Článek
Velmi důležitá je informace, že v chráněných přírodních oblastech je také u nás sběr všech rostlin zakázán zákonem.
Byliny či jejich částí se sbírají v době, kdy mají nejvyšší obsah účinných látek, ten během vegetace kolísá. Platí, že největší léčivou sílu mají květy na začátku kvetení, listy před a po kvetení, kořeny brzy na jaře nebo na podzim, plody v čase zralosti.
Léčivé rostliny se sbírají za suchého a slunečného počasí, nikdy po ránu, kdy je na rostlinách rosa, a ne po dešti.
Nebezpečné byliny rostou na chemicky hnojených polích a loukách, v parcích a lesoparcích, kam chodí lidé venčit psy, na březích vodních toků omývaných znečištěnou vodou, u silnic, na železničních náspech, v blízkosti továren či skládek, rostliny samozřejmě vstřebávají z okolí také škodliviny.
V dubnu a květnu nejen na zahradách kvete popenec, má široké využití. Je jedlý a léčivý, pomáhá při nachlazení, podporuje trávení a ozvláštní jarní kuchyni, a příjemně voní a chutná. Lze nakrájet celou rostlinku s květy do míchaných vajíček či zapékaných těstovin.
Popenec obecný, také břečťanolistý, roste téměř všude, tvoří nízký modravý koberec. Pozor na jeho toxické účinky na koně a další zvířata.
Homér zmiňuje popenec jako rostlinu podporující koagulaci, lze ji tedy použít jako syřidlo.
Zběhovec plazivý se používá v lidovém léčitelství na astma nebo urychlení hojení, zastavuje vnitřní krvácení, snižuje krevní tlak atd. Někdy se pěstuje jako okrasná rostlina.
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil, básnil Vítězslav Nezval. Přezdívá se mu pršavka, neboli rozrazil rezekvítek, snad pro jeho modrou barvu evokující zataženou oblohu před deštěm.
Rozrazil posiluje netvy a potlačuje nervozitu a špatnou náladu. Lidé duševně pracující by před spaním měli pít čaj z rozrazilu. Tento čaj také posiluje vylučování škodlivin z těla. Rozrazil snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
Pro sběr sedmikrásky chudobky jsou určené květní úbory se stonkem do 2 centimetrů, ty jsou jedlé a ozdobí také dezerty.
Sedmikráska na zahradě bohužel svědčí o chudém obsahu živin v půdě, ale tělu prospívá nejvíce syrová a přiložená na hmyzí bodnutí.
Pampelišky smetánky kvetou od dubna do srpna, sbírá se jejich kořen před rozkvětem rostliny (březen–duben), listy (květen–září) a nať s kořenem (březen–duben). Nejčastěji se listy mladých rostlin přidávají do zeleninových salátů, smoothie, polévek, těstovin i omelet. Z nerozvinutých poupat lze naložením do octa a soli připravit tzv. kapary chudých. Poupata musí být zelená a pevná, později jsou již nahořklá.
Pampelišky jsou také významnými včelařskými rostlinami.
Na jaře se sbírají mladé vrcholky česnáčku lékařského, kvetoucí nať do konce srpna a na podzim kořen. Česnáček má účinky i chuť jako česnek medvědí, navíc jej můžeme používat od časného jara do pozdního podzimu. Bylinka má mimo jiné protinádorový účinek a podporuje imunitu, zevně léčí vyrážky a ekzémy.
Do teplých pokrmů jej přidáváme až nakonec, jinak ztratí svou typickou chuť. Syrový česnáček lze přidat do salátů, pomazánek, dipů, nádivek, sekané, bramboráků i polévek, hodí se k rybímu nebo jehněčímu masu.
Právě kvete pitulník, lidově žlutá hluchavka, jeho léčivé účinky zejména podporují ledviny. Sbírají květy a kvetoucí nať s nejvíce léčivými látkami.
V přírodě pitulník obvykle opylují čmeláci, lze na nich spatřit i včely.
Čerstvé listy slouží jako obklad při štípnutí hmyzu a na drobná povrchová poranění. Sušenou léčivku je potřeba skladovat v hermeticky uzavřené tmavé sklenici, je velmi náchylná k navlhnutí.
Kopřiva roste všude kolem nás, ale snadno absorbuje škodliviny z okolí, vyhýbejte se tedy sběru u silnic, skládek nebo průmyslových objektů. Velké množství kopřivy svědčí o půdě bohaté na dusík, ten může při užívání škodit. Sbírají se mladé nekvetoucí rostliny a pouze horní první čtyři lístky.
Kopřiva čistí organismus a krev, pomáhá vyloučit škodliviny z těla, je močopudná, účinná při revmatismu a dně. dvin, podporují činnost slinivky.
Určitě víte, že se mladými kopřivami krmí mladé kačenky a housátka v malochovech.
Z kopřivy je výborný jarní špenát, okoření jarní polévky, také se přidává do nádivek. Kopřivový extrakt se přidává do šamponů, doma je vhodné opláchnout po umytí vlasy kopřivovým nálevem.
Kopřiva též patří k rostlinám, které lze spřádat, jistě si vzpomenete na pohádku Sedm havranů.
Svízel přítula se nazývá v češtině podle charakteristického chování této rostliny, ta se v kontaktu s člověkem nebo zvířetem přichytne na srst či oblečení.
Svízel je škodlivý plevel nejen v obilí, odolný vůči většině herbicidů. Rostlina ovšem pomáhá při léčení vředů, proti otokům, křečím, nálev pomáhá s léčením odolných ran, vyrážek a jako obklad na popáleniny.
Křen selský se také pěstuje jako kořenová zelenina. Kořen se používá jako příloha k masu, moje oblíbená je též omáčka z křenu. Strouhaný kořen léčí nehojící se rány, zanícené klouby, při chřipce, zápalu plic i preventivně proti rakovině. Námořníci jej využívali pro vitamín C proti kurdějím.
Kokoška pastuší tobolka kvete od února do října, sbírá se kvetoucí nať po celou dobu vegetace, jí se syrová i převařená. Lze ji užívat vnitřně pro zastavení krvácení. Léčí vnější poranění, rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky.
V kuchyni lze semena použít namísto tymiánu či hořčice.
Hluchavka bílá kvete od května do září, sbírají se bílé koruny bez kalichů, nesmí se pomačkat. Květy opět uchováváme v hermeticky uzavřených obalech. Lze sbírat i celou nať.
Hojivé účinky hluchavky se využívají při léčení mokvavých ran, popálenin, abscesů a hemeroidů, horký macerát vlijeme do koupele.
Jako všechny léčivé rostliny je také součástí různých čajových směsí. Hluchavka pomáhá ženám při problémech s menstruací a menopauzou, je vhodná při zánětech močového měchýře. Jelikož uvolňuje hleny, pomáhá při kašli a rýmě, má protizánětlivé účinky.
Vlaštovičník je otravný plevel, obsahuje několik jedovatých alkaloidů. Pomáhá ovšem účinně s nepříjemnými bradavicemi, plísněmi kůže i nehtů i s bolestivým kuřím okem.
Silenka nadmutá kvete od května až do listopadu. Sbíráme její mladé listy a poupata. Léčí zevně popáleniny, ekzémy, má močopudný účinek.
Mladé výhonky silenky se používají vařené do salátů, přidávají se do rizota, polévek a omáček zejména v italské kuchyni.
Na závěr bonus pro čtenáře tohoto článku:
Rizoto se silenkou
Použijeme 400 g rýže, 200 g poupat silenky, cibule, 1 l zeleninového vývaru, 50 g másla, 80 g strouhaného parmezánu, sůl
Poupata silenky omyjeme a nakrájíme na proužky. Na másle orestujeme cibuli, poté přidáme rýži a 3 minuty opékáme.
Přilijeme vývar či vodu a vaříme 15 minut, když je rýže téměř měkká, přidáme poupata silenky, ta jsou hned hotová.
Podáváme s dostatečným množstvím strouhaného parmezánu a špetkou soli.
Zdroje:
https://living.iprima.cz/lecive-byliny-a-koreni
https://www.ireceptar.cz/zdravi/popenec-ucinky-30000226.html
https://living.iprima.cz/zahrada/cesnacek-nahradi-cesnek-medvedi
