Článek
Na každotýdenním ZOOMovém setkání s kamarády z celého světa si nakonec říkáme na co se těšíme. Právě jsme se dozvěděli, že vnuk Dany z Haify v Izraeli narukoval do armády, jako ošetřovatel, zatím na výcvik.
„Kolik je mu let,“ zajímáme se.
„V únoru mu bylo 18,“ dozvídáme se.
Nastane ticho, po této informaci je nám nepatřičné se svěřovat na co se těšíme v bezpečí svých zemí, kde je ZATÍM klid.
Boty na dlažbě s fotkami a krátkým životopisem uneseného člověka. Někteří přijeli do Izraele za výdělkem z Asie, asi polovina je občany různých zemí světa.
Instalace s fotkami unesených s výzvou Bring them home now! se objevují po celém světě jako výraz solidarity a podpory Izraeli, včetně arabských zemí nejen v sousedství Izraele. Čím dál více zemí a lidí si uvědomuje, že musí projevit solidaritu či prostě jen něco udělat.
Paní v plášti a čepici polepené fotkami unesených nám tyto fotky rozdává. Izraelci ví nejlépe, v jakých podmínkách unesení asi přežívají. Po obsazení nemocnice v hlavním městě Gaza zatím objevili jen několik mrtvých těl unesených se stopami mučení. Těla mohou být alespoň pohřbena jejich příbuznými.
Stát Izrael vznikl v roce 1948, vznik židovské domoviny potvrdil již v roce 1917 britský ministr zahraničí Balfour v oficiálním dokumentu.
Během druhé světové války byl jeruzalémský muftí, tedy nejvyšší představitel islámu zde, prohlášený válečným zločincem, ovšem Adolf Hitler se jej rád ujal v Berlíně. Muftí se podílel na zakládání muslimských fašistických jednotek v okupované Jugoslávii, také si prohlédl Osvětimi, nejstrašnější symbol holokaustu. Jeho synovcem byl později nejvyšší představitel Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat.
V době vzniku měl Izrael cca 600 tisíc obyvatel, přesto dokázal brzy poté porazit okolní arabské země ve válce za nezávislost. Britové při odchodu ze země zničili všechny zde umístěné zbraně a zakázali dodávky zbraní do země.
Na vítězství Izraele nad okolními arabskými státy, ovšem za cenu velkých lidských ztrát mělo velký podíl Československo, kde Izraelci tajně se souhlasem Stalina nakoupili letadla a další zbraně, probíhal u nás také výcvik pilotů, kteří pak s letadly odletěli do Izraele, mezi nimi bylo několik budoucích izraelských prezidentů a dalších vysoce postavených politiků.
Izrael nakoupil zbraně za přemrštěné ceny, přesto jsou nám jeho občané dodnes vděční.
Na území Izraele probíhají menší či rozsáhlejší vojenské konflikty téměř neustále, každý den je zde někdo zavražděn při teroristickém útoku. Izraelci však svou zemi milují, je to útočiště zejména pro obyvatele bývalého Sovětského Svazu a východní Evropy. Po roce 1989 se do Izraele přistěhovalo na 2 miliony těchto osob a v zemi je všude slyšet ruština a další jazyky bývalé SSSR.
Dnes žije v Izraeli 8,5 milionů obyvatel. Téměř 2/3 rozlohy zabírá poušť, kterou Izraelci úspěšně zúrodňují. Izraelci jsou největšími světovými experty na zavlažování, prosazují se s ním hlavně v Africe, kam desítky let neměli přístup.
V roce 1948 bylo ze severní Afriky vyhnáno na milion Židů. Izrael již konsolidoval vztahy a podepsal smlouvy s mnoha svými arabskými sousedy a zejména s Egyptem. Ten dokonce zvažuje pozvat Židy zpět a pokud možno jim vrátit či kompenzovat tam zanechaný majetek, Egypt si od toho slibuje oživení a zlepšení stavu místní ekonomiky.
Na shromáždění na podporu Izraele na Václaváku, to se konalo hned po vražedném útoku teroristů Hamasu, se ochranka a policisté vyskytovali jen sporadicky. Tentokrát bylo podium obklopeno ochrankou z Federace židovských obcí, velvyslankyně Izraele i všech zúčastněných ústavních činitelů.
Ke shromáždění promluvil také vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Velvyslankyně Izraele v České republice Anna Azari promluvila k zúčastněným a hlavně poděkovala za podporu a pomoc České republiky Izraeli v této pro zemi těžké době.
