Článek
Tak jasně, internetový „bojkot“ samoobslužných pokladen je bizár. A dost možná je to i účel. Upozornit na to, že ne každý je z tohoto typu pokladen odvázaný.
Třeba v Albertu jsou tři pokladny a téměř vždy prázdné. Zatímco u klasické pokladny je kolikrát fronta přes půl obchodu. A ani zdaleka tam nestojí jenom starší lidé. I spousta mladých.
První nepravda je, že vás nikdo nenutí a můžete si svobodně vybrat. Na to odpovídám - jak kde a jak kdy. A bohužel jsou i supermarkety, kde tyto pokladny berou hotovost (třeba Kaufland), takže i výmluva na hotovost odpadá.
Sama jsem byla několikrát svědkem, že prodavačka, pověřená dohledem na samoobslužných pokladnách, lidi hodně nevybíravě vyháněla z fronty na klasické pokladně. A pak byla protivná, když to někdo nezvládl a chtěl od ní pomoci. Párkrát jsem zaslechla i dost nevhodné poznámky, které by si tedy žádná prodavačka dovolit neměla.
Další vyloženou lží je, že musí být obsazená jedna běžná pokladna. Nemusí a také nebývá. V neděli v Lidlu naprosto běžný stav. A zkuste se pak hádat, že chcete otevřít pokladnu, protože s těmi jejich samoobslužnými nechcete mít nic společného. Přiznávám, že tu hlášku s brigádou jsem už také použila.
A další nepravdou je, že ty pokladny odmítají lidé, kteří se nedokáží přizpůsobit pokroku. On je pokrok a pokrok. Jasně, hodně starých lidí nemá rádo cokoliv moderního. Je tady třeba i paní Konečná, která zase tak stará není a bojí se o pracovní místa. Fajn. Tohle je ale prachsprostá paušalizace. Důvodů, proč nechci na samoobslužku může být spousta. Třeba, že na to nevidím a brýle si do obchodu opravdu neberu. Nebo třeba to, že mám pečivo a nevím, jak se to které jmenuje. Třeba houska je jednou pletýnka, podruhé raženka, potřetí kaiserka. A na miniaturním obrázku vypadají všechny stejně. To samé s chlebem, koláčky a nevím čím ještě. To si mám psát seznam, abych pak věděla, co mám namarkovat? Asi ne, že? A mohli bychom pokračovat s ovocem a zeleninou a vším, co je bez kódu.
Samoobslužné pokladny mi nevadí. Ale jen a pouze v případě, že jsem to já, kdo se rozhodne tam jít a ne nějaká nerudná prodavačka, nebo že na výběr ani není. Je to můj čas a jestli ho strávím ve frontě, nebo se obsloužím sama musí být jenom moje rozhodnutí.
