Článek
A za dvacet let se dočteme, že Jarka 55 stále čeká na svého prince. A princ nepřichází. Protože princ ani netuší, že na něj nějaká Jarka někde čeká. A i kdyby, tak ho cestou k Jarce sbalí nějaká, co čekat nechce.
Také jsem to vždycky slýchávala. Musíš být spokojená sama se sebou, mít se ráda. A až nebudeš nikoho hledat, tak přijde. Uvidíš! Tak jsem čekala. Také jsem byla úplně normální holka, žádná šereda. Ani já jsem neměla žádné přehnané požadavky. Vlastně stejné, jako hrdinka toho příběhu. Tak přece musí někdo přijít. Vždyť to všichni říkají a s takovou jistotou!
No, co myslíte? Blíží se mi šedesátka a princ stále nepřišel. Mám se ráda? Myslím, že jo. Umím být sama se sebou? No, vždyť už roky nedělám nic jiného! A přesto, stále nikde nikdo. A víte, co je na tom nejvtipnější? Rady přátel se za ty roky nezměnily. Až nebudeš nikoho hledat, tak přijde, uvidíš! Kolika let se musím dožít, abych viděla?
Ono to fungovat i může. Ale ve dvaceti, pětadvaceti… Jak ale překročíte třicítku, je to téměř bez šance. Jediný požadavek - chci jen někoho normálního - už je totiž mimo. Ti normální už jsou dávno zadaní a dobře hlídáni. Šance, že by se objevil princ na bílém koni, co chce jen nehynoucí lásku a rodinu, se rovná téměř nule. A tím spíš, že by se zjevil sám od sebe.
Chce to nečekat a hledat. Všemi možnými způsoby. A být smířená s tím, že ani to nemusí stačit. Že se prostě může docela dobře stát, že zůstanu sama do konce života, protože nikdo, kdo by mě chtěl mít rád a byl úplně normální, moji cestu třeba nikdy nezkříží.
A je to čím dál tím těžší. Nejen kvůli rostoucímu věku, ale i kvůli rostoucí propasti mezi lidmi. Nikdo se s vámi nedá jen tak do řeči, protože vás jednoduše nikdo ani nevidí. Můžete být mezi lidmi a stejně neviditelná. Můžete chodit na spoustu akcí a stejně se bavíte maximálně s přáteli. Že přijde nějaký úžasný neznámý a osloví vás je asi tak pravděpodobné, jako že vyhrajete ve Sportce milióny. Kamarádi by samozřejmě mohli pomoci, ale určitě ne chytrými radami o čekání a snižování požadavků. Zvlášť, když už není, kam je snižovat. Bezdomovce, který hulí a chlastá jako Dán, by nejspíš nechtěla ani ta kamarádka.