Ihned po vražedném útoku se do Izraele sjížděli Židé z celého světa. Také například izraelští studující na univerzitě v Olomouci i jinde. Izrael dočasně sestavil krizové vedení země z důležitých osobností. Lidé začali organizovat spontánně pomoc postiženým, jak materiální, tak psychickou. Probíhala evakuace ze sídel okolo Pásma Gazy, kde probíhají boje za nalezení rukojmích a likvidaci příslušníků teroristické organizace Hamas, která v Gaze vládne, ovšem ze svých luxusních sídel v Kataru a dalších okolních arabských zemí.
Lidé nabízeli zdarma ubytování pro celé rodiny. Vznikly aplikace na podporu logistiky pomoci potřebným. Okamžitě začala identifikace mrtvých a odvlečených do Gazy.
Na shromáždění se dostavili mnozí ústavní činitelé včetně premiéra Petra Fialy, senátorů, poslanců, ministrů a dalších osobností. Ti vyjádřili solidaritu a podporu těžce zkoušenému Izraeli.
Mezitím v Izreli probíhají intenzivní akce pro nalezení a záchranu téměř 250 rukojmí. Brzy po 7. říjnu byly zřejmě úsilím diplomatů mateřských zemí propuštěny ze zajetí dvě ženy. Zatím vojáci izraelské armády IDF nacházejí jen mrtvá těla unesených.
Nedávno dojednané příměří již vedlo k propuštění 13 Izraelců včetně prababičky, jejíž fotka s příslušníky Hamasu v golfovém vozítku obletěla svět. Statečná žena s klidem přijala svůj osud. Hamas již dříve oznámil, že tato žena v zajetí zemřela, což je asi součástí psychologické války vůči Izraeli. Dnes se již blízcí těší z její přítomnosti.
Hamas také propustil 13 Thajců a Filipínců, neŽidů, kteří v Izraeli pracovali. Rukojmími se stalo také 30 velmi malých dětí, snad budou po uzavření příměří také brzy propuštěny. Jejich návrat nebude jen radostný, Hamas během vražedného útoku mnohým zavraždil rodiče přímo před očima.
V roce 2011 byl ze zajetí Hamasu propuštěn 5 let tam držený unesený izraelský voják Gilad Šalit, Izrael jej vyměnil za 1000 palestinských vražedkyň a vrahů v izraelských věznicích. Palestinci se tam mají náramně dobře. Izrael jim umožní si ve vězení doplnit až bakalářské studium. V roce 2011 Hamas oddaloval propuštění vězňů, aby si stihli dokončit vzdělání. Každý palestinský vrah svým činem zajistí svou rodinu na celý život, dostávají vysokou rentu, zřejmě z bohaté „humanitární“ pomoci Gaze.
Na fotce s vlajkou je vyhlášený pražský restauratér Aaron Gunsberger. Provozuje vyhlášenou košer restauraci King Solomon poblíž židovského hřbitova a Staronové synagogy v samém centru bývalé židovské čtvrti Josefov. Zajišťuje catering pro izraelské státní návštěvy u nás i například svatební hostiny a hostinu pro bar micva syna amerického velvyslance v Česku. Je odborníkem na košer porážku.
Všude izraelské modrobílé vlajky s Davidovou šesticípou hvězdou. Nejen Izraelci, také Židé po celém světě milují stát Izrael, je to jejich druhý domov.
Stát Izrael nemá psanou ústavu, v židovském náboženství je určeno 613 micvot/pravidel pro život, je zde zahrnuto i pozdějších 10 křesťanských přikázání, to je docela nepoměr, že.
Staronový izraelský premiér Netanjahu se snaží omezit silnou pozici soudů, ví proč, je obviněn z korupce. V Izraeli se nerozpakují poslat do vězení třeba i bývalého prezidenta za sexuální obtěžování, takže Netanjahuovi hrozí reálné nebezpečí.
V poslední době probíhal v zemi intenzivní politický boj za zachování pravomocí soudů. Hlavními organizátory byli vysoce postavení vojenští veteráni včetně nositelů Nobelovy ceny. Izraelští záložáci musí povinně každý rok na misích do armády, přestože mohou dostat od státu kompenzaci za ušlou mzdu, většina o ni nežádá a věnují každý rok měsíc státu.
V Izraeli žije 8,5 milionů obyvatel, nejen Židů, cca 2 miliony Arabů, dále křesťané, Beduíni, také Drúzové na Goalnských výšinách vždy loajální k zemi, kde žijí.
Mladí Izraelci musí v 18 letech narukovat do armády, kluci na 3 roky, děvčata na 2, až pak mohou studovat na univerzitě. Povinnost vojenské služby se vztahuje jen na Židy kromě Charedim. Ostatní včetně Arabů slouží v armádě dobrovolně, včetně mnoha mladých Židů z celého světa.
Na fotce je bývalý premiér a kandidát na prezidenta Jan Fischer.
Po teroristickém útoku 7. října bylo povoláno do IDF tisíce záložáků, včetně studujících a žijících v cizině. Tito lidé chybí v Izraeli ve všech oborech, Izrael nabídl studentům zdarma rok studia na univerzitě, pokud pomohou hlavně v zemědělství. Do služby se hlásí také Charedim, aby pomohli v logistice a dalších oborech s chodem státu.
Izraelci a Židé po celém světě vyzývají k modlitbám za unesené a rodiny obětí Hamasu. Zavražděných obětí je téměř 1400, což Izrael nazývá izraelským 11. zářím vzhledem k počtu obyvatel ve srovnání s USA.
Lidé v Izraeli a Židé po celém světě sdílejí fotky nesených a zavražděných s informacemi o jejich osudu.
„Bring them back home,“ objevuje se všude.
Zde jsou některé osudy z těžce zkoušeného Izraele:
Chlapec Abu Adi z drúzské vesnice si šetřil šekel k šekelu na něco velkého, teď se rozhodl všechny své úspory poskytnout vojákům izraelské armády bojujícím v Gaze, na jídlo a vybavení.
Thajská ošetřovatelka dala teroristům z Hamasu všechny své úspory, aby ušetřili její skoro 90 letou klientku.
Holčičce Aviv Katz s květinovým věnečkem ve vlasech jsou 2 roky a byla unesena, bez rodičů.
Teroristé z Hamasu svázali rodiče s dětmi drátem, polili hořlavinou a zapálili.
Yaffa Adar byl unesen teroristy z Hamasu do Gazy se svým vnukem.
Po měsíci bylo identifikováno tělo Shani Gabay, ta byla spolu s dalšími zmasakrovaná na hudebním festivalu poblíž hranice s Gazou.
Tříletá Abigail, jejíž rodiče byli zavražděni před jejíma očima, je mezi prvními na seznamu dalších vyměněných rukojmí.
Seniorka, která vozila svým autem děti z Gazy na vyšetření či léčbu do Izraele, byla taktéž unesená, snad se vrátí v pořádku domů, aby mohla pokračovat ve své dobročinnosti.
Na shromáždění se objevily hlavně židovské ženy, také paní Erbenová, přeživší holokaust, která žije poblíž izraelských hranic s Gazou, byla vyslána svými potomky, aby odletěla vládním speciálem do bezpečí v České republice.
U hranic s Gazou žije mnoho rusky mluvících obyvatel. Ve městě Sderot přímo na hranici jsem před několika lety navštívila záchrannou lékařskou stanici David Magen Adom, něco jako náš Červený kříž. Naproti se nachází škola pod obrovským betonovým krunýřem, aby děti nemusely kvůli každí raketě z Gazy přerušovat vyučování. Ve škole mají starší děti na starosti vždy jedno mladší dítě, o které se starají a pomáhají mu v případě krizové situace.
Navštívili jsme zde také policejní stanici s výstavkou raket z Gazy. Stanice vypadá jako betonová pevnost. Naproti jsme si vyzkoušeli jak fungují betonové autobusové zastávky/protiraketové kryty, když se do nich během několika vteřin musí schovat až 30 osob.
Shromáždění jsem dokumentovala na fotkách, izraelsko-česko-slovenská umělkyně Hana Alisa Omer kresbou. Hana právě maluje moji maličkost do pravého dolního rohu své kresby. Velmi se divila, že jsem se na ní poznala po jejím dokončení.
K večeru se na Václaváku vyrojilo několik propalestinských aktivistů. Pravidelně potkávám tuto partičku kolem paní Rudvanové. Jednou v Senátu, kde se báli pozřít občerstvení, prý může být otrávené. Tam jsem se paní Ridvanové také trochu provokativně ptala: „Z čeho žijete?“ neboť tito „aktivisté“ jsou dobře zaplacení stejně jako teroristé z Hamasu. Tehdy mi hrdě ukázala na své bříško ve vysokém stupni těhotenství.
