Článek
Náš Regiojet zastavuje na prvním nástupišti a přímo naproti nás vítá socha Nicolase Wintona opět v brejličkách se dvěma dětmi a jejich zavazadly. Za ním po obou stranách vstupu do budovy se nachází černé desky se jmény obětí první světové války (vlevo) z řad místních zaměstnanců, na pravé straně dveří si můžeme přečíst jména obětí z druhé světové války.
Přímo na prvním nástupišti Hlavního nádraží stojí památník sira Nicholase Wintona, ten v roce 1939 se spolupracovníky zachránil 669 převážně židovských dětí z území Československa před transportem do koncentračních táborů, zorganizoval jejich cestu vlakem do Velké Británie. Autorkou sousoší tehdy třicetiletého Wintona s dětmi je sochařka Flor Kentová. Sousoší bylo slavnostně odhaleno 1. září 2009.
Jedno z Wintonových dětí uprchlíků z Německa si později ve Velké Británii vzal za ženu můj kamarád z Cardiffu. Jeho rodina uprchla z Prahy v září 1939.
Zaujalo mě umístění topných žeber na každém z historických sloupů, vás také?
Pražské Hlavní nádraží se nachází v centru Prahy poblíž Václavského náměstí, rozkládá se na území tří městských částí - Nového Města, Vinohrad a Žižkova. Přímo pod budovou nádraží se nachází metro linky C — stanice Hlavní nádraží, nedaleko leží tramvajová zastávka linek 5, 9, 15 a26.
Původní nádražní stanice nesoucí jméno císaře Františka Josefa I. byla postavená podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia v novorenesančním slohu v roce 1871. Stavba dlouhá 150 metrů brzy nestačila kapacitou nárokům rozvíjející se železniční dopravy. Ve veřejné soutěži na novou výpravní budovu nádraží zvítězil projekt architekta Josefa Fanty, secesní ústřední pavilon půlkruhovitého uzavřeného prostoru s pokladnami a vstupy na nástupiště dnes prostor slouží jako kavárna. Nádraží se tehdy přestavovalo za plného provozu v letech 1901–1909.
Ze zastávky na magistrále nad novou budovou Hlavního nádraží pravidelně odjíždí autobusy Airport Express zajišťující přímé spojení s Letištěm Václava Havla Praha. Autobusy mají rozšířený prostor pro velká zavazadla, jízda trvá asi 30 minut.
Ráda a často fotím kupoli v dřívější odjezdové hale, dnes Fantovy kavárny, jak se vám líbí?
Hala s nynější Fantovou kavárnou byla dokončená v roce 1909, je zaklenutá vysokou kupolí. Na stěnách jsou rozmístěné secesní motivy a sochy jako připomínka českých měst, kam v době vzniku nádraží mířily železniční tratě z Prahy.
Pro nedávnou celkovou rekonstrukci nádraží v letech 2006–2017 byla vybrána italská společnost Grandi Stazioni. Ta zmodernizovala nejen podzemní odbavovací haly a hlavní části historické secesní budovy, také byla nově prosklená střecha historické otevřené haly nad nástupišti. V nově dvoupatrové podzemní hale nádraží se nyní nachází nejen obchody, restaurace a rychlé občerstvení, také pokladny, čekárny a další nezbytné služby nutné k vyššímu pohodlí cestování.
Od Fantovy kavárny se směrem vpravo nachází tři honosné sály. Foyer kavárny, která dříve sloužila jako čekárna pro cestující I. a II. třídy, byl nejvíce poničený necitlivými a nevhodnými úpravami. Během různých přestaveb zde byla zničená veškerá výzdobu, plastiky i zdobné římsy, vše se muselo znovu vymodelovat. Obnovené historické prvky nyní v kavárně doplňuje moderní nábytek a bar.
Fantova kavárna na pražském hlavním nádraží se po rekonstrukci znovu otevřela v plné kráse veřejnosti v roce 2015. Prostor pod kupolí historické budovy provozuje indický kavárenský řetězec Café Coffee Day. Tuto část budovy opravila italská společnost Grandi Stazioni, ta má za své investice do budov Hlavního nádraží tento objekt v pronájmu, za rekonstrukci nádraží získala od Českých drah možnost budovu komerčně využívat po dobu 30 let.
Na fotografii je hlavní příchod k vlakům z objektu nové odbavovací haly z let 1972–1977. Její přístavba a modernizace probíhala za plného provozu nádraží. Tato hala je nedílnou součástí celého komplexu Hlavního nádraží včetně stanice metra C.
Interiéry haly s Fantovou kavárnou vyzdobili sochaři Stanislav Sucharda a Ladislav Šaloun, autorem celé historické budovy je architekt Josef Fanta.
V období od roku 1948 zde byly k secesnímu nádraží přistaveny nevzhledné přístavby, přímo před historickou budovou byla na místě parku vybudovaná dálnice (magistrála), to vedlo k velkému navýšení znečištění, také byla poškozená nosná konstrukce budovy.
Stará secesní Fantova budova spolu s přilehlou halou nad nástupišti je největší secesní památkou v Česku.
V tomto dnes nádherně zrekonstruovaném koridoru s obnovenou secesní výzdobou dříve postupně fungovaly hospoda, vpravo restaurace. V tomto prostoru jsem později občas nakoupila v rozlehlém Second Handu. Nynější podoba této části nádraží mě uchvátila a netrpělivě očekávám, jaké bude její další využití.
Současně se stavbou secesní budovy v roce 1906 bylo zastřešeno přilehlé kolejiště dvoulodní ocelovou obloukovou halou o rozpětí 2 × 33,3 m, výšce 18 m a délce 233 m, tuto konstrukci zhotovila mostárna tehdejšího úspěšného židovského podnikatele S. Bondyho v Bubnech. Hala zastřešuje současná nástupiště číslo 1 až 4.
Stanice Metra Hlavní nádraží na lince C byla vyhloubená a budovaná v otevřené jámě, nad ní stojí nová odbavovací hala Hlavního nádraží. Tato stanice má boční nástupiště, mezi kolejemi je umístěná řada sloupů. Délka stanice je 222 metrů včetně technologických instalací, leží 9 m pod povrchem. Z každé strany nástupiště vedou do odbavovací haly dvě pevná schodiště a dva eskalátory.
Stanice se začala stavět jako první a v roce 1972 už byla téměř hotová. Boční nástupiště jsou důsledkem toho, že původním záměrem byla stavba podpovrchové tramvaje v úseku Pankrác – Hlavní nádraží. Později bylo možné změnit koncepci u dalších rozestavěných stanic, ne však u této již téměř dokončené. Mezi stanicemi Muzeum a Hlavní nádraží je částečně dvoukolejný tunel, navíc je tento mezistaniční úsek se svou délkou 425 m nejkratší v celé síti pražského metra.
Zdroje:
Webové stránky Prague.eu - Objevujte - Praha hlavní nádraží
https://cs.wikipedia.org/wiki/Linka_C_(metro_v_Praze)
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/fantova-kavarna-na-prazskem-hlavnim-nadrazi
