Hlavní obsah
Názory a úvahy

Pokud vám něco provede policista, odškodnění zaplatí stát z vašich daní

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tři policisté mě křivě obvinili, že jsem jim sprostě nadávala. Bylo to ovšem tak, že jeden z nich mi řekl: „Vy jste na ho.no.“ Ještě mi vykal.

Článek

Poté jsem se chtěla ujistit, že dobře slyším, policista svou urážku zopakoval: „Jo, vy jste na ho.no.“

Stalo se to rok poté, co mi poradil můj známý policista z jiného města, co mám dělat, když mě soused uráží a napadá a nemám svědky: „Ty si to nenatáčíš?!“ Od té doby mám v okolí mého domu mobil vždy zapnutý na video. Nosím na policii jen videa, nemusím je volat na místo a poslouchat jejich výsměch a urážky. Jak prohlásila moje známá, která má podobné problémy: „Vždycky jste vy vinná.“

V loňském roce, kdy mi jeden z policistů na služebně nevinným tónem řekl:"A proč nás nezavoláte?" jsem se rozhodla je tedy zavolat. Přijeli tři pánové, ženy s nimi přijely za ta léta jen tak z jednoho procenta. Opět výsměch, pohrdavý tón. Dva policisté stáli opodál u auta, jeden, černovlasý a čenooký s úzkým obličejem, se se mnou bavil pod oknem.

Najednou zareagoval s potemnělým pohledem: „Vy jste na ho.no,“ a dál už to znáte. Držela jsem shodou okolností v ruce mobil jen tak, nezapnutý, a tak mě napadlo z legrace mu odpovědět: „Já vás nahrávám a budu si na vás stěžovat.“ Policista se zarazil a už nic neříkal. Tohle se stalo v neděli asi v poledne, naštěstí mě asi za 2 hodiny napadlo, asi nějaká intuice, popsat celou událost na oficiálním Facebooku našeho města.

Hned v úterý mi přišel dopis z přestupkového oddělení, že jsem sprostě nadávala policistům a jsem vinna a napomínají mě, ale platit jsem neměla nic, zajímavé, že.

Po dohodě s mou právničkou jsem napsala odpor, přiložila kopie textu a obrazovky z Facebooku s mým popisem události. Za dlouhou dobu přišla pozvánka na projednání. Po příchodu do místnosti na mě čekali dva policisté a tři pracovnice přestupkového oddělení. Pokud bych tedy nevzala s sebou právničku, byl by poměr 1 : 5 v můj neprospěch.

Ještě před projednáváním jsem se obrátila na oddělení vnitřní kontroly policie v našem krajském městě. Na jednání jsem zjistila, že si policisté prohodili role. Obviňoval mě ne černooký, černovlasý policista s úzkým obličejem, ale modrooký blonďák s kulatým obličejem. Mám strašnou paměť na jména, ale výbornou vizuální paměť, což zahrnuje i obličeje lidí, se kterými se setkám.

Pánové se ve výpovědi moc neshodovali, sem tam řekli: „Nepamatuji se,“ kvůli nepřítomnosti třetího policisty na nějaké misii jsme musely jednání absolvovat s mou právničkou ještě jednou za několik měsíců.

Samozřejmě jsem byla z výměny rolí policistů v šoku a znovu jsem kontaktovala vnitřní kontrolu policie našeho kraje. Pán, který mi volal a dostal celý případ na starost, vůbec nezjistil, kdo mi předtím od nich volal. Nakonec mi přišel z kraje dopis, jako obvykle, že se nic neprokázalo a velmi mě překvapilo: Připsali, že jsem si už 20× stěžovala na policisty v našem městě.

Druhé jednání na přestupkovém oddělení v našem městě už bylo kratší, jen s jedním svědkem. Zase říkal něco jiného něž ostatní. Nakonec mi přišlo oznámení, že se obvinění neprokázalo. Protože to nebylo poprvé, co mě místní policisté falešně obvinili z něčeho, poslala jsem stížnost na Ministerstvo spravedlnosti, kam musí směřovat stížnosti na policii, přestože ta patří do gesce Ministerstva vnitra, možná je to v naší zemi a v našich poměrech tak lepší.

Chtěla jsem, aby mi policisté zaplatili náklady za právnické služby a omluvili se mi. To jsem se ovšem spletla. Protože moje jednání vůči policistům jen „nebylo prokázáno“, nemám nárok. Pokud se stížností uspěju, dostanu jen peníze za právnické služby, které budou zaplaceny ze státních peněz, tedy z mých daní. Co na to říkáte? To je legrace, že.

Je možné, že si policisté teď dají pozor, ale to mohli už 20× po mých předchozích stížnostech. Obávám se, že se vůbec nic nezmění. Policisté totiž dochází do hospody, která patří bratrovi mého souseda, se kterým mám neustále problémy. Policisté si s mým sousedem tykají a mají na něj číslo mobilu. Dříve během volání na policii jsem si stěžovala a vypočítávala nejen činy souseda, ale také, co se děje v hospodě naproti, kde můj soused pomáhá svému bratrovi a zároveň majiteli. Pokaždé jsem slyšela odpověď: „Ale já tam taky chodím a ničeho jsem si nevšiml!“ Teď už to neříkají.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz