Článek
V Šumperku je možné se napojit na cyklostezku směrem do Bludova v několika místech, tento výlet začíná cestou okolo zahrádkářských kolonií Českého zahrádkářského svazu nazvané Nová osada a dále na pravé straně se nachází Osada pod Hájem, což je název kopce s rozhlednou nad Šumperkem.
Pohled na hlavní bránu Nové osady, zde si milovníci zahrádkaření plní své sny a užívají si čerstvého vzduchu a asi i společnosti sousedů, již brzy se opět dočkají.
Jedno ze zákoutí zimní zahrady, již brzy se keře a stromy zazelenají a zahrádkáři se dočkají úrody, každoroční koloběh v přírodě se zopakuje.
Znáte tu pohádku s názvem Až opadá listí z dubu z knihy Jana Wericha? Jen ať nedopadnete jako ten čert. Ta kniha se jmenuje Fimfárum, byl podle ní natočen loutkový film, na konci knihy je krátká pohádka složená z jednoslabičných slov, Jan Werich byl opravdovým mistrem jazyka. Je to moje oblíbená kniha, a nejen z dětství.
Od rozcestí nad Šumperkem vede nedávno upravená a vyasfaltovaná cesta směrem na Bludoveček. Bludoveček je název bývalé středověké zástavby, která náležela k Bludovskému hradu a je zdrobnělinou od slova Bludov. Místo nazývané Zámeček bylo sídlo bývalého správce bludovského panství, které vzniklo později až v raném novověku.
Místa Bludoveček a Zámeček jsou situována na úbočí kopce Chocholíku, který je součástí Hanušovické vrchoviny. Dnes již vyasfaltovaá cesta je spojuje s Bludovem a okrajem Šumperka.
Cyklostezku mezi Šumperkem a Bludovem využívají nejen cyklisté a chodci, také dvoustopá vozítka.
V minulosti byla tato cesta důležitou spojnicí střední Moravy s jesenickým regionem a Slezskem. Nyní je tato cesta a osada na ní klidným místem s loukami a lesy, je oblíbeným východiskem pro výšlapy například k rozhledně Háj.
Na kopci mezi Šumperkem a Bludovem je křižovatka s možností odbočení do několika směrů. Také výhledy do nejen zasněžené krajiny jsou fascinující.
Tato oblast není obsluhovaná veřejnou dopravou – nejbližší zastávka autobusu je 2 km daleko v Bludově anebo 3 km daleko v Šumperku. Celá oblast je navštěvovaná množstvím lidí, během víkendů a volna je zde plno, zejména v restauraci včetně venkovního posezení.
Bludovský hrad v této lokalitě vznikl ve 13. století, středověké budovy zde již nestojí. Nejstarší dosud dochovaná stavba je sýpka vystavěná po požáru v roce 1741, je dodnes využívaná. Původní budova Zámečku byla postavená v roce 1520 jako sídlo správce bludovského panství.
Z roku 1710 existuje první písemný doklad o existenci zájezdního hostince, který byl pojmenován Korbílek. Během socialismu přišel úpadek osady, zájezdní hostinec byl zrušen a budovy Bludovečku sloužily jako kravín, nedaleko byly postaveny dvě dvoupatrové panelové bytovky pro pracovníky zemědělského družstva.
Po roce 1989 byly zbořeny zbytky zájezdního hostince a na jeho místě postavená nová restaurace, bohužel ta brzy ukončila provoz, později zde fungoval nějakou dobu nevěstinec. V roce 2011 byla budova znovu prodána a nový vlastník úspěšně obnovil restauratérkou tradici.
V té době došlo též k prudkému rozvoji osady, na přilehlých loukách byla vybudovaná obora s jeleny, poškozená silnice byla opravena a do Šumperka vede cyklistická stezka. Majitel šumperské distribuční společnosti vybudoval v osadě svou rezidenci se stájemi. V boční části kravína je byt a truhlářská dílna.
Původní budova Zámečku byla vystavěna v roce 1520 jako sídlo správce bludovského panství. Objekt Zámečku měl podle archeologického výzkumu z roku 1995 dvě stavební etapy, raně renesanční a pokročile renesanční. Obdélníková patrová budova měla v přízemí přinejmenším dvě místnosti a arkádovou chodbu. Zřejmě koncem 16. století byla správa panství přenesena do nové tvrze přímo v Bludově a objekt Zámečku byl mezi lety 1605-1618 přebudován na jednopatrový letohrádek – příležitostné letní sídlo – tím zůstal až do zničení požárem v roce 1741, na jeho místě byla vystavěna současná sýpka.
Nejstarší stavbou v místě je tato je sýpka vystavěná po požáru v roce 1741, dnes slouží jako stodola.
Bláto a led měnící se ve vodu spolu se slunečním svitem vytváří na polích na Bludovském kopci abstraktní obrazce.
