Článek
Procházku Brnem zejména kvůli focení objektů spojených s významnou podnikatelskou rodinou Löw-Beerů přeruší jen několik setkání se zajímavými lidmi, ti mi poskytli uřitečné informace nejen o této rodině.
Z vily Löw-Beer vstupujeme do zahrady ve svahu, pohybují se tam návštěvníci. Ti si prohlíží nejen slavnou vilu Tugendhat, také vilu Löw-Beer a Arnoldovu, tam si dají kávu a něco dobrého v kavárně Cecílie. Kávu si mohou dát i v domku bývalé celnice v zahradě. Tam právě probíhá výstava fotografií z cest po Itálii.
V zahradě je opravená a přístupná malá budova bývalé celnice. Je v ní příjemná kavárna a galerie.
Dcera Alfreda Löw-Beera Greta obdržela jako svatební dar horní část pozemku vedle Arnoldovy a Löw-Beerovy vily. Na ní s manželem Fritzem Tugendhatem v letech 1929–1930 vystavěli exkluzivní funkcionalistickou vilu od Ludwiga Miese van der Rohe. Vila Tugendhat je dnes významnou brněnskou památkou UNESCO.
Zahrady ve svahu mezi třemi vilami jsou veřejně přístupné a vhodné k odpočinku a aktivitám nejen pro maminky s dětmi.
Zahrady tří vil patřily spřízněným rodinám Hože, Löw-Beer a Tugendhat, dnes jsou propojené. Toto rodinné soužití na svahu černopolního kopce nemělo bohužel dlouhého trvání, židovský majetek na začátku války zabralo gestapo, obyvatelé vil čekaly útěk, skrývání, nebo násilný konec života. Vila Hožeových byla zabrána v říjnu 1939, Cäcilie zemřela v roce 1942 v Terezíně a její syn Max se ženou Friederike přišli o život v témže roce patrně v neurčeném koncentračním táboře. Útrapy šoa nezasáhly pouze Cornelia Hožeho, ten zemřel již v roce 1936.
Na fotografii je památkově chráněná Arnoldova vila, druhá nejstarší v oblasti.
V roce 1862 si postavili manželé Arnoldovi vilu na úzkém dlouhém pozemku ve svahu nad Lužánkami. Stárnoucí manželé svůj dům se zahradou prodali, poslední majitelkou vily se stala Cäcilie Hožeová. Manželé Hožeovi v roce 1909 vilu upravili a rozšířili v pozdně secesním geometrickém stylu, považovaném za raný projev art déco, z větší části se zachovala původní podoba dodnes, včetně interiérů. Cäcilie Hožeová byla o šest let starší sestrou Alfeda Löw-Beera.
Josef Arnold, narozený v roce 1824 v Ingolstadtu (zemřel 1887 v Brně) byl německý stavitel a kameník působící ve Vídni a v Brně. Ve Vídni působil ve firmě architekta Heinricha Ferstela. Roku 1851 v Brně vybudoval stavební firmu, také se zde oženil s vdovou po kamenickém mistru Johannu Wesselym. Vlastnil cihelny, kamenolomy, kamenické dílny a vzorkovnu stavebnin. Podílel se na koncepci brněnské okružní třídy vznikající od 60. let 19. století na místě zbouraných městských hradeb. Realizoval vlastní i cizí návrhy dalších architektů např. Hlavní nádraží Severní dráhy Ferdinandovy a Státní dráhy, Městské divadlo Na hradbách, dnešní Mahenovo divadlo. V roce 1862 si Joosef postavil v nové vilové čtvrti Arnoldovu vilu.
Mahenovo divadlo bylo dokončeno v roce 1882, tehdy německé Městské divadlo Na hradbách. Bylo nutné postavit novou scénu po požáru Městského divadla Reduta na Zelném trhu roku 1870. Stavba nového divadla byla velmi rychle dokončená přes nutné protipožární úpravy, aby nedošlo k požáru jako v té době divadla v Nice, nově otevřeného Národního divadla v Praze a zejména nejhůře postiženého Okružního divadla ve Vídni. Došlo k odvážnému rozhodnutí nahradit původně navržené plynové osvětlení novým (jen 3 roky starým) vynálezem Thomase Alvy Edisona - elektrickými žárovkami, projekt elektroinstalace provedl sám Edison a jeho laboratoře v New Jersey, instalaci firmy z Paříže a Vídně. Jednalo se o první divadlo na evropském kontinentu s elektrickým žárovkovým osvětlením, jen pro potřeby divadla bylo nutné vybudovat malou elektrárnu. Edison si své dílo prohlédl o 25 let později, kdy Brno navštívil. Kvůli této unikátní skutečnosti mě napadlo zakomponovat do fotografie divadla Edisona, AI doplnila žárovku.
Prvním dramaturgem nového divadla se stal brněnský spisovatel a dramatik Jiří Mahen, jeho jméno nese divadlo od roku 1965. Zde bylo poprvé nastudováno 6 oper Leoše Janáčka, také zde proběhla světová premiéra baletu Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva. Nad hledištěm visí lustr původně vyrobený pro posledního íránského šáha Muhammada Rezu Pahlavího
Plány divadla dodala slavná vídeňská firma Fellner a Helmer, stavitelem byl brněnský Josef Arnold s architektem J. Nebehostenym. Divadlo je postaveno ve eklektickém slohu, kombinuje zde novorenesanci, neobaroko a neoklasicismus, sochařskou výzdobu také provedl brněnský sochař a kameník Franz Dressler.
Hned vedle Mahenova divadla si lze zakoupit v řeznictví maso a masné výrobky z pastevně chovaných zvířat. Prodejna mi přišla zajímavá, taková snad u nás asi nikde jinde neexistuje, ovšem ozvláštnila jsem ji zvědavými kravičkami. AI otočila hlavu krávy na plakátu ven ke stádu.
Brno má od podzimu 2024 před Mahenovým divadlem novou sochu, bronzovou plastiku svatého Kryštofa přenášejícího malého Ježíše přes řeku. Autorem sochy je Marius Kotrba, ta stojí na podstavci vážícím 250 kilogramů a má rozměry 4×2 metry. Původně měla stát na místě do března 2025, ale nachází se tam dodnes. Brňané si ji prohlédli už v roce 2008, tehdy se konal 1. ročník projektu Brno Art Open – Sochy v prostoru.
Po chvíli povídání s tímto pánem se zeptám: Můžu si vás vyfotit?
Pán je viditelně potěšen a já také svým zajímavým fotografickým úlovkem. Pán si trochu stěžoval a nakonec jsem byla poctěna: Nashledanou a děkuji za povídání.
Poslední dobou mě baví si hrát s mými fotkami a dát jim ještě další rozměr pomocí AI, tedy umělé inteligence. Rozhodnu se mrzutému a stěžujícímu si pánovi darovat elektrokoloběžku. Přesuny po městě její pomocí mu jistě zlepší náladu. AI mu podle mých instrukcí přidá na fotce koloběžku, AI mu také přidá úsměv na tváří, a tím i optimismus. Také se mi zdá, že z pána vyzařuje odhodlání, možná si ještě život přes svůj věk dokáže užít.
K pánovu kovbojskému klobouku se podle mě hodí kůň, a tak mu jej AI přidá. Zřejmě na rozdíl ode mě AI na igelitce rozluštila nápis, ten je na upravené fotce zdůrazněný. Zdá se mi, že si ta AI chvílemi dělá co chce a taky, že si, asi nejen ze mě, dělá trochu legraci, nezdá se vám? Můžete srovnat obě fotky, tu mou původní a po její úpravě pomocí AI.
Okolo brněnského výstaviště na ulici Hlinky právě probíhá velká oprava celé komunikace včetně okolí tratě tramvaje. Vozovka je zúžená a řidiči trolejbusů tedy musí krátký úsek projet jen pod jednou trolejí, v tomto úseku není vedení pro oba směry. Řidič trolejbusu právě připojuje tyčové sběrače na vedlejší trolejové vedení.
Víte, že trolejbusy jezdí na stejnosměrný proud?
Nakonec si pan řidič natáhne ponožky a obuje boty a odveze nás tam, kam má každý z nás namířeno.
Zdroje:
Úprava fotek pomocí AI programy ChatGPT a Perplexity.
Informace kolemjdoucích a průvodců v navštívených objektech
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/mahenovo-divadlo-v-brne
https://www.muzeumbrna.cz/arnoldova-vila/t1515
https://www.muzeumbrna.cz/josef-arnold/t1565
https://www.denik.cz/regiony/brno-sochy-exekutor-penis-vagina.html
