Článek
Je sobota.
Ani jsem to moc po té noci bez konce nezaznamenala. Život se valí tak rychle, že leckdy nevím, kolikátého je. Dny se slévají. A občas – ve slabé chvilce – chci hlavně klid.
Chtěla bych si doma v klidu učit svoje domškolačky, dodělat postgraduál, vesele si prostě jen tak popelařit. Být tu pro dcery, pro syna, pro svého milovaného muže. Nepracovat šestnáct hodin denně, víkend-nevíkend. Nečíst noviny. Neposlouchat čím dál šílenější zprávy od kolegů a kolegyň ze zahraničí.
A hlavně nedostávat zoufalé e-maily a ubrečené telefonáty od těch, které systém porodní péče nechal na holičkách a zmuchlal tak, že se z toho neumějí samy zmátořit.
Tohle prostě nechci pro svoje dcery.
Tohle prostě nechci pro ničí dcery.
#delametoprodcery není hashtag. Je to budík.
Moje holky jsou často to jediné, co mě v té zběsilé jízdě, kterou s Asociací pro porodní domy a centra / APODAC třetím rokem podnikám, drží.
#delametoprodcery pro mě není klišé ani další bezobsažný hashtag pro větší dosahy. Já s tím úkolem každé ráno lezu z postele. A každý večer s tím úkolem zase uléhám.
A protože přes bolest hned tak usnout nejde, tak se zavřenýma očima pracuju dál. Procesuju, generuju, tvořím. Přemýšlím, co ještě udělat, aby se změna opravdu stala — a aby mohla být trvalá.
Nejhorší totiž není jen únava.
Nejhorší je, že vím, co je potřeba udělat, aby se změna stala. A zároveň se dívám, jak systém tvrdošíjně trvá na svém a opakuje pořád stejné chyby. Chyby, které nás vzdalují od cíle, který je vlastně jednoduchý:
dobrá porodní zkušenost pro všechny — nehledě na místo, způsob a okolnosti porodu.
Ano, pro všechny. Protože důstojnost a bezpečí nejsou odměna za „správný“ porod. Jsou základ.
Změna se neděje sama
Chci tím říct jednu důležitou věc: změna porodní péče se neděje sama.
Děje se, protože za ní stojí lidé. Živí lidé. Živé organizace. Lidé, kteří vědí, že dobrá porodní zkušenost není luxus, ale podmínka a součást zdraví. A také lidé, kteří vidí, že bez změny porodní péče bude pro naše dcery čím dál těžší obhájit si svá práva — nejen právo volby místa, způsobu a okolností porodu, ale i právo být slyšené, respektované a informované.
Jenže…
Těhotenství a porod jsou pro mnoho lidí epizoda. Přijdou, proběhnou, život se rozběhne dál. Lidé přirozeně přicházejí a odcházejí z tématu. A je to lidské. Člověk potřebuje žít dál. Nezůstat v tom pořád.
Jenže ta nedodělaná mise tu pořád zůstává: změnit systém tak, aby byl bezpečný, respektující a dostupný i pro naše děti. A to se nestane přes noc.
A nestane se to ani tím, že „někdo někde“ pracuje do úmoru.
To vás totiž nesmí uklidnit.
Potřebujeme vás. Každou a každého.
My teď prostě potřebujeme každou z vás a každého z vás.
Potřebujeme, aby byl slyšet hlas těch, pro které se změna děje — žen, mužů, rodiček, rodičů, rodin, porodních asistentek, zdravotníků i zdravotnic. Všech, kterým dává smysl společný cíl a spolupráce podle mezinárodně uznávaných pravidel.
Proto dneska prosím o konkrétní krok:
🧭 Přidej se do řad podporovatelů a podporovatelek Asociace pro porodní domy a centra - APODAC.
Podporovatelské členství máme nastavené tak, aby si ho mohl dovolit opravdu každý:
✅ 100 Kč měsíčně (trvalá platba)
Možná to zní jako málo. Ale právě pravidelnost je to, co nás drží na přídi změny. Dává nám stabilitu. A s ní možnost plánovat a dotahovat věci do konce.
Bez útoku, ale s pravdou: ohrožení je reálné
Nechci na nikoho útočit. V porodní péči pracuje spousta lidí, kteří do toho dávají srdce, čas i sílu. Vím, jak náročné to je. A věřím, že většina chce dělat dobrou práci.
Zároveň ale platí, že v každé změně existují tlaky, zájmy a setrvačnost. A někdy i věci, které zkrátka brání posunu — i když je potřeba.
O to víc potřebujeme klidný, věcný a hlavně trvalý hlas veřejnosti, který říká:
🤝 Změna se má dít s námi. S vámi. Se všemi aktéry porodní péče.
A podle pravidel, která chrání bezpečí, důstojnost a kvalitu.
Změna se nemůže dít za zavřenými dveřmi bez účasti těch, kterých se týká.
APODAC jako maják
APODAC je strážcem a majákem. Drží směr, hlídá standardy, propojuje lidi a pomáhá, aby se věci nezasekly ve chvíli, kdy už jsou na dosah.
A já vás dnes – v sobotu, kdy bych si přála vypnout – prosím:
💛 Jestli vám to dává smysl, přidejte se.
Trvalý příkaz 100 Kč měsíčně je někdy ten nejtišší a přitom nejpevnější způsob, jak říct:
JSEM V TOM S VÁMA.
Staňte se podporovatelkou / podporovatelem APODAC: https://apodac.org/pridejse/
Po kliknutí najdete jednoduchý formulář a nastavíte si podporu během chvilky — trvalý příkaz na 100 Kč měsíčně je nejjednodušší a pro nás nejstabilnější.
Maják není hlasitý. Jen vytrvale svítí — a díky tomu se dá držet směr.
Je to minuta na nastavení trvalé podpory. A roky práce, které díky tomu můžeme udržet.
#zmenauzsedeje #delametoprodcery
