Článek
Z USA mi hned po Štědrém dni přišel email tohoto znění: „Ugh. Bylo nám tak smutno, když jsme slyšeli o hromadné střelbě v Praze. Jsme úplně zvyklí na ty, které se dějí zde, kde jsou zbraně všude a naprosto nedostatečně regulované díky hroznému výkladu naší ústavy naším Nejvyšším soudem. Jsem úplně v pohodě, když lidé mají neregulované zbraně, pokud jsou určitého typu a ráže, jaké byly k dispozici, když byl sepsán příslušný ústavní dodatek (1791). Zůstaňte v bezpečí a zdraví… Marsha“
Den nato jsme se vydali do Prahy a samozřejmě prošli pietní místa, v myšlenkách jsme byli s obětmi, pozůstalými, zraněnými, přáteli a kolegy těchto obětí šíleného střelce.
Před budovou Karolina vzniklo spontánně pietní místo, zde si lidé připomínají a vzpomínají na oběti.
Karolinum je historické sídlo Karlovy univerzity (založena 1348) v budově její nejstarší univerzitní koleje, která byla pojmenována po svém zakladateli Karlu IV. Nachází se u Ovocného trhu.
Vnější plášť budovy je převážně v barokní úpravě F. M. Kaňky, další významné úpravy provedl J. Fragner po druhé světové válce.
Zásadní barokní přestavbu provedl v letech 1716–1718 František Maxmilián Kaňka, 1882 byl komplex modernizován Josefem Mockerem (autor přestavby Karlštejna), 1946–1948 byl celý areál rekonstruován podle Jaroslava Fragnera.
Za první republiky bylo Karolinum sídlem Německé univerzity v Praze.
Kašna se lvy před komplexem je od sochaře Stanislava Hanzíka.
V současnosti zde sídlí rektor a centrálních instituce Univerzity Karlovy, zasedá zde Akademický senát a slouží ke slavnostním a reprezentačním účelům, jako např. promoce, imatrikulace apod.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy byla založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.
Studuje zde přes osm tisíc studentů ve více než 70 oborech, vyučuje zde 700 pedagogů, mezi ně patří světové osobnosti jako překladatel Martin Hilský, teolog Tomáš Halík a egyptolog Miroslav Verner. V minulosti zde působil například Jan Hus, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Karel Čapek, Jan Patočka, Ernst Mach či Albert Einstein.
Další vzkaz pro „Fildu“.
Je zároveň jednou z mála fakult v Česku, na jejímž vedení se výrazně podílí studenti, ti tvoří téměř polovinu volených zástupců Akademického senátu fakulty a sdružují se ve více než třiceti aktivních studentských spolcích a iniciativách.
Po liberalizaci výuky v druhé polovině 19. století se studijní obory zde otevřely v roce 1897 také ženám.
Vyjádřit soustrast přijeli lidé i z Polska.
„Maminko z Klánovic, cítím s vámi,“ je napsáno na jednom ze vzkazů.
Až do uzavření vysokých škol v roce 1939 německými okupanty hrála fakulta v rámci univerzity klíčovou roli. Mnoho pedagogů i studentů bylo tehdy perzekuováno, zavražděno, mnozí skončili v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Proti pasivitě a konformitě většiny českého národa po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 protestoval sebeupálením student této fakulty Jan Palach v lednu 1969.
Díky své téměř sedmisetleté tradici, úspěšné vědecké a pedagogické činnosti a šíři studijních oborů má FF UK vynikající jméno i v mezinárodním měřítku. Bohužel se fakulta „proslavila“ ve světě dne 21. prosince 2023, kdy zde došlo k hromadné střelbě šíleného studenta fakulty, ta si vyžádala 15 obětí (včetně útočníka) a 25 zraněných. Jedná se o největší masovou střelbu v novodobé historii samostatného Česka co se týče počtu obětí.
Na fakultě vyučovali či studovali: Jan Hus (jako její děkan), filozofové Bernard Bolzano, Ernst Mach, Jan Patočka, archeolog Bedřich Hrozný, státníci Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš, chemik a nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský, spisovatel Karel Čapek, Jan Palach, spisovatelé Michal Viewegh, Radka Denemarková, Petra Hůlová, ombudsmanka Anna Šabatová.
Na budově Filosofické fakulty vlaje černá vlajka nad místem, kde naposledy střílel na ochozu vrah. Budova Filozofické fakulty byla dokončena v roce 1929 podle návrhu architekta Josefa Sakaře.
FF UK je jedinou fakultou v Evropě, na které se učí všechny jazyky, kterými se mluví v členských zemích Evropské unie. Vedle obecně nejrozšířenějších germánských, románských a slovanských jazyků zde lze studovat africké jazyky, albánštinu, bengálštinu, hebrejštinu, hindštinu, indonéštinu, japonštinu, mongolštinu, vietnamštinu či sanskrt. Absolventi těchto oborů se uplatňují v diplomatických a tlumočnických službách.
