Článek
„Jsme nadšeni, že návštěvníků bylo víc než loni. Jsme nadšení, že o naši práci je takový zájem. Dokonce jsme museli prodloužit otevírací dobu,“ prohlásil hlavní organizátor a horský záchranář z Jeseníků Roman Fišnar.
Nad zámeckým parkem se odpoledne konečně objevil toužebně očekávaný vrtulník leteckých záchranářů z Olomouce s volacím znakem Kryštof 09, aby horští záchranáři mohli předvést kooperaci s leteckou složkou IZS.
Jeden z pořadatelů naviguje vrtulník k bezpečnému přistání mezi diváky.
Po přistání se k vrtulníku nadšeně rozběhly zejména děti s rodiči a s velkým zájmem si prohlíželi jak stroj, tak jeho obsluhu, mohli si vrtulník také osahat..
S velkým zájmem diváků se setkala ukázka ošetření zraněného malého cyklisty v horském terénu a jeho následná doprava slaněním na nosítkách dolů k záchrannému vozidlu.
Horská služba, dále jen HS, spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, poskytuje záchranné služby v sedmi našich pohořích, kde má desítky stanic. Již v roce 1850 vznikla koncesovaná služba horských průvodců a nosičů, tam byla vyžadována znalost první pomoci.
V průběhu závodu v běhu na lyžích na 50 km dne 24. března 1913 zahynuli v Krkonoších závodníci Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Vrbata Hančovi při pokusu o jeho záchranu poskytl část svého oděvu, čímž obětoval i svůj život. Na jeho památku je 24. březen slaven jako Den Horské služby v ČR.
Už pátý ročník Dne s Horskou službou začal v zámeckém parku v 10 hodin dopoledne a od rána mu přálo slunečné letní počasí. Byl velký zájem o všechny aktivity nejen po děti.
V 10:30 odstartoval běžecký závod na Tři kameny na 8 a 15 km, ten profilem a celkovou náročností odpovídal fyzickým prověrkám HS ČR.
Zde byli představení nejstarší (vlevo) a nejmladší účastník běhu.
„Krátce po 11 jsme odstartovali také běžecký závod pro děti do 6 let na 150 metrů. I na něm byla účast skutečně velká. Celkem si ho zaběhlo kolem stovky dětí,“ doplňuje Roman Fišnar.
Celý den mohly děti absolvovat soutěžní program s plněním úkolů na stanovištích. Úkoly splnilo a hrací karty odevzdalo na 600 dětí, ty se dostaly do slosování o lety vrtulníkem, volné vstupy do aquaparku, bazénů a výjezdy lanovkou.
V HS pracuje přes 100 profesionálních záchranářů, 350 dobrovolných a průběžně asi 60 čekatelů. Pracovníci Horské služby nejsou úředními osobami a nemají kontrolní ani sankční pravomoci, tyto mají například pracovníci správ národních parků (např. KRNAP). HS v sezoně zasahuje asi u 600 případů. Kromě poskytování první pomoci HS pravidelně sleduje lavinové nebezpečí a vývoj počasí a vydává odpovídající varování, věnuje se preventivní a osvětové činnosti, udržuje zimní tyčové značení, zatímco běžné turistické značení zřizuje a udržuje Klub českých turistů a v Krkonoších na základě dohody s KČT správa KRNAP. K výjezdům používají pracovníci sněžné skútry (od roku 1967), lyže, svozné saně, záchranářské psy, horolezeckou výstroj atd. Zásahy účtuje HS pouze zahraničním turistům.
Loučná nad Desnou, původně Vízmberk, je obec v Olomouckém kraji, má asi 1500 obyvatel. Obec leží v pohoří Hrubý Jeseník v údolí řeky Desné, ta pramení na jejím rozsáhlém území. Nejvyšším bodem je zde nejvyšší hora celé Moravy Praděd s nadmořskou výškou 1 491 m, východně se nachází unikátní vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně.
První písemná zmínka o nejstarší části obce s názvem Rejhotice je z roku 1494, pravděpodobně byla založena již ve 14. století dřevorubci a uhlíři, panství vlastnil rod Zierotinů .
Ve druhé polovině 17. století se v této oblasti odehrávaly neblaze proslulé čarodějnické procesy na severní Moravě.
V roce 1948 byla obec Vízmberk přejmenována na Loučnou. Od roku 1953 je známá jako Loučná pod Desnou.
Velký zájem byl mezi návštěvníky o provazovou lanovku, kterou děti mohly sjet v horolezeckém sedáku, kvůli velkému zájmu musel být prodloužený provoz o hodinu a půl, na všechny děti se tak dostalo.
Výcvik psů kromě místních přijeli návštěvníkům předvést členové HS ze Šumavy a také ze Slovenska, včetně ukázky výcviku štěněte, všichni psi byli natěšení na odměnu v podobě pamlsku či hračky.
Dominantou obce je zámek, dříve hrad Vízmburk, ten postavili Zierotinové v roce 1608, ze 17. století pochází také zámecký park, ten byl za druhé světové války přebudován v anglickém stylu a je volně přístupný. Zámek je renesanční a byl koncem 17. století barokně rozšířen.
V roce 1770 musel Jan Karel ze Žerotína vízmberské panství přenechat svým věřitelům, v roce 1772 koupil zámek velehradský klášter. V roce 1784 zrušil císař Josef II. klášter, ten se s panstvím stal majetkem státu a byl spravován náboženským fondem. V roce 1833 koupil panství přední moravský šlechtic Antonín Bedřich hrabě Mitrovský z Nemyšle, ten reorganizoval a zvelebil sobotínskou a petrovickou huť, také se věnoval rozvoji zámeckého parku. V roce 1844 získali zámek bratři Kleinové, díky rozmachu sobotínských železáren tehdy patřili k nejbohatším rodinám na Moravě, zámecký park obohatili vzácnými dřevinami, na zámku pak shromáždili rozsáhlou sbírku obrazů, ta je dnes k vidění na velkolosinském zámku. Kleinové byli povýšeni do šlechtického stavu a na zámku měli reprezentativní sídlo, ovšem v roce 1945 byl velkostatek se zámkem zestátněn, což započalo pozvolné chátrání zámku a pustnutí parku. Vnitřní vybavení bylo odvezeno do depozitářů velkolosinského zámku. Od roku 1969 zde probíhaly rekonstrukce, ty přizpůsobily zámek provozu nápravného zařízení pro mladistvé dívky. Od roku 1992 prováděla rekonstrukci obec společně s potomky rodiny Kleinů s cílem zde provozovat hotel s hotelovou školou, projekt se však neuskutečnil kvůli nedostatku finančních prostředků. Od roku 2009 je zámek v soukromém vlastnictví a nepřístupný veřejnosti.
Kulturní dům Skleník se nachází v zámeckém parku, současnou podobu získal po rozsáhlé rekonstrukci, od roku 2009 slouží jako zázemí pro kulturní akce, koncerty, plesy i soukromé oslavy a svatby.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Horsk%C3%A1_slu%C5%BEba.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Horsk%C3%A1_slu%C5%BEba
