Článek
Za velkého úsilí Daniela Löw-Beera, potomka majitelů zdejší textilky a z největších předválečných podnikatelů u nás se továrna postupně proměňuje na muzeum.
Jak zdůraznil Daniel: „Muzeum nebude plné exponátů, ale příběhů.“
Vstoupili jsme do areálu bývalé textilky Löw -Beerů v Brněnci, předpokládám, že rekonstrukce areálu potrvá ještě desítky let. Výrobu zde zkrachovalá firma Vitka ukončila v roce 2012.
Daniel zakoupil svůj zdevastovaný průmyslový areál za jednotky miliony korun, dalších přes 20 milionů již bylo investováno.
Sál Muzea přeživších, vlněné závěsy a deky na lavice upletly a utkaly z vlny dvě brněnské firmy.
Zdevastovaný areál bývalé slavné textilky svých předků zakoupil potomek rodiny Löw-Beerů Daniel za jednotky milionů korun.
„To je můj dědeček a pradědeček,“ ukázal mi na poster vlevo.
Během zahájení provozu nového muzea jsme si prohlédli model budoucí podoby muzea. Fotograf mi pěkně naaranžoval fotku.
Eva Lustigová vede Nadaci, která dbá o dědictví jejího otce a celé rodiny, přivezla a darovala muzeu knihy svého otce Arnošta Lustiga vydané po celém světě. Na fotce se tato agilní dáma usmívá vedle syna Daniela Löw-Beera. V pozadí jsou pozůstatky tkalcovny bývalé textilky, také dílna Bauhausu.
Pohled na jednu stěnu expozice s prosklenými boxy s příběhy textilních výtvarnic a designérek německého předválečného Bauhausu. Lilly Reich prosazovala odvahu k barvám, se svým přítelem, autorem vily Tugendhat, spolupracovala na návrhu interiéru této vily včetně textilií. Lucie Rie ve svém umění vždy začínala od nuly, Otii Berger neunikla plynovým komorám v Osvětimi a Anni Albers i v devadesáti navrhovala látky, tiskla, cestovala a přednášela.
V jednom z prosklených boxů jsou vystavená díla Otti Berger, ta pracovala také v Praze se svým bratrem, módním návrhářem. Vlevo je pruh s názvem Dotyková tabule, pro lepší pochopení textilních barev, vpravo vzor, který prostupuje celou expozici Muzea přeživších.
Pohled z expozice muzea do bývalé tkalcovny. Z kulatých dóz na vlnu je v ní vytvořený obrazec, větší dózy jsou zde použité jako odpadkové koše.
Daniel Löw-Beer dohlíží na instalaci vystavených uměleckých děl. Mezi nimi jsou dva obrazy od Paula Klee.
Hudebník a zpěvák během generálky módní přehlídky sedí a zpívá za klavírem.
Brněnské firmy pro muzeum upletly a utkaly nejen koberečky, také povlaky na polštářky, podél hlediště jsou zavěšené pruhy pleteniny se vzorem navržených lékařem Danielem Löw-Beerem. Vzor tvoří šroubovice lidských genů, kontratní pruhy šroubovic s převrácenou barevností odkazují na rozdílné geny mužů a žen. Zřejmě silné geny a přátelství jeho předků se zakladatelem genetiky, brněnským Gregorem Mendelem, nedaly Danielovi spát, a tak se pustil do náročného díla budování Muzea přeživších v bývalé věhlasné továrně svých předků.
Modely a modelky za skleněnou stěnou oddělující expozici od bývalé tkalcovny působí jako z jiného, minulého světa.
Kanceláře v domku, odkud Oskar a Emilie Schindlerovi spravovali koncentrační tábor. Měli pohodlný domov, ale raději spali s Židy, protože se vždy báli, co by jim mohli dozorci udělat. Když Oskar odešel, Emilie vždy zůstala.
V této budově bylo umístěno 50 až 100 dozorců SS, protože se jednalo o pracovní koncentrační tábor, který byl pod nacistickou správou.
Po mostu přes říčku Svitavu přicházeli koncem roku 1944 Schindlerovi Židé do továrny.
Slavnostního zahájení otevření muzea se zúčastnila také dívka v červených šatičkách z jinak celého černobílého filmu Schindlerův seznam režiséra Stevena Spielberga.
Šťastně se na mě usmívá spokojený norský kurátor Muzea Widar Halén. S velkým zájmem mi položil otázku, jak se mi v muzeu líbí. Já mu nadšeně odpověděla, že velmi.
Dvě dcery Baumových se zúčastnily otevření muzea, zde jedna z nich podepisuje knihu s příběhem jejích rodičů. Joseph Bau (1920 – 2002) byl izraelský umělec, animátor a spisovatel polského původu. Bau přežil holokaust, byl poslán do pracovního tábora Oskara Schindlera. Tajná svatba s jeho ženou Rebeccou Tennenbaumovou v koncentračním táboře Krakov-Plaszów se dostala do filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam.
Bau se narodil v Krakově, vyučil se grafikem, v koncentračním táboře vyráběl cedule a mapy pro Němce. Také padělal dokumenty a doklady pro lidi, těm se podařilo z tábora uprchnout.
Během svého věznění se Bau zamiloval do vězeňkyně Rebeccy Tennenbaumové, po Płaszówu byl převezen do Brněnce, zde zůstal do konce války, zatímco Rebecca byla poslána do Osvětimi. Až po zveřejnění Schindlerova seznamu v roce 1993 se Bau dozvěděl, že Rebecca, která pracovala jako manikérka pro Amona Goetha a také znala Schindlera, dostala jeho jméno na seznam a vybrala si ho místo sebe, protože můj manžel pro mě byl důležitější než já a já se nebála.
Po osvobození se Bau setkal se svou ženou, v roce 1950 spolu emigrovali do Izraele s tříletou dcerou Hadassah, později se jim narodila dcera Clila. Později Bau tvořil animované filmy.
Prostor pro osvěžení s výborným jídlem a pitím a vynikajícím jablečným štrůdlem.
Zahájení si nenechal ujít ministr Výborný, vpravo stojí senátor a starosta Svitav. V tomto městě nedaleko se zachránce Židů Oskar Schindler narodil a prožil své mládí. Také Svitavy pracují na zviditelnění a udržení památky jejich světoznámého rodáka.
Daniel Löw-Beer s německým velvyslancem, ten přijel s manželkou.
Na fotografii je manžel dcery majitelů vily Tugendhat v Brně prof. Dr. Daniely Hammer-Tugendhat (narozená již v emigraci v roce 1946 v Caracasu v Brazílii), pan Ivo Hammer, v baretu. Narodil se v roce 1944 v Ulmu, vystudoval dějiny umění, filozofii a klasickou i křesťanskou archeologii. Ivo Hammer učí na mnoha světových univerzitách, žije ve Vídni. Brno ocenilo manžele za publikace a přednášky o vile Tugendhat, darování archivu fotografií prof. Dr. Daniely Hammer-Tugendhat Muzeu města Brna, za konzervačně-vědecký výzkum ve vile Tugendhat, doplňující výzkumy v areálu Veletrů Brno a řadu dalších činností, které přispívají k rozšiřování tuzemsklého i mezinárodního povědomí o významných kulturních památkách města Brna.
Vedle něj stojí David Cysař, současný majitel pražské Winternitzovy vily.
Na fotografii vlevo jedna ze zakladatelek spolku ŠTETL Eva Yildizová. Spolek vznikl jako centrum židovské kultury a připravuje a realizuje celoroční program s židovskou tématikou pro širokou veřejnost v Brně a okolí.
Zakladateli spolku jsou Židovská obec Brno, Eva Yildizová a rabín Štěpán Menaše Kliment. Každoročně organizují mezinárodní festival židovské kultury ŠTETL FEST, vždy první víkend v září. Dalším festivalem je festival izraelského filmu KOLNOA, každoročně v říjnu v Praze.
Vpravo David Cysař, vedle něj Martin Reiner, ředitel Nadačního fondu Malý Mehrin. Nová budova židovského muzea v Brně bude stát na exkluzivním pozemku poskytnutém městem Brno vedle Fuchsova autobusového nádraží U Grandu. V roce 2022 byla vyhlášena mezinárodní soutěž na návrh hlavní budovy muzea.
Soutěže se zúčastnila čtyři architektonická studia, poté porota v čele s Ing. arch. Josefem Pleskotem zvolila vítězem jednomyslně návrh japonského architekta Kengo Kumy.
Polská televize před objektem Schindlerovy archy, kde žili a vyráběli munici Schindlerovi Židé. Předtím prý nejprve natáčeli v továrně, dnes muzeu, kde Schindlerovi Židé vyráběli smaltované nádobí. Koncem roku 1944 se přesunuli do továrny, pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen, v Brněnci.
Léta devastace využila všemocná příroda k obarvení této ruiny.
Před objektem válečného sídla SS dozorců stojí vozy německého velvyslance, rakouského konzula a švýcarského návštěvníka muzea. Na tomto náměstí mezi továrními budovami během nástupu předali Židé Schindlerovi prsten s citátem z Talmudu: Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět. Prsten byl vyroben z roztavených zlatých zubních náhrad.
Hejtman Východočeského kraje Netolický hovořil o likvidaci jedovatých látek v opuštěné továrně v roce 2014.
Slavnostního otevření Muzea přeživších se zúčastnil a promluvil k návštěvníkům také Michael Siebenbrodt, ředitel Bauhaus-Museum ve Výmaru 1992-2017, také spoluzakladatel mezinárodního Bauhaus-Colloquia ve Výmaru. Pořádá přednášky o tomto fenoménu po celém světě, již navštívil 75 zemí. S Kamilem Fuchsem, synem slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse, se v 80. letech podílel na generální rekonstrukci brněnské vily Tugendhat.
K poslechu nám zahráli hudební motivy z filmu Schindlerův seznam klavírista Martin Kasík a houslistka Jana Nováková.
Daniel Löw-Beer sestavil vlastní hudební uskupení, během hudebního vystoupení četl text o osudu své rodiny a Schindlerových Židů. Někteří z nás zadržovali pláč.
K návštěvníkům promluvil přes video autor knihy Schindlerův seznam Thomas Keneally. Druhý zprava stojí jeho vnuk. První je Erika Rosenberg, mapující život Oskara a Emilie Schindlerových, o Emilii napsala knihu. Vedle nich uprostřed stojí Oliwia, polská žena, která se v černobílém filmu Schindlerův seznam objevila jako memento holčička v červeném kabátku. Dále se představily sestry Bau, dcery přeživších.
Pohled do betonové haly tkalcovny s unikátní architekturou. Již v roce 1895 byla tato hala a další zde postavené z betonu, poprvé v Evropě podle francouzského architekta.
Začíná módní přehlídka oděvů ušitých z vlněných látek využitých v muzeu nejen jako různobarevné závěsy. Šály z nich jsou zde na prodej v muzejním shopu. Mladí modelové a modelky v unikátních oděvech z unikátních látek nás ohromili. Cestou domů vlakem jsem se náhodou setkala s mladíkem, jejich vizážistou.
Velmi pohodlné a příjemné modely bychom si všichni také rádi oblékli. Módní přehlídku zorganizovala a vedla paní Světlana Ruggiera Kulíšková, umělecká ředitelka Muzea přeživších.
Jedním z modelů se stal také kudrnatý a milý syn Daniela Löw-Beera.
Toto je můj nejoblíbenější model.
Video záznam z otevíracího ceremoniálu byl snímán několika kamerami.
Daniel Löw-Beer přivítal na jevišti majitele brněnské firmy, která vyrobila, upletla látky pro modely na módní přehlídku a také koberečky se vzorem členky předválečného Bauhausu, Otti Berger. Původní kobereček je součástí vitríny informující o životě a díle Otti Berger.
Značka brněnské textilní firmy vyrábějící vlněné pleteniny. Plánují nakoupit japonské stroje, které dokáží najednou uplést celý svetr. Podle informace pana majitele, se chtějí posunout dále, kam to má být, zatím nechtěl prozradit.
Model i modelky se v modelech viditelně cítili pohodlně.
Pohled na vstup do areálu muzea, haly bývalé přádelny.
Dozorci SS sídlící v této budově byli nebezpeční a Joseph Bau pro Schindlera padělal dokumenty tak, aby ty nejhorší mohl poslat pryč na válečnou frontu.
Dámy nahlíží do mnohem zdevastovanější části bývalé textilky v Brněnci na druhé straně silnice. V tomto areálu se nachází také již dlouho opuštěná vila, před cca 15 lety se také plánovalo zbourání všech zdejších budov.
Pohled od nádraží Moravská Chrastová, ta je součástí Brněnce, na vstupní bránu do druhé části bývalé textilky. Vlevo je vidět část již velmi zdevastované vily.
Zdroje:
Informace z expozice muzea.
Informace z poskytnutých informačních materiálů
