Článek
V sobotu 1. března si v Senici na Hané užili masopustní průvod obcí. Masopust v širším smyslu zahrnuje období od Tří králů až do Popeleční středy, tou začíná čtyřicetidenní velikonoční půst. Nejoblíbenější jsou až ty nejveselejší a nejrozjařenější poslední masopustní dny: Tučný čtvrtek, taneční neděle a pondělí a maškarní úterý.
Během těchto posledních tři dnů nazývaných ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají průvody masek, scénické výstupy a jsou zakončeny taneční zábavou. O úterní půlnoci masopust končí a začíná půst.
Povedenou masku Smrťáka v průvodu doprovázela kupodivu Červená Karkulka…
...nesměla chybět bába s nůší, s námi šly hned dvě báby.
K tanci i poslechu nám celou dobu vyhrávala Hanácká mozeka Litovel. Víte, že k Masopustu se vztahují také některé pranostiky? Jedna z nich je: Masopust na slunci, pomlázka u kamen. Tak uvidíme.
Několikrát kolem nás projelo mobilní očkovací centrum, to se posléze přemístilo do parku naproti kostelu. Jednou z hybatelek oslav byla místní skutečná zdravotní sestřička, ta se nám postarala o mnoho legračních zážitků.
Nejen malé děti byly během průvodu nadšené z legrace a také ze všech cestou nabízených dobrot.
Ostatkové/hanácké právo je rozšířené především na střední Moravě, patří mezi zvyky spojené s oslavami masopustu. Výkon práva spočívá v dočasném přenesení pravomocí obecního rychtáře/starosty vesnické chase. Obvykle se symbolicky předává šavle, ozdobená tyč, hůl. Hanácké právo na fotografii se skládá z ozdobené dřevěné hole. V závěru masopustu se právo obřadně vrátí rychtáři/starostovi.
Masopust představuje období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, ten je spojený se zabijačkou a hostinou. Označení dne souviselo s pověrou, že lidé by v tento den měli hodně jíst a pít, aby měli sílu na následující rok.
Slovo masopust původně označovalo jen poslední dny před započetím postní doby. Skládá se ze slov maso- a druhá část -pust je odvozená od slovesa pustit, znamená tedy opustit maso a je doslovným překladem italského carnevale (sbohem maso). Slovo masopust tedy nijak nesouvisí se slovem půst.
Ke konci Masopustu se nemá hledět na kalorie a tuk, čím mastnější jídlo, tím lepší, budeme tak posilnění do následujícího roku. Po tučném jídle přichází řada na sladké v podobě křupavých, na másle nebo sádle smažených koblih a také božích milostí. Zde se pan starosta chopil rozdávání koblížků z veliké krabice, kupodivu stačily pro všechny.
Boží milosti jsou české velikonoční a masopustní cukroví z těsta s bílým vínem, to se smaží většinou na sádle a poté obaluje v moučkovém cukru.
Ve venkovním očkovacím centru se o nás postaraly sestřičky vybavené pásem se stříkačkami naplněnými různobarevnými moky.
Před cestou po obci jsme se všichni vyfotili na schodech před dominantou obce, sestřička nám v neobvyklé poloze nastavila vyměřený čas.
Fiktivní pan farář žehnal nejen okolo jedoucím autům, využil k této činnosti záchodovou štětku…jeden z řidičů se raději předem vyplatil.
Celou cestou nás provázel akční medvěd akrobat, ten rovněž inicioval mnohé legrácky během našeho tahu obcí.
Chasníci se pohybovali od stavení ke stavení a sbírali, co jim pod ruku přišlo, něco nepřišlo, ale přinesli to třeba ze stodoly, ze dvora, v dřívějších dobách též čistili komíny od klobás a uzeného masa a v hospodě pak tancovali třeba až do Popeleční středy.
Zde chasníci přinesli ze dvora starou plechovou vanu na dešťovou vodu a povozili v ní domácího, dědu - velitele. Tu jízdu si nenechala ujít sestřička velitelka, a tak k němu do vany přisedla.
Přesně tak jsme se všichni doslova řehtali skoro celou cestu vesnicí. Stejně jako tato nevěsta se svým ženichem a svědkem, kteří jí upravují cestou opotřebované svatební šaty spolu s ňadry.
Na této dočasně přejmenované cestě na Stodolní je vidět dvě zastavení u domů. Další dvě zastavení na této cestě na této fotce vidět není, nevešly se tam.
Hostitelé už čekali na blížící se průvod masek, s radostí nám nabízeli dobroty, zejména jitrnice, jelita, škvarky, ovar, tlačenku, bůček, vše se zapíjelo pivem či pálenkou. Mysleli také na nás abstinenty s kávou, čajem a limonádami. Na jednom místě nám připravili kotel plný výborného svařáku.
Chasa odtud vynesla do vozíku se sběrem nejprve basu piv, pak kovové desky a kovový žebřík.
Bohužel nejzajímavější fotka zde žijícího herce olomouckého divadla neukazuje jeho podobu, ale jen část, kde mu bylo potřeba akutně změřit teplotu.
U místního domu číslo 158 jsme se poněkud zdrželi, bába se sestřičkou si zde zatancovaly na schodech…
...chasa si s místní slepičkou pohrála, nakonec si poslechla její vyděšené srdíčko.
Masky putovaly od domu k domu, na mnoha zastávkách byly náležitě pohoštěny něčím k zakousnutí a především alkoholem, ten ještě zvyšoval rozpustilost a veselí průvodu.
Takto si v Senici na Hané považují akční fotografku. Pan starosta se mě chystal vyfotit obklopenou dvěma laufry, během chvilky se k nám s radostí přidaly další masky, některé vyvádějící různá alotria, takže mám na tuto událost krásnou vzpomínku. Laufři představují v podstatě vojáky.
Před jednou z bytovek nám dobří lidé nachystali čaj, chasa nedbala jejich dobroty a prázdnou nádobu naložila do sběrného vozíku.
„Pojďte si se mnou dát štamprličku“, lákal nás osamocený obyvatel jednoho domku, a tak si mnozí dali.
Z nejzazšího bodu našeho putování jsme se vrátili již značně zmožení do centra obce do Kulturního domu, kde nás čekaly další připravené dobroty.
Záleží na fantazii účastníků, jaké taškařice a legrácky provádí. V průvodu nesmí chybět tradiční masky. Mezi ně patří medvěd, toho obvykle vede na řetězu medvědář, dále bába s nůší, laufr (voják) a další. Zde se úkolu medvědáře s vervou zhostily malé děti.
Na závěr našeho tažení obcí nás v Kulturním domě čekala výborná prdelačka a gulášová polévka spolu s dalšími sladkostmi a zabíjačkovými pochoutkami.
Zdroj:
Osobní zážitky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Masopust
