Hlavní obsah
Lidé a společnost

V Přerově jsme vynášeli Moranu a přivolali tak jaro, fotoreportáž

Foto: Lenka Hoffmannová

Během rozhovoru s paní Bouchalovou, vedoucí Dětského folklorního souboru (DFS) Trávníček Přerov, zjišťuji informace o obřadu vynášení Morany a folklorních aktivitách ve městě.

Město Přerov má aktivní folklorní soubory, které udržují hanácké lidové tradice. Pořádají Masopust, vynášení Morany, také Folklorní festival a další události.

Článek

Paní Bouchalová se mě udiveně ptá: Vy jste až ze Šumperka, a u vás se nic podobného nekoná?

Na což smutně reaguji: Bohužel ne, a je to škoda. Lidé se sejdou, dobře se baví a udržují se tradice, že.

Později, cestou vlakem směr Šumperk, mě napadne, že v bývalých Sudetech, kde se Šumperk, do roku 1945 převážně německý, nachází, se dodržovaly spíše tradice spojené s německou kulturou a historií. To všechno skončilo s poválečným odsunem převážné většiny německého obyvatelstva.

Foto: Lenka Hoffmannová

Dvě dívky z místního Dětského folklorního souboru v nádherných krojích z přerovké Hané. Kroje jim šije a pečuje o ně šikovná paní.

Foto: Lenka Hoffmannová

Vynášení smrti a vítání jara je západoslovanský lidový zvyk, ten byl od roku 1366 církví potírán jako přežitek z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, ta má podle oblastí různá jména, především na východě se nazývá Morana.

Foto: Lenka Hoffmannová

V Čechách byla kontinuita vynášení Smrtky a vítání jara přerušená, její obnově se věnují folklórní a národopisné skupiny. Výjimkou jsou Suchovršice v okrese Trutnov, zde existuje nepřerušená tradice vynášení Smrti celou vesnicí, doplněná o vynášení druhé figury – Smrťáka. Rituál nebyl přerušen ani v některých oblastech Moravy, například právě na Přerovsku.

Foto: Lenka Hoffmannová

Nové moderní logo a vizuál Folklorního souboru Haná Přerov byly představeny během loňského Folklorního festivalu Přerov. Novou identitu navrhl architekt, grafik a člen souboru Milan Šuška. Nové logo čerpající z regionálních tradic je představuje lidem srozumitelně, jednoduše a moderně.

Autor logo založil na motivu srdce, to se opakuje na součástech hanáckého kroje, v současnosti se vždy klade důraz na srozumitelnost a snadnou aplikovatelnost. Jednoduchý čtvercový logotyp je tedy tvořen písmeny proloženými symbolem srdce. Nejvýraznější atributy historicky spojené s Hanou, klásek a osení, nahrazují ve slovech háčky a čárky. V barevné paletě Šuška vyjadřuje emoce spojené s tancem a lidovou hudbou, ale také s geografickým vymezením oblasti a nejčastějšími tématy v písních.

Foto: Lenka Hoffmannová

ZŠ Přerov, Trávník, vzdělává asi 700 žáků s rozšířenou výukou matematiky. K dispozici je školní družina, moderní víceúčelové sportovní hřiště, žákovská knihovna, tělocvičny, počítačové učebny a školní klub. Škola se podílí na ekologických projektech a organizuje řadu společenských aktivit. Právě zde má domov Dětský folklorní soubor Trávníček, který vede akční paní Bouchalová.

Foto: Lenka Hoffmannová

Paní Bouchalová požádala kolegyni o pomoc s uvázáním uší na svém šátku.

Radost z krásy lidových krojů, hanáckých tanců a písní rozdává Folklorní soubor Haná Přerov již od roku 1967. Oblast Hané je pro ně srdeční záležitostí a folklor životním stylem. Soubor se snaží o zachování živoucího odkazu předků, oživuje staré hanácké tance zejména z oblasti Tovačovska a okolí. Velkou péči věnuje autentičnosti hanáckého kroje. Každá členka souboru má širokou sukni s jiným, původním vzorem. Tisk originálního vzoru podle zachovaných matric v přerovském muzeu probíhá ve speciální tiskárně v Praze.

Foto: Lenka Hoffmannová

Na speciální bílou plátěnou čepičku držící vlasy pohromadě, se uváže šátek s originálním vzorem.

Já si to umím uvázat sama, ale tady nemám zrcadlo, informuje nás odborně paní Bouchalová, vedoucí DFS Trávníček.

Foto: Lenka Hoffmannová

Vedoucí Dětského folklorního souboru Trávníček paní Bouchalová v plné zbroji a kráse. Průvod může začít.

