Článek
První vlak ve městě Šumperk zastavil na nově vybudované trati Zábřeh - Sobotín dne 1. října 1871. Železniční stanice se nachází v jižní části města. Město protínají železniční tratě Olomouc -Šumperk, Zábřeh na Moravě - Šumperk, Šumperk - Petrov nad Desnou - Kouty nad Desnou/Sobotín, Šumperk - Krnov. Stanice je elektrizovaná.
Děvčata předvedla davu čekajícímu na slavnostní parní vlak moderní metodu čištění čelních oken elektrické lokomotivy.
Elektrický provoz na trati mezi Zábřehem na Moravě a Šumperkem byl zahájen 26. listopadu 2009. V roce 2007 proběhla generální rekonstrukce železniční stanice v Šumperku.
Nedávno byla dokončena rekonstrukce a elektrizace železniční trati směr Olomouc přes Šternberk s úseky s traťovou rychlostí až 160 km/h. V roce 2019 proběhla demolice nákladového nádraží v Šumperku.
Parní vlak přijel do Šumperka z Olomouce, vlastně do města zacouval s motorovou lokomotivou T 466. Směr Dolní Lipka pak již v čele vlaku jela parní lokomotiva.
Stovky zájemců si se zaujetím prohlédly parní lokomotivu i historické vagony. Na bezpečnou jízdu dohlíželi doprovázející pracovníci Českých drah.
První staniční budova v Šumperku byla postavena podle typizovaného architektonického vzoru na trati Zábřeh - Sobotín včetně nákladového nádraží a lokomotivní točny. Železniční trať navázala na již existující trať ze Šternberka a 15. října 1873 až do Dolní Lipky.
V roce 1900 bylo z reprezentativních i kapacitních důvodů rozhodnuto o stavbě nové nádražní budovy v Šumperku, tu navrhl slavný vídeňský architekt Theophil von Hansen v neobarokním slohu. Nádraží nápadně připomíná budovu nádraží v polském městě Přemyšl.
Tehdy na přelomu století byl Šumperk nejvíce rozvíjejícím se městem na Moravě, také proto si mohli představitelé města dovolit pozvat do města věhlasného architekta Theophila Edvard Hansena, od roku 1884 von Hansena. Ten pocházel z Dánska a stal se představitelem evropského klasicismu a neorenesance 19. století.
Díky renomé v Athénách byl Hansen pozván do Vídně, aby projektoval stavby v tzv. řeckém stylu. Po zboření hradeb okolo centra Vídně nastala konjunktura nové architektury.
Hansen byl z nejvýznamnějších architektů novořeckého stylu pro města Athény a Okružní třídu ve Vídni, stavěl také v Benátkách atd. Jeho nejznámějším dílem je budova monumentálního rakouského Parlamentu ve Vídni.
V českých zemích zanechal stopu v Brně (Nemocnice u sv. Anny a další), samozřejmě v Šumperku (kromě nádraží zde také doposud stojí bývalá Sieglova vila), projektoval také evangelický kostel v Kežmarroku.
U příležitosti oslav 150 let Moravské pohraniční dráhy byly vypraveny do Dolní Lipky a zpět historické parní vlaky z Olomouce, České Třebově, Pardubic a Štítů.
150 let Moravské pohraniční dráhy, tedy trati z Dolní Lipky přes Hanušovice až do Šternberka. V rámci oslav si mohly tisíce návštěvníků a cestujících prohlédnout lokomotivy, budoucí železniční muzeum či si poslechli přednášky o historii této dráhy.
V současnosti jezdí moderní motorové jednotky LeoExpress z Hanušovic do Dolní Lipky o víkendech.
Organizátory oslav mile překvapil velký zájem o ne právě levné jízdenky. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický se aktivně na oslavách podílel.
Cestující z Pardubic přes Hradec Králové a Letohrad vezla parní lokomotiva Němka, z České Třebové přes Ústí nad Orlicí do Dolní Lipky a vyrazila lokomotiva Skaličák, z Olomouce přes Zábřeh na Moravě a Šumperk přijela do Dolní Lipky parní lokomotiva Rosnička a lokomotiva Ventilovka zajistila jízdy z a do Štítů.
Kromě provozních parních lokomotiv si cestující také užili další exponáty na statických ukázkách, jako jsou lokomotivy Prasátko, Sergej, Čmelák nebo Hektor.
Akci vedle Pardubického kraje organizovaly České dráhy a Muzeum starých strojů a technologií v Žamberku, to prezentovalo připravované železniční muzeum v Dolní Lipce, to bude umístěno v budově výtopny. Pracovníci Muzea také připravili expozici o historii Moravské pohraniční dráhy.
V průběhu celého dne bylo připraveno pro návštěvníky v Dolní Lipce občerstvení a hudební doprovod, ten zajistila kapela Mifo Band z Králík.
Součástí vlaku z Olomouce do Dolní Lipky byl také starý jídelní vůz U Matouše.
Interiér spíše bufetového vozu je zachován s dřevěnými lavicemi a s částí pro bufet.
Jízdu historickými vlaky zajišťovali pracovníci Českých drah, ti ochotně odpovídali na všetečné dotazy návštěvníků a cestujících.
„Děkuji,“ volá na mě pán z okna, že jsem jej vyfotila. Já mu zase děkuji, že mi neutekl ze záběru.
Starý spací a jídelní vůz s poněkud omšelými záclonkami byl určen pro personál vlaku.
Historický parní vlak přijel do Šumperka s malým zpožděním. Zřejmě zde byla snaha uspokojit zvědavost čekajících davů na nádražích po trati včetně většinou rodičů s dětmi, pro které je mnohdy cesta vlakem velkým svátkem, většinou se v současnosti vozí automobily.
