Článek
Mám tu zcela reálného, nevymyšleného plzeňského introverta, který se doslova plácá v pokusech najít přátele a možná i někoho víc. Okolí radí „jdi mezi lidi“ a „musíš chodit mezi lidi“. Jenže ouha, jak chodit mezi lidi, když mi není patnáct, ani dvacet. A i ta třicítka už je hodně daleko? Zkoušela jsem sama tak trochu hledat a ona to opravdu není žádná legrace.
Co tedy máme? Zavařila jsem internet, ale jediné, co jsem objevila je - cvičení, turistika, dobrovolnictví. Vzhledem k zájmům (kultura, umění, literatura, kreativní tvoření…) zcela nepoužitelné. A nějaké kurzy nebo zájmové kroužky? Pouze pro děti. Tedy aspoň podle mého hledání na netu. A internet ví přece všechno!
Jak tedy chodit mezi lidi? Kam chodit mezi lidi? Potloukat se ulicemi? Tam je lidí dost, pravda, ale nebývají zrovna naladěni na seznamování.
Zajímalo by mě, jak se seznamují v dospělém věku druzí. Já jsem s radami v koncích. Nejspíš i proto, že sama nevím. V Praze by to asi bylo snazší, ale zrovna v Plzni? Tam „chcípl pes“! Doslova! Z Plzeňáků mám pocit, že sedí hlavně doma u televize. Jo a občas asi sportují…
