Článek
Právě bylo uvedeno do provozu nové nádraží Praha - Bubny, současně začala rekonstrukce bývalé nádražní budovy Praha - Bubny z roku 1923 a jejího okolí.
Na fotografii se vpravo nachází v srpnu otevřené nádraží Praha - Bubny, vlevo budova bývalé železniční Celnice Bubny, v ní se zatím občas pořádají koncerty.
Čerstvá zeleň u nádraží Praha - Bubny, koleje byly přeloženy na estakádu (koleje nad úrovní terénu) pokračující vpravo na kompletně zrekonstruovaný Negrelliho viadukt a dále na taktéž zrekonstruované Masarykovo nádraží.
Prostor okolo metra Vltavská a nádraží Praha - Bubny má nejen cestovatelům co nabídnout. Prosklenou halou nového nádraží vidíme jednu z nejvýznamnějších funkcionalistických památek z roku 1935, budovu bývalých Elektrických podniků v Holešovicích čerstvě zrekonstruovanou v roce 2021.
Avantgardní budova byla tehdy estetickou i technologickou senzací, prostorově velkorysá se sofistikovanými technologiemi: americkou klimatizací, teplovzdušným topením Carrier, jednou z prvních velkokapacitních jídelen v americkém stylu, nákladním výtahem s nosností 15 tun a moderními stroji na úřadování.
Rekonstrukce bývalých Elektrických podniků získala například cenu Patrimonium pro futuro NPÚ, ocenění Stavba roku 2021 a Best of Realty v kategorii Rekonstruované kanceláře. Velkorysé architektonické řešení dnes nabízí prostorné kanceláře a pracovní komfort. Dominantou budovy je velké žulové schodiště a dva původní výtahy páternostery. Součástí jsou obchody, restaurace, wellness i kulturní centrum. V atriu je zavěšená umělecká instalace od české firmy Preciosa Lighting se 797 ručně foukanými skleněnými koulemi.
Již v září se otevře vyhlídková terasa na novém nádraží Praha -Bubny hned vedle stanice metra C Vltavská. Bude přístupná jen ve vymezeném čase pod dohledem Správy železnic. Z terasy je bezpečný a hlavně neobvyklý pohled na Prahu, otevřeno bude každý den kromě neděle od 15 do 18 hodin. Nad nádražím brzy vznikne několikapatrová administrativní nástavba, budova Správy železnic.
Součást Severní státní dráhy směrem k Podmoklům, dnes součást Děčína, byla zprovozněná v roce 1850. Stavba původního nádraží započala v roce 1866, byly zde též dílny pro opravy vozidel a výtopna. Již tehdy vlaky mířily přes Negrelliho viadukt na Masarykovo nádraží.
Modernizovaná trať leží na spojnici z centra Prahy na Letiště Václava Havla v Ruzyni. Původní nádražní budova z roku 1923 se od července přestavuje na centrum k připomínce deportací Židů z tohoto nádraží. V letech 1941 až 1945 odsud odjely transporty až s 50 tisíci pražských Židů. Prvních pět, každý s tisíci osobami, nejprve do Lodže, po vzniku gheta do Terezína. Židé byli před deportací soustřeďováni na místě bývalého Parkhotelu z roku 1967, dnes Mama Shelter Prague na Veletržní ulici. Z Terezína byli deportováni dále na východ.
Momentálně fontána bez vody mezi metrem Vltavská a novým nádražím Praha-Bubny s mužskou (na horní fotografii) a ženskou postavou se stala úkrytem pro tohoto holoubka. Seděl tam po celou dobu našeho putování po okolí a zjevně se mu tam moc líbilo.
V roce 2015 byla v Památníku ticha na bývalém nádraží Praha - Bubny založená tradice Bubnování pro Bubny jako vzpomínka na první transport dne 16. října roku 1941. Smyslem happeningu se stovkami účastníků je rušení nepatřičného ticha mlčící většiny, jež tak bývá spolupachatelem událostí.
V roce 2020 byla vládou založená nová státní příspěvková organizace, ta převzala původní obsah a program Památníku šoa Praha. Poté proběhla změna ředitele, ve výběrovém řízení zvítězila nová koncepce a státní organizace byla přejmenována. Památník ticha má od loňska novou ředitelku. Ministr Martin Baxa jmenoval Pavlínu Šulcovou.
Okolo tématických graffiti na oplocení rozsáhlého staveniště původního nádraží Praha - Bubny míříme k budoucímu sídlu Památníku ticha.
Dne 9. března 2015 byla v areálu původního nádraží Praha -Bubny odhalená plastika Brána nenávratna od sochaře Aleše Veselého, dvacetimetrová kolej mířící k nebi symbolizuje Jákobův žebřík. Datum odhalení bylo připomínkou noci z 8. na 9. března 1944, tehdy bylo v Osvětimi zavražděno téměř 4000 Židů z Protektorátu z tzv. terezínského rodinného tábora.
Projekt na přestavbu bývalé nádražní budovy na Památník ticha jako vzpomínkové centrum holokaustu a moderní historie obecně získal stavební povolení i výjimku ze stavební uzávěry. Přestavbu zadala Správa železnic od července 2025 firmě Metrostav DIZ, po kompletní rekonstrukci v roce 2027 se původní výpravní budova promění v Centrum paměti a dialogu Bubny.
