Článek
Nepodporuji falšování značek. To ani náhodou. Ale jsou tu instituce, které by to měly kontrolovat a trestat a ne zoufalí bloggeři, kteří budou psát zoufalé články, aby tomu zabránili. Protože ten článek vyznívá opravdu hodně zoufale.
Oblékat se ale dá i levně. Tržnice už dneska nejsou jen Vietnamci, ale i Temu, Shein, Bonprix, Zalando, Trendyol a další. A všichni mají stejné zdroje - Čínu a Turecko, popř. Polsko. Všichni mají dokonce stejné zdroje se spoustou ne zrovna levných butiků.Ona tržnice v devadesátých letech a tržnice dnes jsou dva zcela neporovnatelné subjekty. To, co článek popisuje, bylo naprosto běžné právě v těch devadesatkách. Mizerné látky, křivé švy, oblečení na jedno použití… A autor tam nejspíš usnul a zaspal dobu.
I dneska si samozřejmě můžete koupit mimořádně nekvalitní a lacině vypadající oblečení. Kdo by to ale dělal? Můžete samozřejmě nakupovat v butiku, tam máte víceméně jistotu, že ten výběr někdo udělá za vás a vy si nepřinesete domů šunt. Ale také za to tučně zaplatíte. Nebo nakoupíte levně na tržišti a ten výběr musíte udělat sami. Pokud jste někde na tržnici, zboží vidíte. Můžete prohlédnout ušití (a mnohdy je preciznější, než v řetězcích typu H&M), kvalitu látky, vzhled. A pokud něco křičí na dálku „kýč“, tak to nekupovat.
Na online tržištích je to těžší, ale ne nemožné. Všechna mají vcelku přesné velikostní tabulky i popis zboží. Takže vidíte, jestli kupujete polyester, nebo bavlnu, v mnoha případech můžete i vidět uživatelské fotografie. Tak hned vidíte, jak to vypadá na normálním člověku a ne nažehlené a naaranžované na modelce. A vyprat oblečení, než ho začnete nosit, byste měli tak jako tak. Kvůli skladování bývá napuštěné chemikáliemi a to není nic, co by člověk měl nosit na kůži.
Je tedy jen na vás, jestli si dáte tu práci a nakoupíte levně, nebo za to stejné zboží zaplatíte čtyřikrát tolik v butiku a budete se moci, jako autor článku, nosit s nosem nahoru „já na tržnici nenakupuju“.