Článek
Když vrcholný představitel lékařstva mluví o poporodní péči porodních asistentek jako o MALÉ DOMŮ PRO PORODNÍ BÁBY a návratu do 19. století měli bychom zpozornět.
Ta proklamace není JEN nevkus.
Je to symptom.
Symptom toho, jak hluboko je v českém zdravotnictví zabydlený paternalismus a jak snadno se z péče o ženy stává terč posměchu, zlehčování, politikaření a mocenských her.
Poporodní péče není romantická idylka a rozhodně za nastavených podmínek není žádné terno, protože její ohodnocení je trapně, přetrapně malé.
Poporodní péče je chvíle, kdy se může rozhodnout o zdraví ženy i dítěte: krvácení, infekce, vysoký tlak, hojení, bolest, vyčerpání, rozjeté kojení, žloutenka, váhové přírůstky, spánek, úzkost, deprese, trauma.
A teď realita: český systém často funguje tak, že žena po porodu dostane hodně rad (leckdy protichůdných, aby toho nebylo málo), ale málo SKUTEČNÉ podpory.
Když něco neklape, je to vždycky její vina:
měla jste se ozvat..
měla jste víc vydržet..
měla jste se líp připravit…
měla jste kojit..
měla jste nekojit…
Systém selže, ale účet vystaví ženě.
Vždycky.
Možná by stálo za to udělat opak. Místo nálepkování porodních asistentek a shazování poporodní péče se začít ptát:
Co skutečně zlepší zdraví žen a dětí?
Co sníží komplikace?
Co sníží re-hospitalizace?
Co podpoří kojení, bonding, duševní zdraví?
Co vrátí ženám důvěru, že systém je tu pro ně?
A odpověď je až trapně jednoduchá: dostupná, odborná, kontinuální poporodní péče .. ideálně tam, kde žena skutečně je: DOMA.
Včas.
Bez ponižování.
Bez zbytečných bariér.
Veřejná debata si zaslouží fakta, ne výsměch.
A ženy po porodu si zaslouží víc než být znovu a znovu předmětem, o kterém se mluví, ale pro který se neudělá ani minimum.
Tohle není maličkost. Tohle je vizitka toho, jak moc téhle zemi záleží na ženách, dětech a jejich wellbeingu.
Myslíš si totéž? Sdílej to dál, ať je nás konečně slyšet!
#zmenauzsedeje #delametoprodcery
