Článek
Nikdy jsem si nemyslela, že o tomhle napíšu.
Ale právě ty věci, o kterých mlčíme, v sobě často nesou nejvíc pravdy.
Když skončí vztah, zůstane ticho.
A do toho ticha vstoupí tělo.
Neptá se, nečeká, jen si pamatuje.
A tak někdy dřív, než si stačíš vydechnout,
ti v hlavě probleskne myšlenka, kterou nechceš vyslovit:
„Co kdybych si s někým prostě… lehla?“
Ne kvůli lásce.
Kvůli zapomnění.
Kvůli tomu, že dotek může na chvíli umlčet bolest, kterou slova nedokážou.
.
Touha, která nepřemýšlí
Pamatuju si ten večer.
Rozchod byl čerstvý, ticho doma příliš hlasité a víno příliš studené.
Na telefonu mi vyskočila zpráva od muže, se kterým to kdysi jiskřilo, ale nikdy nic nebylo.
„Jak se máš?“
Ta nejnebezpečnější otázka na světě.
Než jsem se nadála, seděl naproti mně.
A jeho přítomnost měla chuť něčeho zakázaného, ale známého zároveň.
Nešlo o city.
Šlo o hlad.
O to, že jsem potřebovala cítit, že ještě existuju.
A tak jsem mu dovolila, aby mě políbil.
A když se mě dotkl, tělo reagovalo dřív než rozum.
A já věděla, že je to špatně.
Ale taky, že to v tu chvíli bylo přesně to, co jsem potřebovala.
.
Sex jako anestetikum
Lidé říkají, že čas léčí.
Není to pravda.
Léčí dotek.
Blízkost. Pocit, že tě někdo chce, i když tě jiný právě odmítl.
Sex po rozchodu není o vášni.
Je o tichém křiku těla, které se snaží přehlušit bolest duše.
Na chvíli to pomůže.
Na chvíli zapomeneš.
A pak přijde ráno.
Probudíš se vedle někoho, kdo ti nemá co říct.
A ta tíha, kterou jsi chtěla setřást, se vrátí – jen trochu jinak.
Tentokrát ji cítíš i na kůži.
.
Když se dotek stane prázdnotou
Pamatuju si, že jsem po jednom takovém večeru ležela a dívala se do stropu.
Ne proto, že by to bylo špatné.
Bylo to fyzicky v pořádku.
Ale citově — nic.
Tělo sice dostalo, co chtělo,
ale duše jen šeptala: Tohle nebylo ono.
A tehdy jsem pochopila rozdíl mezi sexem jako útěchou a sexem jako spojením.
Ten první bolí pomalu, zevnitř.
Ten druhý léčí, i když je zranitelný.
.
Chtěla jsem zapomenout, ale místo toho jsem se našla
Trvalo mi to pár pokusů, než jsem pochopila, že sex po rozchodu není řešení, ale zrcadlo.
Zrcadlo, ve kterém vidíš, jak moc ti chybí blízkost – nejen fyzická, ale i lidská.
A jak moc si ji neumíš dát sama.
Byly chvíle, kdy jsem si myslela, že když mě obejme někdo cizí, ucítím úlevu.
Ale úleva nepřišla.
Místo ní přišlo poznání:
že zapomenout se nedá tím, že se necháš pohltit někým jiným.
Můžeš přehlušit ticho, ale ne prázdnotu.
.
Když sex není hřích, ale dotek návratu
Dnes už vím, že sex po rozchodu nemusí být ani lék, ani sebezrada.
Záleží, proč ho děláš.
Když hledáš tělo, které nahradí jiné tělo — ztratíš sama sebe.
Ale když hledáš dotek, který ti připomene, že jsi stále živá — možná v tom kousek léčení je.
Tělo totiž není nepřítel.
Jen mluví jazykem, který jsme zapomněly poslouchat.
A někdy jeho touha není o chtíči, ale o blízkosti, kterou nám vztah vzal.
.
Lék nebo sebezrada?
Nevím, jestli existuje správná odpověď.
Možná záleží na tom, jestli se po tom cítíš víc prázdná, nebo víc celá.
Já už dnes vím, že sex po rozchodu mi nepomohl zapomenout.
Ale pomohl mi pochopit, že láska nezačíná u druhého člověka.
Začíná u těla, které se učíš znovu cítit.
U srdce, které se pomalu otevírá.
A u odvahy být s někým ne proto, že ti chybí někdo jiný —
ale protože už konečně nechybíš sama sobě.
-----------------------
🪞 Napiš mi do komentářů — myslíš, že sex po rozchodu může léčit,
nebo jen prodlužuje bolest?
-----------------------
A jestli se ti článek líbil, klikni vlevo nahoře na Sledovat,
ať ti neunikne další moje zpověď. 💗
Lenka.V
-----------------------
🪞 Mohlo by tě taky zajímat:
�� Kdyby muži tušili, o čem ženy opravdu sní…
💋 Spala jsem s ním, i když jsem věděla, že to není láska
