Článek
Paní Bouchalová se mě udiveně ptá: Vy jste až ze Šumperka, a u vás se nic podobného nekoná?
Na což smutně reaguji: Bohužel ne, a je to škoda. Lidé se sejdou, dobře se baví a udržují se tradice, že.
Později, cestou vlakem směr Šumperk, mě napadne, že v bývalých Sudetech, kde se Šumperk, do roku 1945 převážně německý, nachází, se dodržovaly spíše tradice spojené s německou kulturou a historií. To všechno skončilo s poválečným odsunem převážné většiny německého obyvatelstva.

Dvě dívky z místního Dětského folklorního souboru v nádherných krojích z přerovké Hané. Kroje jim šije a pečuje o ně šikovná paní.

Vynášení smrti a vítání jara je západoslovanský lidový zvyk, ten byl od roku 1366 církví potírán jako přežitek z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, ta má podle oblastí různá jména, především na východě se nazývá Morana.

V Čechách byla kontinuita vynášení Smrtky a vítání jara přerušená, její obnově se věnují folklórní a národopisné skupiny. Výjimkou jsou Suchovršice v okrese Trutnov, zde existuje nepřerušená tradice vynášení Smrti celou vesnicí, doplněná o vynášení druhé figury – Smrťáka. Rituál nebyl přerušen ani v některých oblastech Moravy, například právě na Přerovsku.

Nové moderní logo a vizuál Folklorního souboru Haná Přerov byly představeny během loňského Folklorního festivalu Přerov. Novou identitu navrhl architekt, grafik a člen souboru Milan Šuška. Nové logo čerpající z regionálních tradic je představuje lidem srozumitelně, jednoduše a moderně.
Autor logo založil na motivu srdce, to se opakuje na součástech hanáckého kroje, v současnosti se vždy klade důraz na srozumitelnost a snadnou aplikovatelnost. Jednoduchý čtvercový logotyp je tedy tvořen písmeny proloženými symbolem srdce. Nejvýraznější atributy historicky spojené s Hanou, klásek a osení, nahrazují ve slovech háčky a čárky. V barevné paletě Šuška vyjadřuje emoce spojené s tancem a lidovou hudbou, ale také s geografickým vymezením oblasti a nejčastějšími tématy v písních.

ZŠ Přerov, Trávník, vzdělává asi 700 žáků s rozšířenou výukou matematiky. K dispozici je školní družina, moderní víceúčelové sportovní hřiště, žákovská knihovna, tělocvičny, počítačové učebny a školní klub. Škola se podílí na ekologických projektech a organizuje řadu společenských aktivit. Právě zde má domov Dětský folklorní soubor Trávníček, který vede akční paní Bouchalová.

Paní Bouchalová požádala kolegyni o pomoc s uvázáním uší na svém šátku.
Radost z krásy lidových krojů, hanáckých tanců a písní rozdává Folklorní soubor Haná Přerov již od roku 1967. Oblast Hané je pro ně srdeční záležitostí a folklor životním stylem. Soubor se snaží o zachování živoucího odkazu předků, oživuje staré hanácké tance zejména z oblasti Tovačovska a okolí. Velkou péči věnuje autentičnosti hanáckého kroje. Každá členka souboru má širokou sukni s jiným, původním vzorem. Tisk originálního vzoru podle zachovaných matric v přerovském muzeu probíhá ve speciální tiskárně v Praze.

Na speciální bílou plátěnou čepičku držící vlasy pohromadě, se uváže šátek s originálním vzorem.
Já si to umím uvázat sama, ale tady nemám zrcadlo, informuje nás odborně paní Bouchalová, vedoucí DFS Trávníček.

Vedoucí Dětského folklorního souboru Trávníček paní Bouchalová v plné zbroji a kráse. Průvod může začít.