Foto: Lenka Hoffmannová

Členka Folklorního souborů Haná Přerov přinesla v košíku na první pohled živého králíčka, ale byl vycpaný. Přesto se od něj děti nemohly odrhnout a s láskou jej hladily.

Mám doma ještě vycpanou husu, tu vezmu příští rok, dozvěděli jsme se, a tak se už teď těšíme na nový zážitek.

Foto: Lenka Hoffmannová

Kluci v krojích s čepicemi zvanými bobrovky (ty originální se vyrábí z bobří kožešiny) jsou nadšení z focení.

Součástí vynášení Smrti bylo a je doposud také přinášení nového léta, ozdobeného stromu podobného májce, nazývá se líto, letečko nebo májíček. Vytváří se ze zeleného stromu či větví zdobených obarvenými vajíčky, stužkami, kokardami, řetízky, papírovými holubičkami a dalšími ozdobami především v červené a zelené barvě.

Foto: Lenka Hoffmannová

Průvod mnoha krojovaných členů místních folklorních souborů provhází sídlištěm.

Foto: Lenka Hoffmannová

Průvod v krojích prochází centrem města.

Rituál vynášení Morany se většinou koná na Smrtnou neděli (dva týdny před Velikonocemi). Figuru Smrtky vytváří dívky ze slámy a oblékají ji do ženských šatů, postava je různě ozdobená, například stuhami nebo kraslicemi. Poté je nastrčená na tyč.

Smrt se vynáší z vesnice/města za zpěvu obřadních písní a poté je vhozená do vody/řeky či do příkopu, někde se spálí nebo zakopává do země. Házení do vody Smrt a Zimu nezničí, ale pouze ji pošle zpět do podsvětí, do toho je vodní tok bránou.

Foto: Lenka Hoffmannová

Přerovský zámek nad rozsáhlým pásem městských hradeb využívá Muzeum Komenského již od roku 1906. Dnešní podoba renesančního zámku rodu Žerotínů je ze 17. století.

Foto: Lenka Hoffmannová

Krojovaný průvod s Moranou v čele vyrazil od Základní školy Trávník v Přerově, přes centrum města průvod sešel fortnou mezi bývalými hradbami směrem k Bečvě.

Foto: Lenka Hoffmannová

Nadšení fotografové zaujali pozici na hradbách, aby zaznamenali sílu okamžiku na těch nejlepších a nejzajímavějších fotkách.

Foto: Lenka Hoffmannová

Členové souboru zachovávají či oživují v Přerově dávné tradice například během Masopustu, vynášení Smrtky, Velikonoc nebo vánočních svátků. Soubor Haná Přerov bývá hostem nejrůznějších kulturních akcí po celé České republice a také v zahraničí. V samotném Přerově pořádá folklorní festival V zámku a podzámčí.

Foto: Lenka Hoffmannová

Lidé v Přerově si ani letos nenechali ujít krojovaný průvod městem, vhození Morany do řeky Bečvy sledovali z lávky U Loděnice.

Foto: Lenka Hoffmannová

U řeky děti Smrtku odstrojily a vhodily do vody. Za ní hází do vody výfuky mrtvých vajec, které symbolizují odcházení smrti po vodě, vajíčka jsou prázdná a není v nich život.

Foto: Lenka Hoffmannová

Košíčky s nenabarvenými vyfouklými vajíčky se vyprázdnily, děti vhodily skořápky do řeky za Moranou.

Foto: Lenka Hoffmannová

Celý barevný rituál přilákal k řece mnoho diváků nejen z Přerova. Stovky lidí na nábřeží a na lávce nad řekou vytvořily zajímavou kulisu nejen k fotkám.

Foto: Lenka Hoffmannová

Kluci si nesou od řeky Bečvy domů pestrobarevný příslib léta.

Foto: Lenka Hoffmannová

Tento půvabný soulad mezi mladou maminkou a její dcerkou v krojích jsem nemohla nevyfotit. Také se vám tak tato fotka tak líbí?

Foto: Lenka Hoffmannová

Půst mezi koncem Masopustu a začátkem Velikonoc sice nepatří k nejveselejším obdobím roku, ale ožívá při něm spousta hezkých lidových tradic. Třeba smrtná neděle, ta letos připadá na 6. dubna 2025, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Vynáší se smrtka a tak definitivně končí zima a začíná jaro. Záleží na každém, zda začátek nového ročního období oslaví důkladným úklidem, anebo pořízením nového kousku oblečení, ten by měl mít zářivé jarní barvy.

Zdroje:

Rozhovory s účastníky krojovaného průvodu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz