Článek
Nejznámější je asi Řím. Kdo by neznal Romula a Rema a co na tom, že vlastně neexistovali. Stejně jako světoznámá vlčice. Vlastně i taková Praha má svoji pověst.
Jedním z měst, na jehož založení se podíleli sami bohové, tedy aspoň podle pověsti, jsou i řecké Athény. Starověké Řecko - to ani nešlo, aby v něčem bohové neměli prsty. A jak to tedy s těmi Athénami bylo?
Zakladatelem města údajně byl král Kekrops, napůl člověk, napůl had. Původně chtěl město pojmenovat po sobě. O město se ale začali zajímat bohové, kteří se dohadovali, komu z nich by nově vzniklé město mělo připadnout. Samozřejmě i s tím, že by se jmenovalo právě po něm a věřící mu vystavěli ten největší chrám. Nakonec se největší boje rozhořely mezi bohyní Athénou a bohem moří Poseidonem. A jak spor vyřešit? Rozhodnout měl sám Kekrops podle toho, kdo z bohů dá městu a jeho obyvatelům lepší dar. Po tom se pak město bude jmenovat.
První přišel Poseidon. Udeřil trojzubcem do země a ze země vytryskl pramen. Lidé byli nadšeni. Konečně budou mít dostatek pitné vody! Když ale vodu z pramene ochutnali, neskrývali svoje zklamání. Voda byla slaná, stejně jako voda v moři. Na otázku proč jim dává slanou vodu, které je v okolním moři víc než dost, Poseidon odpovědět nedokázal.
Na řadu přišla Athéna. Ta zasadila do země větvičku, ze které ve chvíli vyrostl rozložitý olivovník obsypaný chutnými olivami. Lidu řekla, že jim dává kvalitní dřevo, chutné plody a olivový olej k dochucení pokrmů. Král Kekrops nezaváhal a prohlásil Athénu vítězkou. Město tak dostalo jméno Athény. Obyvatelé z vděčnosti vystavěli Athéně chrám na Akropoli a později i chrám zasvěcený všem bohům Olympu (asi, aby jim to nebylo líto).
Tolik nám tedy vypráví pověst. Řekové tak jsou Athéně dodnes vděční za její skvělý dar, který jim přinesl věhlas po celém světě.