Cesta mezi poli je kupodivu schůdná, bláto a vodu zpevnil mráz, jen to trochu klouže. Míříme na rozcestí s kaplí sv. Anny, ta je viditelná zdaleka.
Neexistuje žádný záznam o době vzniku barokní kapličky, nejspíše byla postavena někdy na konci 17. nebo počátkem 18. století. Osvícenství za doby Marie Terezie a Josefa II. příliš budování podobných staveb nepřálo, v roce 1784 bylo vydáno nařízení kapli zbourat, ale nenašel se žádný kupec, který by kapli rozebral na stavební materiál. (Prý měli v Bludově dost kamení na poli k dipozici zdarma).
V době, kdy v Bludově byli přítomni vojáci, sloužila kaple jako sklad střeliva.
Doba socialistická příliš údržbě kaple nepřispěla, díky péči místních občanů a obce je dnes kaple v dobrém stavu. Jedná se o drobnou stavbu na obdélníkovém půdorysu s půlkruhovým závěrem, trojúhelníkový štít s výklenkem, hladké omítky jsou členěné jednoduchou lesénou.
U kaple přetneme výpadovku ze Šumperka do centra Bludova a dále. Po nedávném otevření dlouho očekávaného obchvatu Bludova je tato silnice poměrně klidná, tentokrát se mi dokonce podařilo vyfotit kapli bez jediného vozidla, mnohdy kamionu, v pozadí. Od dalšího rozcestí vede cesta vpravo do přírodního parku Gryngle u bludovského Zámku.
Jedna z nejkrásnějších částí Bludova se nachází v těsné blízkosti zámku. Milovníci historie a přírody by ji neměli minout. Zámek dnes obývají potomci posledních majitelů před znárodněním – Mornstein-Zierotinů. Ve zdejším sále zámecké knihovny se konají kulturní pořady. To jsou jedny z mála příležitostí, kdy lze do interiéru nahlédnout. Památku obklopuje park, který plynule přechází v lesopark Gryngle. Nachází se zde nedávno zregulovaný rybníček a prastaré stromy, jejich stáří přesahuje století. Nejstarší z nich zde rostou už 300 let. Gryngle je domovem velkého množství ptactva, žijí zde i vzácní puštíci.
V přírodním parku Gryngle se po staletí dochovaly vzácné a prastaré stromy.
Údolí v parku Gryngle mezi stromy je na jaře a v létě pokryto kobercem lesních květin, zejména sasanek.
Znak chráněného přírodního území.
Potůček vtéká do rybníka, v tom místě jej lze přejít po dřevěné lávce sněrem na pole a do aleje vedoucí na Bludovský kopec.
Bludovský zámek je dnes barokní šlechtické sídlo s pozdně renesančními prvky, je chráněn jako kulturní památka.
Na místě dnešního zámku stála tvrz postavená asi v 70. letech 16. století. Jejím majitelem byl Jan z Boskovic. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 bylo bludovské panství zkonfiskováno a předáno zemskému hejtmanovi Kryštofu Pavlovi z Lichtenštejna - Kastelkornu, ten tvrz přebudoval na pozdně renesanční zámek, později barokně upravený.
V roce 1710 byl zámek prodán Zierotinů, ti jej vlastní dodnes. Hlavní žerotínskou rezidencí se zámek stal roku 1802, kdy Karel Ludvík ze Zierotina prodal zámek ve Velkých Losinách kvůli finančním problémům.
Knihovna, sbírka zbraní a archiv byly po druhé světové válce zkonfiskovány státem a znovu umístěny do velkolosinských depozitářů, v rámci restitucí je ale Žerotínové získali zpět, část z nich je ovšem dosud zapůjčená do Velkých Losin. Důvodem konfiskace byla údajná kolaborace Zierotinů s nacisty, již v roce 1950 komise uznala, že její spolupráce byla vynucená.
Od války do roku 1989 byl zámek ve správě obce Bludov, ta jej využívala jako sídlo obecního úřadu, pošty a veřejné knihovny. Některé místnosti byly upraveny, aby více vyhovovaly svým novým účelům, bohužel rekonstrukce často nerespektovaly historický charakter zámku.
Během 90. let 20. století byl zámek vrácen Mornstein-Zierotinům, jmenovitě Karlu Mornstein-Zierotin. Obecní zařízení se ze zámku odstěhovaly.
Zámek je dnes užíván jako rezidence rodiny Mornstein-Zierotin, ti nabízí ubytovací služby a správcují svůj nemovitý majetek. Barokní hala v jedné z rohových věží zámku je užívána pro svatební ceremonie a koncerty klasické hudby.
V bezprostředním sousedství zámku je anglický přírodní park s několika cennými stromy včetně více než 600 let starou lípou.