Na fotografii je podoba budoucího památníku. Koncem roku 2012 byla založená obecně prospěšná společnost Památník ticha, v roce 2021 založilo Ministerstvem kultury státní organizaci spolupracující s Terezínskou iniciativou, Židovským muzeem v Praze, Památníkem Terezín, Nadačním fondem obětem holocaustu, Post Bellum, Uměleckoprůmyslovým museem v Praze a dalšími. Hlavním partnerem Památníku ticha je Centrum současného umění DOX. V roce 2021 zapůjčila Správa železnic pro tento projekt nádraží Bubny na 99 let.
Na fotografii je návrh interiéru budoucího Památníku ticha.
V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu této bývalé stanice Praha-Bubny ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti Orco Omikron, ta zde plánuje vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.
Areál nádraží, výtopna a dílny byly roku 2004 prohlášeny kulturní památkou České republiky, roku 2008 však byla památková ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny, ta je chráněná dosud.
Nadšenci pro záchranu budov navrhovali zachování opravny, nebo zřízení například koncertní síně či železničního muzea. Majitel a developer dosáhl zrušení památkové ochrany a získal demoliční výměr, nakonec CPI Property Group budovu zbourala.
Původně požadovala Praha 7 po SŽDC vybudování dočasné lávky nad kolejištěm. Po vyvedení kolejí na eskapádu v loňském roce byla dokončená rovněž dočasná 400 metrů dlouhá spojka pro pěší a cyklisty pod tratí, tato komunikace nese jméno Nicholase Wintona.
Celá poměrně zanedbaná oblast mezi novým a původním nádražím Praha-Bubny je kupodivu působivě vyzdobená graffiti. Tady moderními vzory…
...a zde kresbami na plotě okolo staveniště připomínajícími některé jednotlivce z většinou tisícihlavých transportů pražských Židů.
Rozlehlé betonové prostory/podchody pod Hlávkovým mostem na holešovické straně jsou působivou galerií graffiti.
Most byl postaven v roce 1911, přestavěný v roce 1962, a vede nad ostrovem Štvanice. Název po staviteli a filantropovi Josefu Hlávkovi nese dodnes, slouží pro silniční, tramvajovou a pěší dopravu.
Železobetonová část mostu je prvním užitím betonu bez kamenného obložení, jejími autory byli architekt Pavel Janák a inženýr František Mencl. V letech 1958 až 1962 byl most přestavěn do dnešní podoby, na západní straně mostovka přiléhá k bývalému zimnímu stadionu. Holešovické předmostí bylo roku 1983 přestavěno na mimoúrovňovou křižovatku až nepřátelskou pro pěší.
Most byl v roce 1913 vyzdobený žulovými sousošími Práce a Humanita (na fotografii) Jana Štursy, při rozšiřování mostu byly v roce 1960 sochy odstraněny, v roce 1983 se vrátily, o což se léta snažil sochař Vlastimil Večeřa. Nové pylony sousoší s kubizující profilací 80 m od sebe navrhl arch. Stanislav Hubička. Sousoší jsou vysoká přes 5 metrů, každé váží 16 tun a skládá se z 12 dílů, tvoří je ženské a mužské nahé atletické postavy v různých pózách. Jedna ze soch je podobiznou autora, v Humanitě žena drží dítě a muž svitek.
Tato opět celá betonová a nepříliš lidem přátelská část Hlávkova mostu podél řeky Vltavy slouží sprejerům, čímž působí poněkud příjemněji.
Rozsáhlými prostory pod mostem se s chutí prohánějí skateři na kolech a koloběžkách, jejich focení je opravdovým zážitkem.
Možná byl tento prostor již během přestavby plánován jako ráj skaterů.
Tato galerie graffiti pod mostem má podle mě vysokou uměleckou úroveň, přesto jsme tu nepotkali žádného chodce, my spěchali rychle pryč, jen pár fotek a pryč.
Měla se nazývat Dopraváků, nakonec zvítězil název Vltavská. Nyní Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID) spravující názvy zastávek PID ji chce přejmenovat na Nádraží Bubny podle sousedního super hyper nového vlakového nádraží. Naopak Praha 7 chce název odkazující na chystanou Vltavskou filharmonii, měla by se otevřít v roce 2033. Poslední slovo má Rada hlavního města Prahy, ta rozhodne po letních prázdninách.
Výstavba stanice metra C Vltavské začala 2. ledna 1979, oproti ostatním zde byla vyhloubená obrovská jáma, ne něco na způsob šachty. Poblíž Vltavy byl problémem obrovský přítok vody do jámy.
Zajímavé setkání graffiti na průčelí podchodu s kresbami pod ním.
Cestou na metro, poblíž tramvajových zástavek se přece jen objeví kousek přírody v podobě neobvyklých okrasných a fotogenických květin.
Zdroje:
https://www.pamatnikticha.cz/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-od-zari-se-otevre-vyhlidkova-terasa-na-novem-nadrazi-praha-bubny-284455
https://www.prazske-metro.cz/stanice-prazskeho-metra/trasa-c/vltavska/
https://mapamatky.cz/seznam-mapamatek/hlavkuv-most/
