Článek
V Plzni má velkou tradici loutkové divadlo, působili zde mimo jiné loutkáři Jiří Trnka, budoucí slavný autor loutkových filmů oceňovaných i na mezinárodní scéně, také Josef Skupa, ten právě zde vytvořil loutky Spejbla a Hurvínka, oba bronzoví muži sedí na taktéž bronzové lavičce na náměstí Republiky. Ve městě působí dokonce tři loutková divadla.
Le Frenchie café založili Patrick a Jana v roce 2015. Toto místo vzniklo z lásky k dobré kávě a domácí kuchyni. Sen se proměnil v realitu, po 10 letech společného cestování, práce a sbírání kulinářských inspirací v zahraničí otevřeli v Plzni kavárnu propojující výběrovou kávu s domácím francouzským pečením a brunchem. Nabízí zde variaci domácích koláčů pouze z TOP kvalitních ingrediencí. Všechny dorty pečou přímo na místě, od těsta po náplně a zdobení, podle léta ověřených receptů od Patrickovy rodiny a přátel ve Francii.
V kuchyni zpracovávají pouze kvalitní francouzské máslo a čokoládu z nejlepších na trhu, VALHRONA, ta se dodnes vyrábí ve městě Tain L’Hermitage ve Francii, jen několik kilometrů od Patrickova rodného města. Dali jsme si kapučíno s lahodným vaječným koňakem a k tomu zákusek podobný banánku, ovšem uvnitř s lahodným krémem. Podlouhlý zákusek byl politý karamelem, nahoře položené pekanové ořechy. Mezi nejoblíbenější zde patří Shakshuka z pomalu dušených rajčat, s hrstí čerstvých bylinek, zeleninou, nahoře s vejci z volného chovu, crème fraîche, k tomu čerstvě opečený chléb
Vodárenská (někdy též zvaná Černá) věž v Plzni na Pražské ulici při vstupu do historického jádra města, je pětipatrová věž, u ní stojí jednopatrový vodární dům. Věž sloužila od poloviny 16. století do konce 19. století, byla též součástí městského opevnění.
Podzemní část objektu je součástí prohlídkového okruhu plzeňským podzemím. V budově se nachází galerie moderního umění a muzeum významné plzeňské rodiny Škodů a další.
První písemná zmínka o městském vodovodu je z roku 1532, věž byla postavena o deset let později, tehdy napájela kašny na hlavním náměstí. Po zboření Pražské brány v opevnění v roce 1822, byla věž klasicistně přestavěná. V roce 1849 byla věž zvýšená a vedle ní byl postavený vodární dům s vodním kolem v suterénu k čerpání vody z nedaleké Mlýnské strouhy. Po dokončení nové městské vodárny v roce 1889 zde byl provoz ukončen, ve vodárním domě měli kanceláře městští úředníci.
Západočeská galerie v Plzni, bývalé Masné krámy
Budova dnešní Západočeské galerie v Plzni, bývalých Masných krámů, byla postavena v roce 1392. Jedná se o jednu z mála dochovaných staveb tohoto typu. Budova sloužila svému původnímu účelu do 2. světové války a v roce 1971 začala sloužit jako výstavní síň, ta je dispozicí i uspořádáním vnitřního prostoru u nás ojedinělá. Úprava interiéru v roce 2009 zdůraznila světlý charakter prostoru konceptem velké bílé galerie. Průčelní Masných krámů tvoří malebné štíhlé cimbuří, objekt je dominantu spodní části Pražské ulice. Výstavní síň Masné krámy uvádí různé výstavy a konají se tam kulturní pořady, koncerty, přednášky atd. , také příležitostná společenská setkání.
Následují dvě fotky z ulic Plzně, ty často nejvíc o městě vypovídají, je to prostě moderní místo k životu spolu s historickým centrem plným lidí.
Dva bílí psi právě prochází mezi dvěma bílými auty.
Na fotografii se nachází dům s nápisem Pivovarské muzeum, jedná se o jeden z původních právovárečných domů v centru Plzně z 15. století, zde se nachází unikátní muzeum, to vypráví příběh pivovarnictví od počátků až do současnosti. Zde uchovávají nejmenší džbánek na světě, pivovarskou laboratoř či gotickou sladovnu.
