Článek
Česky nás přivítal předseda Ackermann-Gemeinde, který přijel z Mnichova. Tato organizace od konce druhé světové války sdružuje sudetské Němce odsunuté z českých zemí, její česká verze vznikla až v roce 1990. Jejími členy jsou zde nejen sudetští Němci žijící v České republice, ale i jejich sympatizanti a lidé solidární, jako jsem například já.
Účastníky také přivítal doc. Matěj Spurný, předseda Společnosti Bernarda Bolzana, dále Jan Grolich, mladý hejtman Jihomoravského kraje, je mimo jiné podle brožury ke konferenci znám svými dřívějšími výstupy jako stand-up komik. Skoro jako prezident Zelensky, že jo.
Promluvili také velvyslanci Německa a Rakouska v České republice, také náš velvyslanec v Německu a Jan Lipavský.
Tématem večera Vyrovnávání se s dědictvím druhé světové války a nacismem/fašismem dnes nás provedla Gesine Schwan, která mimo jiné kandidovala v letech 2004 a 2009 na německou prezidentku.
Sobotní program v Konferenčním sále Hotelu International zahájila diskuze na téma Sdílení zkušenosti 20. století, politika paměti a reakce na válku. Juraj Marušiak, historik z Bratislavy, mě namíchnul svým prohlášením, že Slovenský Štát za druhé světové války sympatizoval s nacistickým Německem. Trochu alibistické prohlášení historika o fašistickém státu, jehož Židovský kodex vydaný v září 1941 byl krutější, než Norimberské zákony. Bez přítomnosti Wehrmachtu zde zbavili i osobního majetku a předali Němcům 2/3 slovenských Židů, tedy téměř 60 tisíc, z nichž přežilo útrapy holokaustu jen asi 500 osob.
Poté byla již tradičně udělena první tři ocenění v XXII. esejistické soutěži pro studenty, letošní téma: Jak změnila ruská válka proti Ukrajině můj svět? Třetí místo obsadil student ze Slovenska, při čtení příspěvku na druhém místě studentky z Ukrajiny, která se s námi spojila přes ZOOM, se někteří přítomní neubránili slzám. První příčku obsadila německá studentka Anne Glaser, která v době napadení Ukrajiny právě pobývala v Moskvě. Emotivně popisovala reakce jejích ruských kamarádů a dalších z Běloruska i Ukrajiny, se kterými se potkala a spřátelila během stáže v těchto zemích.
Letos jsme si v rámci sympozia prohlédli historickou budovu Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu, dnes zde sídlí Moravské zemské muzeum. Poté proběhla v kostele sv. Josefa řecko-katolická mše svatá s ukrajinskou obcí s farářem Sergiyem Matskulou.
Symposium už tradičně probíhá o víkendu před Velikonoci, a tak jsme navštívili trhy s programem na náměstí Svobody v centru Brna.
Závěr na téma Možné prvky budoucího poválečného uspořádání ve východní Evropě byl velmi zajímavý a podnětný. Zaujala mě Iryna Zabiika, podle brožurky překladatelka (například knihy Jirotky a Hrabala) z Brna, která studovala také na univerzitě v Brně a spoluzaložila Ukrajinské centrum. Je členkou výboru pro národnostní menšiny místního Zastupitelstva. Doufejme, že příští rok budeme již doskutovat jen o obnově Ukrajiny a urychlení jejího přijetí do NATO a Evropské Unie.