Článek
Začínáme jak jinak, na Hlavní třídě. Mnozí jsou překvapeni, co já na ulicích zaznamenám: A jak tě napadne to vyfotit? Ty to vidíš, já ne, svěřují se mi s obdivem. Děkuji za ten obdiv, dělá mi dobře.
Litinová plastika císaře Josefa II. byla v Šumperku odhalena v roce 1884 na nádvoří bývalého zámku. Přes protesty zejména většinových německých obyvatel města byla socha v roce 1923 odstraněna a uložena v muzeu. Po vzniku Československa byl na našem území zkonfiskován veškerý majetek Habsburků a zakázány jejich symboly.
V 90. letech minulého století byla socha zapůjčena do parku Psychiatrické léčebny v Bílé Vodě, po rekonstrukci Hlavní třídy byla v roce 2001 umístěna zde. Okolo sochy lze posedět či provádět různí aktivity nejen dětské.
Postřeh z naší ulice, dnes už tam tento aktivistický nápis nenajdete. Souhlasíte s tímto výkřikem? Já ano.
První jarní sluníčko na šumperském nádraží. Paní jsem kvůli ztížení identifikace přičarovala sluneční brýle.
Tuto sochu s názvem Mládí vytvořil Jaroslav Přindiš v roce 1977 z vračanského vápence. Socha stojí na vydlážděném prostranství před vstupním pavilonem do základní školy hned vedle budovy soudu. Její rozměrný sokl slouží nejen žáčkům k mnoha účelům.
Tato prodloužená opravárenská hala v šumperském depu září novotou. Předtím vlakové soupravy zaplnily celou délku haly, takže opravy probíhaly v omezeném manipulačním prostoru. Původní nižší část opravárenské haly byla opravena a prodloužena novou 14 metrů dlouhou přístavbou. Díky tomu se sem pohodlně vejdou i současné moderní soupravy. Dnes má hala sloužící k údržbě motorových jednotek Stadler a vozů 810 celkem délku 54 metrů. Servis vlaků urychlí také nový 12,5tunový jeřáb a středová lávka, současně bylo částečné úpraveno kolejiště.
Teda, milí kuřáci, pak se divíte, že vás lidé zrovna nemilují.
Předvelikonoční osvětlení města, zde právě probíhá projekce na klasicistní Geschaderův dům z roku 1535, dnešní podoba je z konce 18. století. Tato kulturní památka se v současnosti využívá jako Evropský dům setkávání.
Majitel domu Heinrich Peschke se koncem 17. století stal zdejším rychtářem. V období čarodějnických procesů po několikaletém mučení zemřel. Jeho dům výhodně získal jeden z jeho soudců.
Posledním významným majitelem byl obchodník Alois Geschader, v roce 1901 se stalo vlastníkem Město Šumperk, to zde po první světové válce zřídilo muzeum. Pak tu byl Okresní archiv. V roce 1995 proběhla rekonstrukce, kromě města se na ni finančně podílely také Spolková republika Německo a sbírky občanů obou zemí. Dnes je dům sídlem Společnosti česko-německého porozumění Šumperk – Jeseníky.
V původním gotickém sklepení můžete od roku 2010 navštívit expozici Čarodějnické procesy, ta využívá tzv. guidePORT a je jedním ze zastavení na Čarodějnické cyklotrase z Mohelnice přes Šumperk do Zlatých Hor, polské Nisy a Paczkowa.
Na fotografii je zajímavé kované balkonové zábradlí, výrazem připomíná pozdní secesi s přechodem k art decu, tedy období počátku 20. století. Samotný dům zřejmě pochází z přelomu 19. a 20. století, období největšího rozvoje Šumperka.
Zábradlí je zajímavé středovým kruhovým motivem, to připomíná stylizovanou rozetu nebo slunce, což je typický dekorativní prvek secese. Přísně geometrická kompozice – vodorovné linie, pravoúhlé tvary a symetrie – již naznačuje vliv raného art deca nebo geometrické secese.
Zavěšená girlanda (feston) pod středovým motivem odkazuje na klasicistní výzdobu, kterou secese často znovu interpretovala.
Zábradlí je zřejmě nýtované a kované z pásové oceli, což byla běžná kvalitní zámečnická práce své doby.
Zábradlí je zřejmě původní, fasáda domu utrpěla opravami a padáním omítky, přesto se dobře dochovala horní hrázděná část pod střechou (tmavé trámy s výplněmi mezi nimi) inspirovaná německou a alpskou architekturou v té době v Sudetech oblíbenou. Dům má tak poměrně reprezentativní charakter.
Na fotografii se nachází vůz na svoz domovního odpadu a za ním následuje vůz provádějící čištění velkých plastových popelnic. Během krátké chvíle vypadla z tohoto vozu čisťounká a voňavá popelnice.
Natrefila jsem opravu části zachovaných městských hradeb. Město již několik tento zajímavý odkaz historie opravuje, a to je dobře.
Smetanovy sady poskytují pár zajímavých příležitostí jak trávit čas. V parných letních dnech je písek vyhřátý, nevím, jestli instalované plachty poskytují dostatečný stín.
Dva kluci řádí na trampolině, a tak jsem zachytila jejich radost.
Tuto kruhovou kašnu z konce 19. století před dnešním sídlem Vlastivědného muzea původně obklopovala soukromá zahrada před průčelím novorenesančního paláce. Ten pro Aloise Scholze, svého času ředitele železáren v Sobotíně a ve Vítkovicích navrhl vídeňský architekt Moritz Hinträger. Další majitelé dali svému sídlu název Pavlínin dvůr, podle jména manželky lékaře, podnikatele a politika Karla Chiariho.
Uprostřed kašny byla nejprve umístěna zinková socha Chlapec s labutí německého sochaře Theodora Erdmanna Kalideho již z roku 1833. Socha byla velmi oblíbená, jeden odlitek ozdobil dokonce královské zahrady v Berlíně, další Osborne House na anglickém ostrově Wight či Central Park v New Yorku. Dnes je tato socha součástí zámeckého parku v Sobotíně.
Kašna byla roku 1955 doplněna o orientální kovovou plastiku draka chrlícího vodu z bývalé vily bývalého šumperského politika a podnikatele Gustava Oberleithnera. Toto cenné dílo japonského umělce Suzuki Masajošiho z konce 19. století zde pobylo pouhý rok, poté se stalo součástí sbírek Náprstkova muzea. Dnes zdobí kašnu pískovcová socha výra z roku 1959, dílo akademického sochaře Rudolfa Chorého. Na tomto místě probíhají hudební čtvrtky festivalu Léto u sovy.
Sady 1. máje čeká přeměna, ale až po dlouho připravované celkové rekonstrukci Kulturního domu. Tak už se moc těšíme a přejeme pánovi dobrou noc.
Pan pekař Vašíček ze Zábřeha má smysl pro humor, člověk si u něj nakoupí něco dobrého a pak se pobaví na jeho reklamě.
V tomto domě již několik let úspěšně působí můj oblíbený sekáč, dům se bude opravovat, a tak pánové musí postavit lešení. Během focení na mě pánové povykovali a mávali, a tak jsem jim taky zamávala jako poděkování, že mi neutekli z fotky.
Naproti se taky cosi chystá, zase to u nás bude o něco hezčí.
Zdroje:
Webové stránky města Šumperk