Jako jediné odborné muzeum svého druhu v Čechách nabízí celou legendu pivovarnictví, pokud se týká pojetí muzea i šíře expozice, údajně nemá ve světě obdoby. V návštěvníci muzea zde poznají tajemství výroby a podávání piva, prohlédnou si pivní korbely ze skla, keramiky a cínu, kolekci pivních lahví a další sběratelské kuriozity. K české pivní kultuře, která byla právě prohlášená součástí historie UNESCO, patří historie plzeňských hospod, hvozd, valečku nebo pivní kuriozity. Návštěvníci nad 18 let jako součást prohlídky získají tzv. pivenku, tu mohou proměnit ve vybraných plzeňských restauracích za ležák Pilsner Urquell (0,3l). Následně lze přímo v areálu muzea vstoupit a prohlédnout si historické podzemí
Jedno z průčelí významných městských budov obrácených do Smetanových sadů je budova dnešní Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, ta vznikla v objektu bývalého dominikánského kláštera v roce 1805.
Před budovou stojí socha Josefa Františka Smetany, staršího bratrance Bedřicha Smetany, ten jej oslovoval strýčku, byl to přírodopisec, historik, člen premonstrátského kláštera Teplá, doktor filozofie a profesor plzeňského gymnázia. Byl autorem první česky psané knihy o astronomii a popularizátorem astronomie.
Otec budoucího hudebního skladatele Bedřicha Smetany jej odvezl z Prahy, kde se namísto studia věnoval hudbě, a zapsal jej na premonstrátské gymnázium v Plzni, tam působil jako profesor Josef František Smetana. Pod jeho ochranou a dohledem tam Bedřich studia přece jen dokončil a složil maturitu, byť s bídným prospěchem. V Plzni Bedřich složil z lásky k sestřenici oblíbenou Louisinu polku a další skladby, ty již tehdy dosáhly značné popularity. Poté se vzepřel přání otce stát se úředníkem či studovat na univerzitě, odešel do Prahy s úmyslem věnovat se výhradně hudbě.
Pás Smetanových a Kopeckého (název podle plzeňského purkmistra, ten se zasloužil o vznik pásu sadů na místě zbořeného opevnění města) sadů vznikl roku 1803 po zboření středověkých hradeb.
Secesní meteorologická budka po opravách opět slouží v centru Plzně v Kopeckého sadech. Na moderních elektronických přístrojích, které zvenčí vypadají jako historické, si lidé mohou přečíst čas, údaje o tlaku, vlhkosti i teplotě vzduchu. Nově je zde i otáčivá mapa hvězdné oblohy, na níž je nastavená aktuální večerní obloha pro Plzeň. Pozměněná je i východní strana budky s mapou města a okolí. Mapa je větší a jsou zde uvedeny místo původních sociologických údajů zeměpisná data.
Budka z přelomu 19. a 20. století byla opravená v roce 1997, později velmi zchátrala, hvězdárna ji tedy nechala v roce 2005 kompletně obnovit. Neobešlo se to bez problémů, hodiny na sloupu zlobily, strojek z umělé hmoty v nich vlivem výkyvů teplot nefungoval přesně, bylo potřeba zde instalovat strojek kovový.
Podobné meteorologické sloupy se stavěly nejen ve větších městech, jeden obnovený jsem například objevila v Králíkách. Na počátku 20. let 20. Století plzeňskou budku udržovala místní firma Optik Pavel, později ji stát zabavil, od roku 1959 ji spravuje hvězdárna.
Stavba Františkánského kláštera v Plzni s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byla dokončená koncem 14. století. Průčelí získalo barokní podobu v první polovině 18. století. Klášter byl zrušen roku 1950 v rámci „Akce K“, objekt později sloužil Západočeskému muzeu, dnes slouží potřebám plzeňského biskupství, nachází se zde Muzeum církevního umění.
Založení původního minoritského kláštera se kryje se založením města Plzně králem Václavem II., tedy po roce 1295. Poté, co minorité klášter 50 let opravovali po husitských válkách, rozhodl v roce 1460 papež Pius II. O převzetí kláštera františkány. Po roce 1989 byl klášter navrácen římskokatolické církvi, ta později postupně obnovila zchátralé stavby. Františkáni se do Plzně vrátili v roce 1996, v současné době zde žijí tři františkánští řeholníci.
V nové budově sídlilo reálné gymnázium, později I. státní československá reálka v Plzni. Po dokončení v roce 1865 byla považovaná za nejlépe vybavenou školu v Rakousko-Uhersku. Kromě učeben a kabinetů se zde nacházely laboratoře, kreslírny, modelovna, konferenční síň, sborovna, knihovna, zkušební síň, kaple se sakristií, tělocvična s šatnou a tři služební byty.
Dávno předtím zde stály měšťanské domy, v roce 1646 je nahradila sýpka, ta sloužila též jako zbrojnice a zvířaty poháněný mlýn.
Nová budova školy ve slohu anglické romantické gotiky byla postavená v roce 1865 podle návrhu vídeňského architekta Moritze Hinträgera. Za budovou se nacházela botanická zahrada, do ní byla situovaná okna kaple a tělocvičny, v té je dnes knihovna.
Dnes v této zdařile zrekonstruované monumentální budově sídlí Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.
Jeden z nejhodnotnějších historických domů na Plzeňském náměstí Republiky, budova bývalého arciděkanství, která teď slouží jako sídlo Biskupství plzeňského, v loňském roce dostala novou fasádu do náměstí Republiky. Po třiceti letech byla osazená nová okna. Postupně proběhlo očištění fasády a kamenických prvků tlakovou vodou.
Náklady na rekonstrukci dosáhly přes 3 miliony korun. Projekt byl spolufinancován Plzeňským krajem, městem Plzeň a ze zdrojů Biskupství plzeňského.
Dnešní budova biskupství pochází ze 14. století, původní objekt zřejmě postavili příslušníci Řádu německých rytířů, těm byla tehdejší fara svěřená. Pro tuto faru město v roce 1322 zakoupilo měšťanský dům. Řád zde sídlil až do roku 1564, tehdy se zde stal arciděkanem poslední farář, pocházející z tohoto řádu.
Objekt prošel dvěma zásadními přestavbami. Poprvé po požáru v roce 1507 a podruhé v roce 1710, kdy tehdejší arciděkanství přestavěl barokní architekt Jakub Auguston.
Na devět měsíců na přelomu let 1599 a 1600 se stala Plzeň hlavním městem Svaté říše římské, tehdy sem císař Rudolf II. uprchl se svým dvorem před morovou epidemií. Sídlil v tzv. Císařském domě vedle dnešní budovy plzeňské radnice.
Nepřehlédnutelná renesanční plzeňská radnice stojí na náměstí Republiky č. 1. V 15. století město koupilo dům na náměstí a nechalo jej přestavět ve slohu italské renesance, vznikla tak první renesanční stavba ve městě. S radnicí jsou spojeny vedlejší Císařský (vlevo, název domu připomíná pobyt císaře Rudolfa II.) a Pechátovský dům.
Sgrafitovou výzdobu během rekonstrukce budovy navrhl a z velké části sám na podzim 1910 realizoval profesor české techniky v Praze Jan Koula. Vyobrazil zde panovníky Jana Lucemburského, Václava II., Rudolfa II. (detail na fotografii) a symboly válka a mír, právo, spravedlnost, pravda a plzeňský znak.
Město Plzeň zaměstnalo 4 bezdomovce, ti dohlíží na pořádek okolo katedrály sv. Bartoloměje. Během prohlídky města naši skupinu obtěžoval muž pod vlivem alkoholu, hlasitě si nás prohlížel a cosi vykřikoval, po chvíli se objevila městská policie a muži domlouvala. Zřejmě ji zavolal muž v oranžové vestě vpravo, jeden z hlídačů katedrály.
Náměstí Republiky (139 × 193 m) v centru Plzně vévodí katedrála sv. Bartoloměje, má nejvyšší kostelní věž v Česku (102,26 metrů).
Kostel sv. Bartoloměje zde byl postaven hned po založení města na konci 13. století, dochovaná stavba byla vybudovaná v průběhu 14. a 15. století jako gotické trojlodí s jedinou věží.
Síťová klenba z druhé poloviny 15. století dosahuje výšky 25 m. V roce 1993 bylo zřízeno plzeňské biskupství, kostel sv. Bartoloměje se stal (z podnětu sv. Jana Pavla II.) katedrálou.
Ve městě sídlí biskup římskokatolické diecéze Tomáš Holub, ten ve volném čase jezdí na snowboardu, hraje tenis a vystupuje na rozhledny, v mládí hrál léta závodně volejbal. Nynější plzeňský biskup se rozhodl dát na dráhu kněze již před maturitou.
S jeho novou funkcí přišla i ztráta soukromí, když byl v roce 2016 vysvěcen na biskupa a přišel do Plzně, přesto dokáže skloubit kněžství se svými sportovními zálibami a touhou žít obyčejný život. Jeden čas byl také hlavním vojenským kaplanem.
Jako biskup má široký záběr věcí, za které je zodpovědný, které má dělat. Jsou to věci duchovní, pastorační, organizační a manažerské až po politické a společenské, které různě ovlivňující atmosféru nejen ve městě.
Doosan Arena, fotbalový stadion ve Štruncových sadech v Plzni je využíván na fotbalové zápasy prvoligového klubu FC Viktoria Plzeň. Původně stadion s atletickou dráhou z roku 1955 byl v roce 2011 přestavěný na moderní fotbalový stadion.
Pro veřejnost byl původní stadion otevřený v roce 1955 u příležitosti krajské spartakiády. Kapacita stadionu pro 25 tisíc diváků byla navýšena na 35 tisíc, z toho 7 600 sedících.
Stadion nesplňoval podmínky UEFA pro pořádání evropských pohárů. Po demonstraci fanoušků Viktorky za nový a větší stadion, kdy předali zástupcům města základní kámen nového stadionu s nápisem „Plzeňáci sobě.“ a petici, se situace rychle změnila.
Rozsáhlá rekonstrukce byla zahájená již 1. dubna 2011, již koncem června bylo během jediného dne položeno téměř 200 rolí trávníku z Holandska. Již za tři týdny se zde odehrál první zápas s omezeným počtem diváků. V listopadu 2011 klub oficiálně pojmenoval stadion Doosan Arena podle generálního partnera Škoda Power, ten je součástí skupiny Doosan Power Systems.
V roce 2016 proběhla dostavba věží v rozích, nachází se zde fanshop klubu a zázemí pro fotbalovou mládež, také lékařská péče, společenské místnosti a restaurace. Kapacita stadionu nakonec vzrostla na 11 700 míst. Přestavba stadionu stála město Plzeň téměř 420 milionu korun.
Sokolovna v Plzni je novorenesanční budova s tělocvičnou vystavěná tělovýchovnou jednotou TJ Sokol Plzeň I ve Štruncových sadech. Budova se od roku 1896 stala místem sportu a společenských akcí.
TJ Sokol Plzeň I byla založená roku 1863, pouhý rok po té pražské. Získala pozemek mezi řekami Mže a Radbuza, slavnostní otevření sokolovny proběhlo v roce 1894, v roce 1904 byla proběhla elektrifikace. Rekonstrukce budovy proběhla v roce 2010.
Během druhé světové války sloužila sokolovna jako shromaždiště 2604 Židů z Plzně a okolí před jejich deportací do koncentračních táborů z nedalekého hlavního nádraží. Roku 2002 byla na fasádě umístěná pamětní deska na tyto události.
Na fotografii se rozkládá rozsáhlý areál pivovaru Prazdroj a Gambrinus podél řeky Radbuzy. Ročně si pivovar prohlédne přes 600 tisíc návštěvníků. Nedalekým soutokem Radbuzy a Mže v centru města vzniká řeka Berounka, největší levostranný přítok Vltavy.
Roku 1839 byl po éře, kdy měli právo pivovárečné téměř ve všech domech v centru města, byl založený Měšťanský pivovar (Bürgerliches Brauhaus, později Prazdroj), v roce 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. První plzeňský akciový pivovar v Plzni (později Gambrinus) byl založen v roce 1869.
Nádraží Plzeň hl. n. bylo uvedeno do provozu v roce v roce 1862 na trati z Prahy do Plzně. V roce 1949 neslo nádraží název Plzeň Gottwaldovo nádraží na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda s jeho sochou před výpravní budovou z roku roce 1971, socha byla po roce 1989 odstraněná.
Nynější výpravní budova postavená v neorenesančním a secesním slohu byla dokončená v roce 1907 podle projektu architektů c. k. ministerstva drah ve Vídni. Nádražní budovu postavil plzeňský stavitel a architekt Rudolf Štech. Aby zakázku získal, nabídl nízkou cenu a skončil v dluzích, v této tíživé situaci se 2. ledna 1908 oběsil.
Výpravní budova je umístěná mezi kolejišti vedenými na vysokých náspech. Některé z kolejí sloužily jako železniční vlečky například do Škodových závodů a pivovaru. Po druhé světové válce se zvažovala kompletní demolice budovy těžce poničené spojeneckými nálety. Posunutou kopuli nakonec opravila skupina mostařů Škodových závodů, ti pomocí hydrauliky vrátili kopuli zpět na její místo (opravovali ji ve svém volném čase). Celá budova byla poté rekonstruována do původní podoby, její charakteristická velkolepá kopule sahá do výšky 40 metrů.
Pohled na strop horní haly nádražní budovy (nedávno byla dokončená celková rekonstrukce nádraží), tato hala byla přestavěná a její prostory se tak přiblížily podobě před zničením náletem. Železobetonový kazetový strop zde nahradila postmoderní ocelová konstrukce a zdi směrem k nástupištím prosklené stěny.
Z Plzně do Prahy nám cca 100 kilometrová cesta trvala téměř hodinu a půl, náš vlak během ní nikde nezastavoval. Cesta z Prahy do Zábřeha na Moravě dlouhá 200 kilometrů kupodivu po hlavním koridoru nám trvala jen hodinu a 55 minut. Trať Praha–Plzeň–Cheb je naštěstí součástí právě budovaného III. železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h. Těšíme se, že příště se cesta z Prahy do Plzně podstatně zrychlí.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88
https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Bartolom%C4%9Bje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Bartolom%C4%9Bje
https://prazdroj.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion_m%C4%9Bsta_Plzn%C4%9B