Členka Folklorního souborů Haná Přerov přinesla v košíku na první pohled živého králíčka, ale byl vycpaný. Přesto se od něj děti nemohly odrhnout a s láskou jej hladily.
Mám doma ještě vycpanou husu, tu vezmu příští rok, dozvěděli jsme se, a tak se už teď těšíme na nový zážitek.

Kluci v krojích s čepicemi zvanými bobrovky (ty originální se vyrábí z bobří kožešiny) jsou nadšení z focení.
Součástí vynášení Smrti bylo a je doposud také přinášení nového léta, ozdobeného stromu podobného májce, nazývá se líto, letečko nebo májíček. Vytváří se ze zeleného stromu či větví zdobených obarvenými vajíčky, stužkami, kokardami, řetízky, papírovými holubičkami a dalšími ozdobami především v červené a zelené barvě.

Průvod mnoha krojovaných členů místních folklorních souborů provhází sídlištěm.

Průvod v krojích prochází centrem města.
Rituál vynášení Morany se většinou koná na Smrtnou neděli (dva týdny před Velikonocemi). Figuru Smrtky vytváří dívky ze slámy a oblékají ji do ženských šatů, postava je různě ozdobená, například stuhami nebo kraslicemi. Poté je nastrčená na tyč.
Smrt se vynáší z vesnice/města za zpěvu obřadních písní a poté je vhozená do vody/řeky či do příkopu, někde se spálí nebo zakopává do země. Házení do vody Smrt a Zimu nezničí, ale pouze ji pošle zpět do podsvětí, do toho je vodní tok bránou.

Přerovský zámek nad rozsáhlým pásem městských hradeb využívá Muzeum Komenského již od roku 1906. Dnešní podoba renesančního zámku rodu Žerotínů je ze 17. století.

Krojovaný průvod s Moranou v čele vyrazil od Základní školy Trávník v Přerově, přes centrum města průvod sešel fortnou mezi bývalými hradbami směrem k Bečvě.

Nadšení fotografové zaujali pozici na hradbách, aby zaznamenali sílu okamžiku na těch nejlepších a nejzajímavějších fotkách.

Členové souboru zachovávají či oživují v Přerově dávné tradice například během Masopustu, vynášení Smrtky, Velikonoc nebo vánočních svátků. Soubor Haná Přerov bývá hostem nejrůznějších kulturních akcí po celé České republice a také v zahraničí. V samotném Přerově pořádá folklorní festival V zámku a podzámčí.

Lidé v Přerově si ani letos nenechali ujít krojovaný průvod městem, vhození Morany do řeky Bečvy sledovali z lávky U Loděnice.

U řeky děti Smrtku odstrojily a vhodily do vody. Za ní hází do vody výfuky mrtvých vajec, které symbolizují odcházení smrti po vodě, vajíčka jsou prázdná a není v nich život.

Košíčky s nenabarvenými vyfouklými vajíčky se vyprázdnily, děti vhodily skořápky do řeky za Moranou.

Celý barevný rituál přilákal k řece mnoho diváků nejen z Přerova. Stovky lidí na nábřeží a na lávce nad řekou vytvořily zajímavou kulisu nejen k fotkám.

Kluci si nesou od řeky Bečvy domů pestrobarevný příslib léta.

Tento půvabný soulad mezi mladou maminkou a její dcerkou v krojích jsem nemohla nevyfotit. Také se vám tak tato fotka tak líbí?

Půst mezi koncem Masopustu a začátkem Velikonoc sice nepatří k nejveselejším obdobím roku, ale ožívá při něm spousta hezkých lidových tradic. Třeba smrtná neděle, ta letos připadá na 6. dubna 2025, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Vynáší se smrtka a tak definitivně končí zima a začíná jaro. Záleží na každém, zda začátek nového ročního období oslaví důkladným úklidem, anebo pořízením nového kousku oblečení, ten by měl mít zářivé jarní barvy.
Zdroje:
Rozhovory s účastníky krojovaného průvodu