat a neví se, jak dlouho, protože je tady hodně lidí.
Vychází mi z toho jednoduchá rovnice – hodně lidí a málo lékařů k dispozici.
A to nemluvím o tom, že chcete-li k odborníkovi, protože potřebujete léčit určitý problém, na který praktik nestačí, čekáte dva, tři, čtyři měsíce i více. Mezitím, co čekáte, vás obtíže ničí, nebo vás to přejde a cítíte se už docela dobře, když jste konečně na řadě.
Zase stejná rovnice hodně pacientů – málo lékařů.
A co nejvíc nerada slyším? Nejsem objednaná, ale nutně potřebuji ošetření, typicky zubař, kožní. Přijdu do čekárny a slyším, že si mám čekat. Tak si čekám a zub bolí a já čekám a přede mnou jsou ti objednaní a pořád nejsem na řadě. Mají přece plno. Pak vás konečně vezmou, když máte štěstí.
Tak já tedy říkám, zaplaťme doktory a sestřičky, ať můžou žít taky jako lidi a nejsou přetíženi ze služeb typu „pasone“. A současně mějme více odborníků, na které… si nemusím čekat!
