Článek
Obec Horní Studénky (německy Studinke) leží 3 km od Štítů, žije zde asi 350 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1353, kostel v horní části obce je doložen již v roce 1531, je zasvěcený sv. Leonardovi a byl známým poutním místem již v roce 1620. V roce ch je už z roku 1620. V roce 1734 byly postaveny ambity kolem kostela, které měly chránit poutníky před nepohodou, okolo kostela se nachází hřbitov.
Vzrostlá alej vedoucí směrem dolů na Štíty nabízí krásné a zajímavé výhledy, spolu se slunečním svitem vytváří působivé obrazy.
Obec se může pyšnit těmito významnými rodáky: Vladimír Přikryl (1895–1968), velitel 2. československé paradesantní brigády v SSSR, František Rabenseifner (1921–1991), novinář a spisovatel, jehož dosud nevydané prózy jsou svým obsahem vázány přímo na Horní Studénky (např. trilogie Pevnost Velká Morava, odehrávající se v letech 1938–1945). Je také autorem dvoudílné monografie o Horních Studénkách (1983), jejíž strojopis je uložen v knihovně Státního okresního archivu Šumperk, Čeněk Ryzner (1845–1923), lékař, archeolog a sběratel.
Vpravo od silnice v údolí potoka pod Homolí a na dolní Pustině na jaře rostou a bohatě kvetou lány bledulí. Na obloze lze vidět bílou stopu po tryskáči, není to chemtrails, jak rádi uvěří někteří čeští důvěřivci dezinformacím ruských trolích farem.
Hustou smíšenou alejí prosvítá slunce.
Zvláště na jaře se rozvodňují jindy malé potůčky, většina z nich je svedená pod vozovkou do údolí a tamního potoka.
Blankytná obloha s bílými obláčky vytvářejí barevné pozadí ještě holých větví stromů a jehnědů.
Výpadovka mezi Štíty a Studénkami je velmi frekventovaná se spoustou náklaďáků, pro chodce je na tomto úseku poměrně ne bezpečno.
V tomto období jarního tání a hojného letošního deště je okolo slyšet zurčení a bublání vody tekoucí do údolí.
Holý strom a přesto zajímavého tvaru na rozděleném pozadí již svěže zeleného pole a zatím hnědé příkopy.
V jarní přírodě miluju barevné vrstvy, možná početnější, než v pozdějším období, kdy se vše zelená a hýří barvami, ovšem bez pravidelnosti. Tmavě hnědá hromada hnoje umístěná na barevném rozmezí, narušuje jak barvou tak tvarem celý fotografický obraz.
Na pozadí neobvyklých bílých obláčků se k sobě sklánějí zatím holé stromy zajímavých tvarů.
Miluju stíny, pořád se mi do fotek pletl můj stín, bylo nutno neustále kontrolovat polohu.
V zatáčce před mostem přes Březnou před vstupem do města Štíty stojí stále více zanedbaný a chátrající bývalý hospodářský areál, ovšem zpestřuje mi témata fotek.
Štíty (německy Mährisch Schildberg, do roku 1949 česky Šilperk) je malé moravské město s 2 tisíci obyvateli. Město leží uprostřed podhůří Orlických hor a Hrubého Jeseníku a je známé díky Acrobat Parku, je to největší areál pro letní akrobatické skoky na lyžích na světě.
Lomený stín velkého stromu na břehu řeky Březné.
„Vítá vás město Štíty,“ hlásá tabule na mostě přes řeku Březná při vstupu do města.
Město Štíty je známo pro svou pověst „Moravského Kocourkova“, v pověstech se vypráví o městečku „Šimperk“ a o lidech zde žijících tzv. Šimperácích. Zdejší obyvatelstvo provází kdejaké bláznivé příhody (např. pověšení obecního vola na věž kostela, o kapsářském cechu na zdejším jarmarku, o sloním vejci v šimperské kašně, atd). Většina pověstí se shoduje s těmi v knize Kronika města Kocourkova jejímž autorem je spisovatel Ondřej Sekora. Pověsti vznikly odvozením ze staré německé pověsti z 16. století „Die Schildbürger“, která pojednává o obyvatelích saského města Schildau.
Okolo úpravného potůčku obklopeného vzrostlými stromy se obvykle batolí kačky a husy, tentokrát asi zůstaly doma.
Městem Štíty se okolo nás několikrát projela různá zemědělská vozidla. Tento moderní traktor možná směřuje do Prahy, ať si taky Pražáci prohlédnou nové modely zemědělské techniky.
Dům u cesty vypadá, jakože se dostal do rukou starostlivého majitele, ten, jak je vidět, se snaží zachovat historické prvky na letitém domě.
Zákoutí na jedné ze zahrádek u cesty, zajímavé jak barevně, tak neobvyklým uspořádáním trubky.
Řada hodnotných histoických domů na ulici vedoucí vzhůru na štítecké náměstí, to bylo v roce 1992 vyhlášeno památkovou zónou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s kamenným křížem je barokní jednolodní kostel s bohatě členěným interiérem z roku 1755 s půlkruhovým závěrem, vestavěnou kvadratickou věží s volutovými křídly a obdélnou patrovou sakristií na epištolní straně. Fasády jsou členěny pilastry a římsovými hlavicemi. Pod kostelem jsou vyzděny krypty se zaklenutými prostorami. Věž je nově opatřena dvěma zvony z dílny L. Dytrichové z Brodku u Přerova. Kamenný jetelový kříž s korpusem Krista a reliéfem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1859.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADty
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADty
