Článek
Český svaz ochránců přírody je největší nevládní organizací v České republice. V současné době má téměř 10 tisíc členů. Základní organizace v Bludově byla založena v roce 1982 a má 11 členů.
Jedním ze tří míst, kde lze na stezku nastoupit, je parkoviště vedle autobusové zastávky u kavárny v Zámecké oranžerii. Úvodní tabule s mapkou informuje též o rozmístění dalších informačních tabulí.
Předseda zdejší organizace Milan Klimeš nás všechny přivítal u tabule č. 1 mezi Zámkem Mornstein-Zierotínů a Zámeckou oranžerií a poskytl nám důležité informace.
Odtud lze vystoupat lesoparkem u Zámku s názvem Gryngle s nedávno upraveným rybníčkem. Pokud půjdete potichu, uvidíte a uslyšíte na něm plavat kačky a další ptactvo.
Bludovská stráň se částečně dochovala v celku s původním lesem a vegetací pokrývající tuto krajinu po celá staletí. V tomto ohledu je stráň ojedinělá. Provází množství návštěvníků ojedinělým lesním ekosystémem s výskytem chráněných rostlin a živočichů.
Stezka je značena žlutou turistickou značkou a zahrnuje 10 informačních panelů. Ty byly právě nedávno nahrazeny novými, aktualizovanými a vylepšenými.
Nástupní místa na stezku jsou u Zámku, vlakového nádraží Bludov a kříže s Panenkou Marií pod kopcem Brusná s vyhládkou. Nenáročné převýšení jen 90 metrů během celé délky 4,5 kilometrů činí stezku dostupnou opravdu široké veřejnosti včetně malých dětí.
V nejvyšším bodě stezky je vybudovaná vyhlídková plošina s výhledem do daleké krajiny. Stezku lze navštívit celoročně, nejlépe však na jaře, kdy cestou objevíte spoustu kvetoucích pokladů.
Místní organizace vydala v roce 2010 knihu Květena Bludova a okolí, zde pokaždé konzultuji názvy úlovků ze svých fotografických toulek jesenickou přírodou. Během toulek po stráni jsem objevila mi doposud neznámé druhy květin, například kokořík mnohokvětý s dvojicemi bílých zvonků na dlouhém stvolu. Také zde ráda znovu a znovu obdivuji koberce fialek, sasanek, fialkové dymnivky plné a křivatce žlutého.
Tato jedna ze strání na stezce se opravdu krásně podzimně vybarvila, je vidět, že podzim je zde opravdu barevný a ve slunečném dni až čarovný.
Tento kalendář vydali místní ochránci přírody a k Vánocům jej obdržela každá domácnost v Bludově. Kalendář se tiskl již v létě a chyběla zimní fotka vyhlídky, tu jsem do kalendáře poskytla já, tak jsem alespoň malým dílem přispěla na činnost a k propagaci bohaté činnosti ochránců přírody.
Vyhlídka z věže do všech stran je podmanivá. Zde se vybarvily pole a meze směrem k městu Šumperk na pozadí jesenického pohoří.
Na nejvyšším stupni vyhlídky je možné umocnit výhled do okolí nainstalovaným dalekohledem.
Vyhlídka je volně přístupná po celý rok, během letní sezony se návštěvníci mohou občerstvit z nabídky malého obchůdku. Ten obsluhují také každodenně o prázdninách členové, kamarádi, rodinní příslušníci a příznivci místní organizace Svazu ochránců přírody. Podle předsedy navštíví vyhlídku denně v průměru přes 200 pěšáků a cyklistů.
Tentokrát příchozí obdrželi Pamětní list a bohaté a lahodné občerstvení též pro vegetariány a abstinenty, což jsem opravdu ocenila nejen já.
Tato fotografie potvrzuje, že stezku mohou pohodlně projít opravdu všechny generace zájemců.
Táta se synem odpočívají na pozadí panoramatu obce Bludov.
Vrchol kopce Brusná je větrným, a tudíž ideálním místem pro pouštění draků a podobné radovánky.
Bohaté občerstvení hrálo všemi chutěmi a barvami.
Zazpívali jsme si s kapelou Luxíci, táta Lux hraje na kytaru a dcerky krásně zpívají, prý též ve sboru. Maminka nemohla přijet, právě natáčela se sborem Cassiopea CDčko v uničovském kostele, prý je tam výborná akustika.
Přes vrchol bludovského kopce s kapličkou a frekventovanou silnicí jsme zamířili do Šumperka přes výletní místo Bludoveček. Cestou jsme se kochali zázraky vytvořenými podzimní jesenickou přírodou.
Hluboce zorané pole vytváří s okolní přírodou zajímavé obrazy.
Alej mířící na kopec Bludoveček s vyhlášenou restaurací, a hurá domů.
