Hlavní obsah
Cestování

Nový film Maestro o světoznámém Bernsteinovi, fotoreportáž z Filadelfie

Foto: Lenka Hoffmannová

Happy 100th birthday maestro Bernstein, hlásá rozverný nápis ve výtahu muzea.

Během návštěvy USA v roce 2018 jsme navštívili v National Museum of Jewish History ve Filadelfii výstavu ke stému výročí narození prvního amerického dirigenta, který se prosadil a proslavil ve světě.

Článek

Americký dirigent, hudební skladatel, klavírista, pedagog, hudební popularizátor a televizní hvězda se narodil v roce 2018 a zemřel v New Yorku v roce 1990. Patřil mezi nejvýznamnější dirigenty své doby a byl prvním americkým dirigentem, který získal mezinárodní uznání. Jako zručný klavírista často dirigoval klavírní koncerty od klaviatury.

Foto: Lenka Hoffmannová

Z Penn Station v New Yorku míříme expresem Acela do Filadelfie.

Leonard Bernstein se narodil do rodiny ukrajinských Židů původem z města Rovno. Již od dětství docházel na hodiny klavíru, v roce 1939 absolvoval studium hudebních oborů na Harvardu, poté studoval hru na klavír, dirigování a orchestraci na Curtisově institutu ve Filadelfii (1942).

Foto: Lenka Hoffmannová

Vystupujeme na nádraží 30th Street Station, monumentální hlavní hala je ve stylu Art Deco. Budova nádraží byla dokončena v roce 1933. Čeká nás zde kamarádka a zároveň průvodkyně, která v tomto městě studovala biologii.

Dne 14. listopadu 1943 „zaskočil“ za nemocného dirigenta Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září téhož roku jako asistent. Tento záskok odstartoval jeho profesionální kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského Symfonického orchestru. Po smrti Sergeje Kusevického v roce 1951 se stal na mnoho let vedoucím třídy dirigování v Tanglewoodu. Na počátku roku 1947 Bernstein přijal pozvání Palestinského orchestru a přijel do Jeruzaléma v tehdejší britské mandátní Palestině (dnešní Izrael), aby dirigoval několik koncertů.

Foto: Lenka Hoffmannová

Budovy univerzity nad řekou Schuylkill, okolo řeky se nachází stejnojmenný park.

O svých zážitcích z této cesty napsal Bernstein svému příteli:

V těchto lidech je síla i oddanost, jež jsou obdivuhodné. Nikdy si nedají tuto zemi vzít, to by raději nejdřív zemřeli. A jejich zem je krásná tak, že se to nedá popsat.

Situace je napjatá a nepředvídatelná, orchestr výborný a plný nadšení (první zkouška dnes ráno). Mávl jsem taktovkou, a před koncertní síní zazněl jako doprovod hlučný výbuch. Klidně jsme pokračovali v práci. Tak to tady chodí. Včera večer z našeho hotelu unesli jednoho Angličana, dnes vyletěla do vzduchu policejní stanice, na náměstí byl zničen náklaďák – a život jde dál. Tančíme, hrajeme boogie-woogie, procházíme se kolem Středozemního moře (které je jako z pohádky) a doufáme v to nejlepší.

Leonard Bernstein, v dopisech svému příteli.

Foto: Lenka Hoffmannová

Moderní skleněná architektura v pozadí typického amerického trucku.

V letech 1958–1969 se stal hudebním ředitelem Newyorské filharmonie (831 koncertů). Poté až do své smrti hostoval u významných orchestrů (Bostonský symfonický orchestr, Izraelská filharmonie, Londýnští symfonikové, Vídeňští filharmonici), operních domů a na hudebních festivalech po celém světě. Oživil celosvětový zájem o dílo nejen Gustava Mahlera.

Foto: Lenka Hoffmannová

V tomto prvním hlavním městě USA s mnoha historickými budovami je citlivě zrekonstruovaná architektura na brownfieldy.

Hned po rozšíření televize v 50. letech začal uvádět popularizační pořady, zasloužil se o obeznámení širší veřejnosti s vážnou hudbou. Tyto pořady získaly řadu ocenění (např. 11 Emmy). Leonard Bernstein tak přivedl mnoho Američanů k vážné hudbě. Pořady se také vysílaly v České televizi a byly velmi zajímavé a Bernstein měl obrovské charisma, to si pamatuji dodnes.

Foto: Lenka Hoffmannová

Překvapilo mě, že v USA je skoro v každím městě nemocnice Červeného kříže.

Poté, co se stal šéfdirigentem Newyorské filharmonie, vytvořil programy pro dospělé a především pro mladé, ty byly nejpopulárnější. Bernstein v nich zasvěcoval diváky do tajů hudby a představoval významné skladby a hudební skladatele. Vybrané scénáře Koncertů pro mladé publikum později vyšly knižně – kniha se stala bestsellerem - (v českém překladu LB: O hudbě - Koncerty pro mladé publikum. Praha: NLN, 1996).

Foto: Lenka Hoffmannová

Stará církevní stavba a citlivě zakomponovaná moderní architektura.

V sobotu 23. prosince 1989 po pádu Berlínské zdi tam odjel dirigovat tři koncerty Beethovenovy symfonie č. 9. Symfonie byla zvolena kvůli symbolice, protože sólisté a sbor zpívali „Freiheit“ (svoboda), místo „Freude“ (radost). Tato slova Bernstein schválně zaměnil, kvůli oslavě bratrství a vzájemné svobody po svržení Berlínské zdi. Po návratu domů se cítil úplně vyčerpaný.

