Článek
Na počátku je potřeba napsat o místní podnikatelské rodině Mayů, ta se významně podílela na rozvoji Hejčína. Na jejich bývalé vile byla v roce 2017 odhalena pamětní deska a umístěny dva Stolpersteine před branou. Na desce stojí: Svou prací a šlechetností si Mayové získali respekt a hlubokou úctu. Podnikali v cukrovarnictví a lihovarnictví. Lidem v Hejčíně dávali dobře placenou práci a byli také štědrými mecenáši. Věnovali obci nejen pozemek na výstavbu školy v roce 1912, kterou podporovali i finančně, budova je dnes součástí vyhlášeného anglického gymnázia.
Terezie Mayová se za první světové války zasloužila o péči o válečné vdovy a sirotky a stala se čestnou občankou Hejčína. Její manžel průmyslník a majitel hejčínského cukrovaru Bedřich May (Friedrich von May) se narodil v roce 1846 v Břeclavi. Po otci a strýci vedl podnik Hatscheiner Zucker, Spiritus und Presshefe Fabrik der Brüder A. & H. May, v překladu hejčínské továrny na cukr, líh a kvasnice bratří Mayů.
Bedřich May se zasloužil o hospodářský rozvoj celého olomouckého regionu, za což byl několikrát oceněn včetně dědičného šlechtického titulu. Po vzniku Československa řídil hejčínskou firmu se synem a synovcem až do svých devadesáti let. Nacisté pak jejich firmu arizovali, Bedřich May s manželkou Terezou byl 8. 7. 1942 deportován to Terezína, kde krátce na to v nelidských podmínkách ve věku 95 let umírá.
Bratři Mayové starší původně zakoupili v roce 1851 bývalý konviktní dvůr kláštera Hradisko, zde postavili lihovar, v roce 1867 cukrovar, chovali také dobytek. Rodina Mayova si zde postavila vilu. Postavili zde v roce 1911 také hydroelektrárnu, ta dodávala elektřinu do širšího okolí.
Místní kostel sv. Cyrila a Metoděje je postaven ve stylu neoklasicizující moderny. Jeho jednoduchý exteriér kontrastuje s bohatou vnitřní výzdobou. Návrh stavby vypracoval architekt a stavitel Josef Šálek z Brna, vyhrál anonymní soutěž. Stavbu prosadil a financoval tehdejší arcibiskup Leopold Prečan, byla zahájena v roce 1929 a dokončena 1932.
Věž kostela je vysoká 65,7 m, kříž na jejím vrcholu je vysoký 8 m, bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje na průčelí věže má 4,5 metrů. Sochy z kamene, kovu a dřeva vytvořil Julius Pelikán, tedy bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje, sochy na bočních oltářích a v kapli Panny Marie, reliéf na křtitelnici a kazatelně.
Farním kostelem římskokatolické farnosti v Hejčíně je kostel sv. Cyrila a Metoděje. Farnost byla založena v roce 1942 při kostele, financovaném a dokončeném v roce 1932 arcibiskupem Leopoldem Prečanem.
Farnost spravují od roku 1990 karmelitáni, farářem je zde P. Pavel Gorazd Cetkovský, OCarm, ten pochází z Prostějova, kde se narodil roku 1964.
Pavel Cetkovský vstoupil do karmelitánského řádu před rokem 1989, studoval na bohoslovecké fakulty v Litoměřicích a pražské teologické fakultě, v roce 1991 byl v Kostelním Vydří vysvěcen na kněze. Od roku 2012 je generálním delegátem Českomoravské generální delegatury Řádu karmelitánů.
Obyvatelé nejen Hejčína měli kdysi ke kostelům příliš daleko, a právě v této části Olomouce s převahou katolíků od roku 1920 odešlo nejvíc členů církve. Farní kronikář to zdůvodnil nepřátelskými články v místním tisku, vzdáleností od kostela, volnomyšlenkářstvím zdejších učitelů a také množstvím dělníků-bezvěrců z Čech pracujících v nedaleké ocelárně.
Arcibiskup Antonín Cyril Stojan zde zřídil v roce 1921 provizorní duchovní správu, bohoslužby se konaly v kapli řepčínského kláštera dominikánek. Po pozemkové reformě v roce 1923 město získané pozemky prodávalo na stavební místa. V té době papež Pius XI. naléhal na československé biskupy, aby zajistili lidem duchovní správu, tedy také stavby nových kostelů na perifériích velkých měst, kde vznikaly nové čtvrti.
Chloubou hejčínského chrámu je velká mozaika zdobící stěnu nad hlavním oltářem, má rozměr téměř 63 m2. Pracovali na ní čtyři italští mozaikáři. Na téma Confiteor – Vyznávám se ji navrhl mistr Jano Köhler. V dolní části je podoba klečícího budovatele chrámu arcibiskupa Prečana v oděvu metropolity.
Arcibiskup Prečan se tedy na vlastní náklady rozhodl vybudovat v letech 1929–1932 v Hejčíně nádherný monumentální chrám. Teprve později v okolí kostela a fary vyrostla nová obytná čtvrť. Pozemek na stavbu kostela se podařilo zakoupit kvůli protestům nekatolíků až po delší době.
V roce 1926 byl osloven architekt Ladislav Skřivánek, profesor umělecko-průmyslové školy v Praze, aby určil nejvhodnější umístění stavby. Ten v té době zpracovával regulační plán města. Určil tehdy odlehlé vyvýšené místo na pláni na kopci, plné plevele, vzdálené od obydlí.
Architekt Skřivánek navrhl náměstí tam, kde měl stát kostel. Uvažoval, že kostel bude jeho dominantou, ovšem později byla vypsána anonymní soutěž na podobu zdejšího kostela. Zvítězil návrh brněnského architekta Josefa Šálka, podle něj byl kostel postaven. Stavební práce vedlo ústřední ředitelství Arcibiskupských statků v Kroměříži, stavbu provedla firma Jindřich Kylián a Tomáš Šipka, stavitelé v Olomouci.
Arcibiskup Prečan se rozhodl zasvětit nový chrám soluňským bratřím, věrozvěstům poté, co na Velehradě v roce 1927 proběhly oslavy 1100. výročí narození sv. Cyrila. Sousoší obou svatých na věži kostela od akademického sochaře Julia Pelikána je zdaleka viditelné .
Za druhé světové války bylo v kostele zrekvírováno 9 zvonů, zůstal jediný, až v roce 1994 byly posvěceny tři nové zvony.
Na fotografii je detail jedné z nástěnných maleb v kostele
Na fotografii je mramorová křtitelnice s kovovým reliéfem, ten vytvořil sochař Julius Pelikán.
Na stavbu kostela bylo použito mnoho druhů mramorů a kamenů: 10 druhů mramoru včetně afrického, italských taktéž z Carrara, červeného belgického, španělského a též pyrenejského. Mimo jiné marocký a texaský onyx, švédská žula, italský a slovenský travertin, oblíbený miletínský pískovec a acháty.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně byl postaven ve stylu neoklasicizující moderny, jeho jednoduchý exteriér kontrastuje s bohatou výzdobou v interiéru, na fotografii je hlavní oltář.
Bořní oltář vedle kazatelny v levé lodi je zasvěcen svaté Anežce České.
Julius Pelikán vytvořil pro kostel sochy z kamene, kovu a dřeva: bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje, sochy na bočních oltářích, sochy v kapli Panny Marie, reliéf na křtitelnici a kazatelně. Kamenické práce vytvořila firma Semerák a Pavlásek, kovová díla pražský Franta Anýž.
Na fotografii jsou varhany s třiceti rejstříky od firmy bratří Riegerů v Krnově, ty se v roce 2020 po letech dočkaly generální opravy. Odborníci opravili během tří let značně zchátralý nástroj pocházející stejně jako celý chrám z počátku 30. let minulého století, prý dnes Ferrari mezi olomouckými varhanami jsou obohacené o moderní elektroniku rozeznívající přes dva tisíce píšťal.
Přestože do varhan v 80. letech kvůli průtrži mračen zateklo, generální oprava proběhla teprve nedávno. Celé varhany byly postupně rozebrány a po částech odvezeny do dílny. Původně byly varhany ovládány pneumaticky, bylo také přidáno několik píšťal.
Boční oltář svaté Terezičky v pravé lodi obsahuje prvky z neobvykle vybarveného mramoru.
Když od oltáře zvednete hlavu a pohlédnete vzhůru, naskytne se vám tento úžasný pohled na jeho bronzový baldachýn.
V samostatné kapli Panny Marie za presbytářem je na stropě tato geometrická malba, také zde slunce prozáří malovaná okna navržená taktéž Jano Köhlerem.
Na fotografii jsou krásné umělecká díla v kapli Panny Marie.
Podobizna olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana je umístěna v zázemí kostela v Hejčíně.
Arcibiskup Prečan zemřel v roce 1947 a podle přání byl pohřben v kryptě hejčínského kostela sv. Cyrila a Metoděje.
Olomoučtí arcibiskupové jsou většinou pohřbeni v tamní katedrále sv. Václava, zejména v kryptě pod presbytářem a v některých kaplích.
Zdroje:
Informace od průvodce
https://www.ado.cz/arcidieceze/historie/posloupnost-biskupu/leopold-precan/
https://www.farnost-olomouc-hejcin.cz/?utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=ppd&utm_content=hledani&utm_term=kostel%20sv%2e%20Cyrila%20a%20Metod%c4%9bje%20v%20Hej%c4%8d%c3%adn%c4%9b&utm_campaign=firmy.cz-12817360
https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/21816