Foto: Lenka Hoffmannová

Architektonicky zajímavá budova bývalého kina, dnes lékárna, v pozadí opět moderní dkleněná archizektura.

Do Československa přijel poprvé od roku 1946 na Pražské jaro 1990. Během komunistické totality odmítl v zemi Východního bloku koncertovat, požádal jej o to Rafael Kubelík. Na závěrečném koncertu hudebního festivalu dirigoval ve Smetanově síni Obecního domu Českou filharmonii. Na programu byla Beethovenova symfonie č. 9.

Foto: Lenka Hoffmannová

Uřili jsme si místní trh v parku s místními produkty.

Od poloviny 50. let dvacátého století Bernstein trpěl jako těžký kuřák rozedmou plic, později bral silné léky a povzbuzující prostředky na podporu svého hektického života. V dubnu 1990 mu byl diagnostikován nádor na plících. Svůj poslední koncert dirigoval 19. srpna 1990, v listopadu zemřel na infarkt myokardu ve svém bytě v rezidenci Dakota House u Central Parku.

Foto: Lenka Hoffmannová

Jeden stánek obsluhovala tahle dívka ze společenství Amišů.

Jako skladatele nerozlišoval mezi hudbou „vážnou“ a „populární“, ale mezi „dobrou“ a „špatnou“. Pro Bernsteina nějaké umělecké škatulkování neplatilo. ve svém díle ukázal, že i díla populární kultury mohou být zároveň velmi hodnotná.

Foto: Lenka Hoffmannová

O tomto geniálním hudebníkovi vznikl americký životopisný film Maestro uvedený do kin koncem loňského roku. Film režíroval Bradley Cooper, ten film také produkoval spolu s Martinem Scorsesem, Stevenem Spielbergem a Toddem Phillipsem. Scénář napsal Cooper spolu s Joshem Singerem. Film je založen na životě dirigenta, skladatele a klavíristy Leonarda Bernsteina. Hlavní role ztvárnili Carey Mulliganová jako jeho manželka Montealegre a Cooper jako Bernstein. Ve vedlejších rolích účinkují Matt Bomer, Maya Hawkeová a Sarah Silvermanová.

Foto: Lenka Hoffmannová

Charismatický Leonard Bernstein nám celou dobu prohlídky výstavy hrál z reproduktorů ma piano.

Film byl poprvé uveden na Benátském filmovém festivalu 2. září 2023, byl nominován na Zlatého lva. Dne 20. prosince 2023 byl zveřejněn na Netflixu. Organizace National Board of Review a Americký filmový institut zařadily film do žebříčku deseti nejlepších filmů roku 2023. Film také obdržel čtyři nominace na Zlatý glóbus.

Foto: Lenka Hoffmannová

Tento kus Berlínské zdi si přivezl z Berlína, kde hrál Bethovenovu 9. symfonii u právě zbořené Berlínské zdi.

Foto: Lenka Hoffmannová

"Jsou Židé bílí? zné otázka na tabuli. Každý se může svobodně vyjídřit.

Foto: Lenka Hoffmannová

V samoobslužné kavárně muzea si sami načepujete nápoj a sami zapkatíte výslednou sumu. V útulném prostředí mají na stolech čerstvé květiny v umělohmotných vázách s pestrobarevnými vzory.

Foto: Lenka Hoffmannová

Budova s Independence Hall (síň nezávislosti), zde byla podepsána Deklarace nezávislosti a ratifikovaná první ústava USA dne 4. července 1776. Filadelfie se tehdy stala hlavním městem USA a zůstala jím až do roku 1800.

Foto: Lenka Hoffmannová

Náhodou jsme narazili na tuhle tabulku, je na ní napsáno: Tomas Garrigue Masaryk (1850-1937) první prezident Československa (1918-1935) 26. října 1918 vedl skupinu 25 delegátů z 12 národů střední a východní Evropy do Independence Hall, kam doručil Deklaraci společných cílů jako Deklaraci nezávislosti pro tyto národy.

Foto: Lenka Hoffmannová

Jedna z historických budov z období vzniku USA, dnes zde sídlí pošta.

Foto: Lenka Hoffmannová

Večer unavení usedáme do tohoto pohodlného vlaku a za 2 hodinky vystupujeme v současné metropoli Washingtonu.

Foto: Lenka Hoffmannová

Kennedy Center ve Washingtonu leží na břehu řeky Potomac.

Zdá se, že Bernsteinova mše z roku 1971 má k „židovské“ hudbě tak daleko, jak jen se to mohlo skladateli podařit, jde o neortodoxní dílo, bylo objednáno pro otevření Kennedyho centra ve Washington.DC, bylo pranýřováno pro svou teologickou neúctu, a že je zjevně napsáno v hudebním stylu Leonarda Bernsteina. Skladatel dílo popsal jako „divadelní kuso pro zpěváky, hudebníky a tanečníky“, pro sólistu, smíšený sbor, chlapecký sbor, orchestr, pochodovou kapelu a elektrickou kytaru. Kromě hudebníků a tanečníků, kteří se objevili na pódiu, dílo zahájil playback se smíšeným pěveckým sborem a perkuse hrající z reproduktorů umístěných mezi publikem. S tolika hudebníky a uměleckými formami zároveň bylo toto „rouhačské“ dílo pro tradiční katolíky (Kennedy byl prvním katolickým prezidentem USA) zjevně matoucí a mnoho Židů přemýšlelo, co se „jejich Lenny“ tím snaží říct.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz